TEXT 29

Devanagari

Dévanágarí

भोक्तारं यज्ञतपसां सर्वलोकमहेश्वरम् ।
सुहृदं सर्वभूतानां ज्ञात्वा मां शान्तिमृच्छति ॥ २९ ॥

Text

Verš

bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ
sarva-loka-maheśvaram
suhṛdaṁ sarva-bhūtānāṁ
jñātvā māṁ śāntim ṛcchati

Synonyms

Synonyma

bhoktāram — the beneficiary; yajña — of sacrifices; tapasām — and penances and austerities; sarva-loka — of all planets and the demigods thereof; mahā-īśvaram — the Supreme Lord; su-hṛdam — the benefactor; sarva — of all; bhūtānām — the living entities; jñātvā — thus knowing; mām — Me (Lord Kṛṣṇa); śāntim — relief from material pangs; ṛcchati — one achieves.

bhoktāram — příjemce; yajña — obětí; tapasām — a askeze; sarva-loka — všech planet a polobohů na nich; mahā-īśvaram — Nejvyšší Pán; su-hṛdam — příznivec; sarva — všech; bhūtānām — živých bytostí; jñātvā — takto znající; mām — Mě (Pána Kṛṣṇu); śāntim — úlevu od hmotných strastí; ṛcchati — osoba získá.

Translation

Překlad

A person in full consciousness of Me, knowing Me to be the ultimate beneficiary of all sacrifices and austerities, the Supreme Lord of all planets and demigods, and the benefactor and well-wisher of all living entities, attains peace from the pangs of material miseries.

Ten, kdo si je Mě plně vědom a zná Mě coby konečného příjemce veškerých obětí a askeze, Nejvyššího Pána všech planet a polobohů a přejícího přítele všech živých bytostí, se zbaví hmotných strastí a dosáhne klidu a míru.

Purport

Význam

The conditioned souls within the clutches of the illusory energy are all anxious to attain peace in the material world. But they do not know the formula for peace, which is explained in this part of the Bhagavad-gītā. The greatest peace formula is simply this: Lord Kṛṣṇa is the beneficiary in all human activities. Men should offer everything to the transcendental service of the Lord because He is the proprietor of all planets and the demigods thereon. No one is greater than He. He is greater than the greatest of the demigods, Lord Śiva and Lord Brahmā. In the Vedas (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.7) the Supreme Lord is described as tam īśvarāṇāṁ paramaṁ maheśvaraṁ. Under the spell of illusion, living entities are trying to be lords of all they survey, but actually they are dominated by the material energy of the Lord. The Lord is the master of material nature, and the conditioned souls are under the stringent rules of material nature. Unless one understands these bare facts, it is not possible to achieve peace in the world either individually or collectively. This is the sense of Kṛṣṇa consciousness: Lord Kṛṣṇa is the supreme predominator, and all living entities, including the great demigods, are His subordinates. One can attain perfect peace only in complete Kṛṣṇa consciousness.

Všechny podmíněné duše, které jsou v zajetí matoucí energie, se snaží v hmotném světě dosáhnout klidu a míru. Neznají však návod, jenž je předložen zde. Nejlepším klíčem k míru je poznání, že Pán Kṛṣṇa je příjemcem všech lidských činností. Lidé by měli obětovat vše transcendentální službě Pánu, protože ten je vlastníkem všech planet i s polobohy, kteří na nich žijí. Nikdo Ho nepřevyšuje; je mocnější než ti nejmocnější z polobohů — Pán Śiva a Pán Brahmā. Ve Vedách (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.7) je Nejvyšší Pán popisován slovy tam īśvarāṇāṁ paramaṁ maheśvaram. Živé bytosti se pod vlivem iluze snaží být pány všeho, co vidí, ale ve skutečnosti je samotné ovládá hmotná energie Pána. Pán je vládcem hmotné přírody a podmíněné duše podléhají jejím přísným zákonům. Dokud neporozumějí těmto prostým skutečnostem, není možné, aby na světě dosáhly klidu a míru, individuálně ani kolektivně. Toto je porozumění vědomí Kṛṣṇy — Pán Kṛṣṇa je nejvyšší vládce a všechny živé bytosti včetně velkých polobohů jsou vůči Němu v podřízeném postavení. Dokonalého míru může každý dosáhnout jedině tehdy, když si bude plně vědom Kṛṣṇy.

