Text 54
Text 54
Text
Verš
na pratīyeta cātmani
tad vidyād ātmano māyāṁ
yathābhāso yathā tamaḥ
na pratīyeta cātmani
tad vidyād ātmano māyāṁ
yathābhāso yathā tamaḥ
Synonyms
Synonyma
ṛte — without; artham — value; yat — that which; pratīyeta — appears to be; na — not; pratīyeta — appears to be; ca — certainly; ātmani — in relation to Me; tat — that; vidyāt — you must know; ātmanaḥ — My; māyām — illusory energy; yathā — just as; ābhāsaḥ — the reflection; yathā — just as; tamaḥ — the darkness.
Translation
Překlad
“What appears to be truth without Me is certainly My illusory energy, for nothing can exist without Me. It is like a reflection of a real light in the shadows, for in the light there are neither shadows nor reflections.
„Cokoliv se jeví jako pravda nezávisle na Mně, je zajisté Moje energie klamu, protože beze Mně nic existovat nemůže. Je to jako odraz skutečného světla ve stínu. Ve světle totiž nejsou ani stíny, ani odrazy.“
Purport
Význam
In the previous verse the Absolute Truth and its nature have been explained. One must also understand the relative truth to actually know the Absolute. The relative truth, which is called māyā, or material nature, is explained here. Māyā has no independent existence. One who is less intelligent is captivated by the wonderful activities of māyā, but he does not understand that behind these activities is the direction of the Supreme Lord. In the Bhagavad-gītā (9.10) it is said, mayādhyakṣeṇa prakrtiḥ sūyate sa-carācaram: the material nature is working and producing moving and nonmoving beings only by the supervision of Kṛṣṇa.
V předchozím verši byla popsána Absolutní Pravda a její povaha. Abychom ji mohli skutečně pochopit, musíme pochopit také pravdu relativní. Zde je tedy tato relativní pravda popsána. Nazývá se māyā neboli hmotná příroda. Māyā neexistuje nezávisle, ale méně inteligentní lidé jsou uchváceni úžasnými činnostmi māyi, aniž by tušili, že za vším stojí řízení Nejvyššího Pána. V Bhagavad-gītě (9.10) je řečeno: mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram – hmotná příroda jedná a vytváří pohyblivé i nehybné živé bytosti pouze díky tomu, že na ni dohlíží Kṛṣṇa.
The real nature of māyā, the illusory existence of the material manifestation, is clearly explained in Śrīmad-Bhāgavatam. The Absolute Truth is substance, and the relative truth depends upon its relationship with the Absolute for its existence. Māyā means energy; therefore the relative truth is explained to be the energy of the Absolute Truth. Since it is difficult to understand the distinction between the absolute and relative truths, an analogy can be given for clarification. The Absolute Truth can be compared to the sun, which is appreciated in terms of two relative truths: reflection and darkness. Darkness is the absence of sunshine, and a reflection is a projection of sunlight into darkness. Neither darkness nor reflection has an independent existence. Darkness comes when the sunshine is blocked. For example, if one stands facing the sun, his back will be in darkness. Since darkness stands in the absence of the sun, it is therefore relative to the sun. The spiritual world is compared to the real sunshine, and the material world is compared to the dark regions where the sun is not visible.
Ve Śrīmad-Bhāgavatamu je opravdová povaha māyi, iluzivní existence hmotného projevu, jasně popsána. Absolutní Pravda je podstata a relativní pravda existenčně závisí na svém vztahu s ní. Protože māyā znamená energie, je vysvětleno, že relativní pravda je energií Absolutní Pravdy. Jelikož je těžké pochopit rozdíl mezi absolutní a relativní pravdou, lze pro vyjasnění použít následující příklad. Absolutní Pravdu můžeme přirovnat ke slunci, které je vnímáno prostřednictvím dvou relativních pravd: odrazu a temnoty. Temnota je nepřítomnost světla a odraz je promítnutí světla do temnoty. Ani temnota, ani odraz neexistují nezávisle. Temnota vzniká, když je zadrženo sluneční světlo. Postavíme-li se například čelem ke slunci, naše záda budou v temnotě. Protože tedy temnota existuje pouze v nepřítomnosti slunce, je vůči slunci relativní. Duchovní svět je přirovnán ke skutečné sluneční záři a tento hmotný svět k temným oblastem, kde slunce není vidět.
When the material manifestation appears very wonderful, this is due to a perverted reflection of the supreme sunshine, the Absolute Truth, as confirmed in the Vedānta-sūtra. Whatever one can see here has its substance in the Absolute. As darkness is situated far away from the sun, so the material world is also far away from the spiritual world. The Vedic literature directs us not to be captivated by the dark regions (tamaḥ) but to try to reach the shining regions of the Absolute (yogi-dhāma).
Pokud tedy hmotný projev vypadá jako úžasný, je to díky zvrácenému odrazu nejvyšší sluneční záře, Absolutní Pravdy, jak potvrzuje Vedānta-sūtra. Vše, co zde můžeme vidět, má svoji podstatu v Absolutním. Tak jako je temnota daleko od slunce, je také hmotný svět daleko od duchovního. Védská literatura nás vede k tomu, abychom se nenechali uchvátit temnými oblastmi (tamaḥ), ale raději se snažili dosáhnout zářících oblastí Absolutního (yogī-dhāma).
The spiritual world is brightly illuminated, but the material world is wrapped in darkness. In the material world, sunshine, moonshine or different kinds of artificial light are required to dispel darkness, especially at night, for by nature the material world is dark. Therefore the Supreme Lord has arranged for sunshine and moonshine. But in His abode, as described in the Bhagavad-gītā (15.6), there is no necessity for lighting by sunshine, moonshine or electricity because everything is self-effulgent.
Duchovní svět je jasně osvětlený, zatímco hmotný svět zahaluje temnota. A protože je hmotný svět svojí povahou temný, je třeba tuto temnotu rozptylovat slunečním či měsíčním svitem, nebo různými druhy umělých světel, zvláště v noci. Proto Nejvyšší Pán zařídil existenci slunečního a měsíčního světla. Jeho sídlo však není třeba osvětlovat sluncem, měsícem či elektřinou, jak popisuje Bhagavad-gītā (15.6), protože tam vše vydává vlastní záři.
That which is relative, temporary and far away from the Absolute Truth is called māyā, or ignorance. This illusion is exhibited in two ways, as explained in the Bhagavad-gītā. The inferior illusion is inert matter, and the superior illusion is the living entity. The living entities are called illusory in this context only because they are implicated in the illusory structures and activities of the material world. Actually the living entities are not illusory, for they are parts of the superior energy of the Supreme Lord and do not have to be covered by māyā if they do not want to be so. The actions of the living entities in the spiritual kingdom are not illusory; they are the actual, eternal activities of liberated souls.
To, co je relativní, dočasné a vzdálené od Absolutní Pravdy, se nazývá māyā neboli nevědomost. Bhagavad-gītā vysvětluje, že tato nevědomost se projevuje dvěma způsoby. Nižší iluze je neživá hmota a vyšší iluze je živá bytost. Živé bytosti ovšem můžeme nazvat iluzorními pouze tehdy, jsou-li zapleteny v iluzorních strukturách a činnostech hmotného světa. Ve skutečnosti živé bytosti iluzorní nejsou, protože jsou částmi Pánovy vyšší energie, a pokud nechtějí, nemusí být pokryty māyou. Činnosti živých bytostí v duchovním království tedy nejsou iluzorní; jsou to skutečné, věčné činnosti osvobozených duší.