TEXT 1

Devanagari

Dévanágarí

श्रीभगवानुवाच
अनाश्रित: कर्मफलं कार्यं कर्म करोति य: ।
स सन्न्यासी च योगी च न निरग्न‍िर्न चाक्रिय: ॥ १ ॥

Text

Verš

śrī-bhagavān uvāca
anāśritaḥ karma-phalaṁ
kāryaṁ karma karoti yaḥ
sa sannyāsī ca yogī ca
na niragnir na cākriyaḥ

Synonyms

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — the Lord said; anāśritaḥ — without taking shelter; karma-phalam — of the result of work; kāryam — obligatory; karma — work; karoti — performs; yaḥ — one who; saḥ — he; sannyāsī — in the renounced order; ca — also; yogī — mystic; ca — also; na — not; niḥ — without; agniḥ — fire; na — nor; ca — also; akriyaḥ — without duty.

śrī-bhagavān uvāca — Svrchovaný Pán pravil; anāśritaḥ — nepřijímající útočiště; karma-phalam — výsledku práce; kāryam — povinnou; karma — práci; karoti — vykonává; yaḥ — ten, kdo; saḥ — on; sannyāsī — ve stavu odříkání; ca — také; yogī — mystik; ca — také; na — ne; niḥ — bez; agniḥ — oheň; na — ani; ca — také; akriyaḥ — bez povinnosti.

Translation

Překlad

The Supreme Personality of Godhead said: One who is unattached to the fruits of his work and who works as he is obligated is in the renounced order of life, and he is the true mystic, not he who lights no fire and performs no duty.

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Pravý mystik a sannyāsī je ten, kdo nelpí na plodech své práce a jedná, jak má — nikoliv ten, kdo nerozněcuje oheň a neplní žádnou povinnost.

Purport

Význam

In this chapter the Lord explains that the process of the eightfold yoga system is a means to control the mind and the senses. However, this is very difficult for people in general to perform, especially in the Age of Kali. Although the eightfold yoga system is recommended in this chapter, the Lord emphasizes that the process of karma-yoga, or acting in Kṛṣṇa consciousness, is better. Everyone acts in this world to maintain his family and their paraphernalia, but no one is working without some self-interest, some personal gratification, be it concentrated or extended. The criterion of perfection is to act in Kṛṣṇa consciousness, and not with a view to enjoying the fruits of work. To act in Kṛṣṇa consciousness is the duty of every living entity because all are constitutionally parts and parcels of the Supreme. The parts of the body work for the satisfaction of the whole body. The limbs of the body do not act for self-satisfaction but for the satisfaction of the complete whole. Similarly, the living entity who acts for satisfaction of the supreme whole and not for personal satisfaction is the perfect sannyāsī, the perfect yogī.

V této kapitole Pán líčí proces osmistupňové yogy, který je prostředkem k ovládnutí mysli a smyslů. Pro obyčejné lidi je však velice obtížný, zvláště ve věku Kali. I když je osmistupňová yoga v této kapitole doporučena, Pán zdůrazňuje, že karma-yoga neboli jednání s vědomím Kṛṣṇy je lepší. Každý v tomto světě jedná, aby se postaral o svou rodinu a vše, co k ní patří; nikdo však nepracuje bez vidiny nějakého sobeckého zájmu či osobního uspokojení — ať už má úzké či široké zaměření. Dokonalostí je jednat vědom si Kṛṣṇy, nikoliv s vidinou požitku z plodů své práce. Jednat s vědomím Kṛṣṇy je povinností každé živé bytosti, neboť všechny jsou od přírody nedílnými částmi Nejvyššího. Části těla jednají v zájmu uspokojení celého těla. Údy nejsou v činnosti, aby uspokojily sebe, ale celek — tělo. A živá bytost, která jedná v zájmu uspokojení svrchovaného celku a ne sebe sama, je dokonalý sannyāsī, dokonalý yogī.

The sannyāsīs sometimes artificially think that they have become liberated from all material duties, and therefore they cease to perform agnihotra yajñas (fire sacrifices), but actually they are self-interested because their goal is to become one with the impersonal Brahman. Such a desire is greater than any material desire, but it is not without self-interest. Similarly, the mystic yogī who practices the yoga system with half-open eyes, ceasing all material activities, desires some satisfaction for his personal self. But a person acting in Kṛṣṇa consciousness works for the satisfaction of the whole, without self-interest. A Kṛṣṇa conscious person has no desire for self-satisfaction. His criterion of success is the satisfaction of Kṛṣṇa, and thus he is the perfect sannyāsī, or perfect yogī. Lord Caitanya, the highest perfectional symbol of renunciation, prays in this way:

Někdy se sannyāsīni mylně domnívají, že se osvobodili od plnění všech hmotných povinností, a přestávají konat agnihotra yajñi (ohňové oběti); ve skutečnosti jsou však vedeni sobeckým zájmem, protože se chtějí ztotožnit s neosobním Brahmanem. Tato touha je sice na vyšší úrovni než jakákoliv hmotná touha, ale není prostá sobectví. Také mystický yogī, jenž zanechává všech hmotných činností a s přivřenýma očima cvičí yogu, touží po nějakém osobním uspokojení. Avšak ten, kdo jedná vědom si Kṛṣṇy, pracuje v zájmu uspokojení celku, bez sobeckého zájmu. Netouží po vlastním uspokojení. Měřítkem úspěchu je pro něho spokojenost Kṛṣṇy, a proto je dokonalým sannyāsīnem či dokonalým yogīnem. Pán Caitanya, který je nejdokonalejším představitelem odříkání, se modlí:

na dhanaṁ na janaṁ na sundarīṁ
kavitāṁ vā jagad-īśa kāmaye
mama janmani janmanīśvare
bhavatād bhaktir ahaitukī tvayi

“O Almighty Lord, I have no desire to accumulate wealth, nor to enjoy beautiful women. Nor do I want any number of followers. What I want only is the causeless mercy of Your devotional service in my life, birth after birth.”

“Ó všemocný Pane, nechci hromadit bohatství, užívat si krásných žen ani mít množství stoupenců. Jediné, co v životě chci, je bezpříčinná milost oddané služby Tobě, zrození za zrozením.”