TEXT 4
TEXT 4
Devanagari
Dévanágarí
सर्वसङ्कल्पसन्न्यासी योगारूढस्तदोच्यते ॥ ४ ॥
Text
Verš
na karmasv anuṣajjate
sarva-saṅkalpa-sannyāsī
yogārūḍhas tadocyate
na karmasv anuṣajjate
sarva-saṅkalpa-sannyāsī
yogārūḍhas tadocyate
Synonyms
Synonyma
yadā — when; hi — certainly; na — not; indriya-artheṣu — in sense gratification; na — never; karmasu — in fruitive activities; anuṣajjate — one necessarily engages; sarva-saṅkalpa — of all material desires; sannyāsī — renouncer; yoga-ārūḍhaḥ — elevated in yoga; tadā — at that time; ucyate — is said to be.
yadā — když; hi — jistě; na — ne; indriya-artheṣu — uspokojování smyslů; na — nikdy; karmasu — činnostem s vidinou jejich plodů; anuṣajjate — nezbytně se věnuje; sarva-saṅkalpa — všech hmotných tužeb; sannyāsī — ten, kdo se zřekl; yoga-ārūḍhaḥ — pokročilý v yoze; tadā — tehdy; ucyate — je řečeno, že je.
Translation
Překlad
A person is said to be elevated in yoga when, having renounced all material desires, he neither acts for sense gratification nor engages in fruitive activities.
O tom, kdo se zřekl všech hmotných tužeb a neusiluje o smyslový požitek ani se nevěnuje činnostem zaměřeným na jejich plody, se říká, že je pokročilý v yoze.
Purport
Význam
When a person is fully engaged in the transcendental loving service of the Lord, he is pleased in himself, and thus he is no longer engaged in sense gratification or in fruitive activities. Otherwise, one must be engaged in sense gratification, since one cannot live without engagement. Without Kṛṣṇa consciousness, one must be always seeking self-centered or extended selfish activities. But a Kṛṣṇa conscious person can do everything for the satisfaction of Kṛṣṇa and thereby be perfectly detached from sense gratification. One who has no such realization must mechanically try to escape material desires before being elevated to the top rung of the yoga ladder.
Když se někdo plně zaměstnává transcendentální láskyplnou službou Pánu, je spokojen ve svém nitru, a proto se již nevěnuje uspokojování smyslů ani práci konané s touhou po jejích plodech. V jiném případě musí živá bytost nevyhnutelně uspokojovat smysly, protože nikdo nemůže zůstat nečinný. Bez vědomí Kṛṣṇy bude vždy tíhnout k sobeckým činnostem — buď soustředěným na ni samotnou, nebo rozšířeným na okolí. Pokud si je však někdo vědom Kṛṣṇy, může dělat vše pro Kṛṣṇovu spokojenost a tak být dokonale odpoutaný od uspokojování smyslů. Ten, kdo postrádá tuto realizaci, se před dosažením nejvyšší příčky žebříku yogy musí snažit uniknout hmotným touhám mechanicky.