Skip to main content

TEXT 7

TEXT 7

Devanagari

Dévanágarí

योगयुक्तो विश‍ुद्धात्मा विजितात्मा जितेन्द्रिय: ।
सर्वभूतात्मभूतात्मा कुर्वन्नपि न लिप्यते ॥ ७ ॥

Text

Verš

yoga-yukto viśuddhātmā
vijitātmā jitendriyaḥ
sarva-bhūtātma-bhūtātmā
kurvann api na lipyate
yoga-yukto viśuddhātmā
vijitātmā jitendriyaḥ
sarva-bhūtātma-bhūtātmā
kurvann api na lipyate

Synonyms

Synonyma

yoga-yuktaḥ — engaged in devotional service; viśuddha-ātmā — a purified soul; vijita-ātmā — self-controlled; jita-indriyaḥ — having conquered the senses; sarva-bhūta — to all living entities; ātma-bhūta-ātmā — compassionate; kurvan api — although engaged in work; na — never; lipyate — is entangled.

yoga-yuktaḥ — zaměstnaný oddanou službou; viśuddha-ātmā — očištěná duše; vijita-ātmā — kdo ovládá sám sebe; jita-indriyaḥ — kdo přemohl smysly; sarva-bhūta — ke všem živým bytostem; ātma-bhūta-ātmā — soucitný; kurvan api — přestože jedná; na — nikdy; lipyate — je zapleten.

Translation

Překlad

One who works in devotion, who is a pure soul, and who controls his mind and senses is dear to everyone, and everyone is dear to him. Though always working, such a man is never entangled.

Ten, kdo jedná s oddaností a je čistou duší ovládající mysl a smysly, je každému drahý a každý je drahý jemu. Přestože je stále činný, nikdy není zapleten.

Purport

Význam

One who is on the path of liberation by Kṛṣṇa consciousness is very dear to every living being, and every living being is dear to him. This is due to his Kṛṣṇa consciousness. Such a person cannot think of any living being as separate from Kṛṣṇa, just as the leaves and branches of a tree are not separate from the tree. He knows very well that by pouring water on the root of the tree, the water will be distributed to all the leaves and branches, or by supplying food to the stomach, the energy is automatically distributed throughout the body. Because one who works in Kṛṣṇa consciousness is servant to all, he is very dear to everyone. And because everyone is satisfied by his work, he is pure in consciousness. Because he is pure in consciousness, his mind is completely controlled. And because his mind is controlled, his senses are also controlled. Because his mind is always fixed on Kṛṣṇa, there is no chance of his being deviated from Kṛṣṇa. Nor is there a chance that he will engage his senses in matters other than the service of the Lord. He does not like to hear anything except topics relating to Kṛṣṇa; he does not like to eat anything which is not offered to Kṛṣṇa; and he does not wish to go anywhere if Kṛṣṇa is not involved. Therefore, his senses are controlled. A man of controlled senses cannot be offensive to anyone. One may ask, “Why then was Arjuna offensive (in battle) to others? Wasn’t he in Kṛṣṇa consciousness?” Arjuna was only superficially offensive because (as has already been explained in the Second Chapter) all the assembled persons on the battlefield would continue to live individually, as the soul cannot be slain. So, spiritually, no one was killed on the Battlefield of Kurukṣetra. Only their dresses were changed by the order of Kṛṣṇa, who was personally present. Therefore Arjuna, while fighting on the Battlefield of Kurukṣetra, was not really fighting at all; he was simply carrying out the orders of Kṛṣṇa in full Kṛṣṇa consciousness. Such a person is never entangled in the reactions of work.

Ten, kdo se prostřednictvím vědomí Kṛṣṇy nachází na cestě osvobození, je každé živé bytosti nesmírně drahý a každá živá bytost je drahá jemu. Je to díky tomu, že si je vědom Kṛṣṇy. Nedokáže žádnou živou bytost považovat za oddělenou od Kṛṣṇy — tak jako ani listy a větve nejsou oddělené od stromu. Dobře ví, že zaléváním kořene stromu se voda dostane do všech větví a listů. Podobně se dodáváním potravy žaludku rozšíří energie automaticky po celém těle. Ten, kdo jedná vědom si Kṛṣṇy, je služebníkem všech, a proto je každému velmi drahý. A jelikož svou prací uspokojuje každého, je jeho vědomí čisté. Díky čistému vědomí je jeho mysl zcela ovládnutá, a jelikož má ovládnutou mysl, jsou ovládnuté i jeho smysly. Protože má mysl neustále upřenou na Kṛṣṇu, nemůže se stát, že by ho něco od Kṛṣṇy odvedlo. Také se nemůže stát, že by své smysly zaměstnal něčím jiným než službou Pánu. Nechce poslouchat nic jiného než hovory, které se týkají Kṛṣṇy, nechce jíst nic, co nebylo nabídnuto Kṛṣṇovi, a ani někam jít, pokud to nesouvisí s Kṛṣṇou. Jeho smysly jsou tedy ovládnuté. Člověk, který má ovládnuté smysly, nedokáže nikoho napadat. Někdo se může zeptat: “Proč potom Arjuna napadal druhé (v bitvě)? Nebyl si snad vědom Kṛṣṇy?” Arjuna je napadal jen navenek, protože (jak již bylo vysvětleno ve druhé kapitole) všichni shromáždění na bojišti žili i nadále jako jednotlivci, neboť duši nelze zabít. Z duchovního hlediska tedy na Kuruovském bitevním poli nikdo nikoho nezabil. Jen oděv válečníků byl vyměněn z nařízení Kṛṣṇy, který byl osobně přítomný. Proto když Arjuna bojoval v bitvě na Kurukṣetře, ve skutečnosti vůbec nebojoval; pouze s úplným vědomím Kṛṣṇy plnil Kṛṣṇovy příkazy. Taková osoba není nikdy zapletena do následků svého jednání.