Skip to main content

TEXT 27

TEXT 27

Devanagari

Dévanágarí

नैते सृती पार्थ जानन्योगी मुह्यति कश्चन ।
तस्मात्सर्वेषु कालेषु योगयुक्तो भवार्जुन ॥ २७ ॥

Text

Verš

naite sṛtī pārtha jānan
yogī muhyati kaścana
tasmāt sarveṣu kāleṣu
yoga-yukto bhavārjuna
naite sṛtī pārtha jānan
yogī muhyati kaścana
tasmāt sarveṣu kāleṣu
yoga-yukto bhavārjuna

Synonyms

Synonyma

na — never; ete — these two; sṛtī — different paths; pārtha — O son of Pṛthā; jānan — even if he knows; yogī — the devotee of the Lord; muhyati — is bewildered; kaścana — any; tasmāt — therefore; sarveṣu kāleṣu — always; yoga-yuktaḥ — engaged in Kṛṣṇa consciousness; bhava — just become; arjuna — O Arjuna.

na — nikdy; ete — tyto dvě; sṛtī — rozdílné cesty; pārtha — ó synu Pṛthy; jānan — třebaže zná; yogī — oddaný Pána; muhyati — je zmaten; kaścana — kterýkoliv; tasmāt — proto; sarveṣu kāleṣu — vždy; yoga-yuktaḥ — jednající s vědomím Kṛṣṇy; bhava — staň se; arjuna — ó Arjuno.

Translation

Překlad

Although the devotees know these two paths, O Arjuna, they are never bewildered. Therefore be always fixed in devotion.

Ó Arjuno, třebaže oddaní tyto dvě cesty znají, nikdy nejsou zmateni. Proto buď vždy neochvějný v oddanosti.

Purport

Význam

Kṛṣṇa is here advising Arjuna that he should not be disturbed by the different paths the soul can take when leaving the material world. A devotee of the Supreme Lord should not worry whether he will depart by arrangement or by accident. The devotee should be firmly established in Kṛṣṇa consciousness and chant Hare Kṛṣṇa. He should know that concern over either of these two paths is troublesome. The best way to be absorbed in Kṛṣṇa consciousness is to be always dovetailed in His service, and this will make one’s path to the spiritual kingdom safe, certain and direct. The word yoga-yukta is especially significant in this verse. One who is firm in yoga is constantly engaged in Kṛṣṇa consciousness in all his activities. Śrī Rūpa Gosvāmī advises, anāsaktasya viṣayān yathārham upayuñjataḥ: one should be unattached in material affairs and do everything in Kṛṣṇa consciousness. By this system, which is called yukta-vairāgya, one attains perfection. Therefore the devotee is not disturbed by these descriptions, because he knows that his passage to the supreme abode is guaranteed by devotional service.

Kṛṣṇa zde radí Arjunovi, aby nebyl zneklidněn různými cestami, kterými může duše opustit hmotný svět. Oddaný Nejvyššího Pána by si neměl dělat starosti s tím, zda opustí tělo plánovaně nebo nepředvídaně. Má neochvějně setrvávat na úrovni vědomí Kṛṣṇy a zpívat Hare Kṛṣṇa. Měl by vědět, že starost o kteroukoliv z těchto dvou cest přináší potíže. Nejlepší je být zcela zaujat vědomím Kṛṣṇy, neustále zapojen do služby Jemu — pak je cesta do duchovního království bezpečná, jistá a přímá. V tomto verši je zvláště významné slovo yoga-yukta. Je třeba neochvějně setrvávat na úrovni vědomí Kṛṣṇy, a k tomu je nutné se výlučně věnovat činnostem, které jsou spojené s Kṛṣṇou. Śrī Rūpa Gosvāmī doporučuje neulpívat pokud jde o hmotné záležitosti a dělat vše s vědomím Kṛṣṇy: anāsaktasya viṣayān yathārham upayuñjataḥ. Tento způsob, který se nazývá yukta-vairāgya, umožňuje dosáhnout dokonalosti. Oddaný tedy není těmito popisy zneklidněn, jelikož ví, že cestu do svrchovaného sídla má zaručenu vykonáváním oddané služby.