Skip to main content

TEXT 20

TEXT 20

Devanagari

Dévanágarí

न प्रहृष्येत्प्रियं प्राप्य नोद्विजेत्प्राप्य चाप्रियम् ।
स्थिरबुद्धिरसम्मूढो ब्रह्मविद्‍ब्रह्मणि स्थित: ॥ २० ॥

Text

Verš

na prahṛṣyet priyaṁ prāpya
nodvijet prāpya cāpriyam
sthira-buddhir asammūḍho
brahma-vid brahmaṇi sthitaḥ
na prahṛṣyet priyaṁ prāpya
nodvijet prāpya cāpriyam
sthira-buddhir asammūḍho
brahma-vid brahmaṇi sthitaḥ

Synonyms

Synonyma

na — never; prahṛṣyet — rejoices; priyam — the pleasant; prāpya — achieving; na — does not; udvijet — become agitated; prāpya — obtaining; ca — also; apriyam — the unpleasant; sthira-buddhiḥ — self-intelligent; asammūḍhaḥ — unbewildered; brahma-vit — one who knows the Supreme perfectly; brahmaṇi — in the transcendence; sthitaḥ — situated.

na — nikdy; prahṛṣyet — raduje se; priyam — příjemné; prāpya — získávající; na — ne; udvijet — je rozrušen; prāpya — dostávající; ca — také; apriyam — nepříjemné; sthira-buddhiḥ — s inteligencí soustředěnou na vlastní já; asammūḍhaḥ — nezmaten; brahma-vit — ten, kdo dokonale zná Nejvyššího; brahmaṇi — na úrovni transcendence; sthitaḥ — setrvávající.

Translation

Překlad

A person who neither rejoices upon achieving something pleasant nor laments upon obtaining something unpleasant, who is self-intelligent, who is unbewildered, and who knows the science of God is already situated in transcendence.

Ten, kdo se neraduje, když dosáhne něčeho příjemného, ani neběduje, když ho postihne něco nepříjemného, kdo má inteligenci zakotvenou ve vlastním já, není zmatený a zná vědu o Bohu, již setrvává na úrovni transcendence.

Purport

Význam

The symptoms of the self-realized person are given herein. The first symptom is that he is not illusioned by the false identification of the body with his true self. He knows perfectly well that he is not this body but is the fragmental portion of the Supreme Personality of Godhead. He is therefore not joyful in achieving something, nor does he lament in losing anything which is related to his body. This steadiness of mind is called sthira-buddhi, or self-intelligence. He is therefore never bewildered by mistaking the gross body for the soul, nor does he accept the body as permanent and disregard the existence of the soul. This knowledge elevates him to the station of knowing the complete science of the Absolute Truth, namely Brahman, Paramātmā and Bhagavān. He thus knows his constitutional position perfectly well, without falsely trying to become one with the Supreme in all respects. This is called Brahman realization, or self-realization. Such steady consciousness is called Kṛṣṇa consciousness.

Zde jsou uvedeny znaky toho, kdo poznal sám sebe. První z nich je, že nepodléhá iluzi mylného ztotožňování těla se svým pravým já. Dobře ví, že není tímto tělem, ale dílčí částí Nejvyšší Osobnosti Božství. Proto se neraduje, když získá něco, co se týká těla, ani neběduje, když něco takového ztratí. Tato stálost mysli se nazývá sthira-buddhi neboli inteligence zakotvená ve vlastním já. Ten, kdo je na této úrovni, tedy není zmatený — neplete si hrubohmotné tělo s duší, ani nepokládá tělo za trvalé a nepřehlíží existenci duše. To mu umožňuje dosáhnout poznání celé vědy o Absolutní Pravdě — Brahmanu, Paramātmě a Bhagavānovi. Díky tomu dobře zná své přirozené postavení a nesnaží se nemístně vyrovnat Nejvyššímu ve všech směrech. To je realizace Brahmanu neboli seberealizace. Takové ustálené vědomí se nazývá vědomí Kṛṣṇy.