This Fifth Chapter is a practical explanation of Kṛṣṇa consciousness, generally known as karma-yoga. The question of mental speculation as to how karma-yoga can give liberation is answered herewith. To work in Kṛṣṇa consciousness is to work with the complete knowledge of the Lord as the predominator. Such work is not different from transcendental knowledge. Direct Kṛṣṇa consciousness is bhakti-yoga, and jñāna-yoga is a path leading to bhakti-yoga. Kṛṣṇa consciousness means to work in full knowledge of one’s relationship with the Supreme Absolute, and the perfection of this consciousness is full knowledge of Kṛṣṇa, or the Supreme Personality of Godhead. A pure soul is the eternal servant of God as His fragmental part and parcel. He comes into contact with māyā (illusion) due to the desire to lord it over māyā, and that is the cause of his many sufferings. As long as he is in contact with matter, he has to execute work in terms of material necessities. Kṛṣṇa consciousness, however, brings one into spiritual life even while one is within the jurisdiction of matter, for it is an arousing of spiritual existence by practice in the material world. The more one is advanced, the more he is freed from the clutches of matter. The Lord is not partial toward anyone. Everything depends on one’s practical performance of duties in Kṛṣṇa consciousness, which helps one control the senses in every respect and conquer the influence of desire and anger. And one who stands fast in Kṛṣṇa consciousness, controlling the abovementioned passions, remains factually in the transcendental stage, or brahma-nirvāṇa. The eightfold yoga mysticism is automatically practiced in Kṛṣṇa consciousness because the ultimate purpose is served. There is a gradual process of elevation in the practice of yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhāraṇā, dhyāna and samādhi. But these only preface perfection by devotional service, which alone can award peace to the human being. It is the highest perfection of life.

Tato kapitola předkládá praktický popis jednání s vědomím Kṛṣṇy, všeobecně známého jako karma-yoga. Je zde zodpovězena otázka, která je předmětem myšlenkové spekulace, a to: “Jak může karma-yoga přinést osvobození?” Jednat vědom si Kṛṣṇy znamená jednat s úplným poznáním Pána jakožto vládce. Tyto činnosti se neliší od transcendentálního poznání. Bhakti-yoga je cestou přímé realizace vědomí Kṛṣṇy a jñāna-yoga je cesta, která vede k bhakti-yoze. Mít vědomí Kṛṣṇy znamená jednat na základě úplného poznání svého vztahu s Nejvyšší Absolutní Pravdou a dokonalostí tohoto vědomí je úplné poznání Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství. Čistá duše je dílčí součástí Boha, a jako taková je Jeho věčným služebníkem. Přichází do styku s māyou (iluzí), protože chce māyi vládnout, a to jí přináší mnohé útrapy. Dokud je ve styku s hmotou, musí pracovat v rámci hmotných nezbytností. Avšak vědomí Kṛṣṇy ji přivádí k duchovnímu životu, dokonce i když ještě pobývá v říši hmoty, jelikož se jedná o probouzení duchovního bytí praxí v hmotném světě. Čím je někdo pokročilejší, tím více je zbavován hmotného sevření. Pán nikomu nestraní. Vše závisí na tom, jak v praxi konáme povinnosti s vědomím Kṛṣṇy, což po všech stránkách pomáhá ovládat smysly a překonat vliv touhy a hněvu. A ten, kdo je v jednání s vědomím Kṛṣṇy neochvějný a ovládá výše uvedené vášně, setrvává na transcendentální úrovni (brahma-nirvāṇa). Provádění osmistupňové mystické yogy je v jednání s vědomím Kṛṣṇy automaticky zahrnuto, protože je dosažen její konečný cíl. Stupně yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhāraṇā, dhyāna a samādhi umožňují postupný pokrok, ale to pouze předchází dokonalosti dosahované oddanou službou, která samotná může člověku přinést klid a mír. Oddaná služba je nejvyšší dokonalostí života.

Thus end the Bhaktivedanta Purports to the Fifth Chapter of the Śrīmad Bhagavad-gītā in the matter of Karma-yoga, or Action in Kṛṣṇa Consciousness.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k páté kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o karma-yoze neboli jednání s vědomím Kṛṣṇy.