TEXT 1

Devanagari

Dévanágarí

अर्जुन उवाच
सन्न्यासं कर्मणां कृष्ण पुनर्योगं च शंससि ।
यच्छ्रेय एतयोरेकं तन्मे ब्रूहि सुनिश्चितम् ॥ १ ॥

Text

Verš

arjuna uvāca
sannyāsaṁ karmaṇāṁ kṛṣṇa
punar yogaṁ ca śaṁsasi
yac chreya etayor ekaṁ
tan me brūhi su-niścitam

Synonyms

Synonyma

arjunaḥ uvāca — Arjuna said; sannyāsam — renunciation; karmaṇām — of all activities; kṛṣṇa — O Kṛṣṇa; punaḥ — again; yogam — devotional service; ca — also; śaṁsasi — You are praising; yat — which; śreyaḥ — is more beneficial; etayoḥ — of these two; ekam — one; tat — that; me — unto me; brūhi — please tell; su-niścitam — definitely.

arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; sannyāsam — zříkání se; karmaṇām — všech činností; kṛṣṇa — ó Kṛṣṇo; punaḥ — zase; yogam — oddanou službu; ca — také; śaṁsasi — chválíš; yat — co; śreyaḥ — je prospěšnější; etayoḥ — z těch dvou; ekam — jedno; tat — to; me — mně; brūhi — prosím řekni; su-niścitam — s konečnou platností.

Translation

Překlad

Arjuna said: O Kṛṣṇa, first of all You ask me to renounce work, and then again You recommend work with devotion. Now will You kindly tell me definitely which of the two is more beneficial?

Arjuna pravil: Ó Kṛṣṇo, nejprve mě žádáš, abych se zřekl všech činů, a potom mi zase doporučuješ jednat s oddaností. Řekni mi prosím s konečnou platností: Co je prospěšnější?

Purport

Význam

In this Fifth Chapter of the Bhagavad-gītā, the Lord says that work in devotional service is better than dry mental speculation. Devotional service is easier than the latter because, being transcendental in nature, it frees one from reaction. In the Second Chapter, preliminary knowledge of the soul and its entanglement in the material body were explained. How to get out of this material encagement by buddhi-yoga, or devotional service, was also explained therein. In the Third Chapter, it was explained that a person who is situated on the platform of knowledge no longer has any duties to perform. And in the Fourth Chapter the Lord told Arjuna that all kinds of sacrificial work culminate in knowledge. However, at the end of the Fourth Chapter, the Lord advised Arjuna to wake up and fight, being situated in perfect knowledge. Therefore, by simultaneously stressing the importance of both work in devotion and inaction in knowledge, Kṛṣṇa has perplexed Arjuna and confused his determination. Arjuna understands that renunciation in knowledge involves cessation of all kinds of work performed as sense activities. But if one performs work in devotional service, then how is work stopped? In other words, he thinks that sannyāsa, or renunciation in knowledge, should be altogether free from all kinds of activity, because work and renunciation appear to him to be incompatible. He appears not to have understood that work in full knowledge is nonreactive and is therefore the same as inaction. He inquires, therefore, whether he should cease work altogether or work with full knowledge.

V této kapitole Bhagavad-gīty Pán říká, že jednat formou oddané služby je lepší než suchá myšlenková spekulace. Oddaná služba je snadnější proto, že díky své transcendentální povaze nepřináší reakce. Ve druhé kapitole bylo vyloženo počáteční poznání duše, její zajetí v hmotném těle a rovněž způsob, jak se z tohoto vězení dostat buddhi-yogou neboli oddanou službou. Ve třetí kapitole bylo uvedeno, že ten, kdo setrvává na úrovni poznání, již nemá žádné povinnosti. A ve čtvrté kapitole řekl Pán Arjunovi, že všechny druhy činností prováděných jako oběť vrcholí poznáním. Na konci čtvrté kapitoly mu však poradil, aby procitl a s dokonalým poznáním bojoval. Tím, že Kṛṣṇa zdůrazňoval význam jak jednání s oddaností, tak i nečinnosti založené na poznání, uvedl Arjunu do rozpaků. Arjuna nyní uvažuje: Odříkání založené na poznání znamená ukončení veškeré práce konané smysly. Ale jestliže někdo jedná tak, že vykonává oddanou službu, jak je tím zastavena činnost? Jinými slovy, Arjuna si myslí, že sannyāsa neboli odříkání založené na poznání musí být zcela oproštěné od jakýchkoliv činností — zdá se mu totiž, že práce a odříkání si odporují. Vypadá, jako by nepochopil, že práce konaná s úplným poznáním nepřináší žádné reakce a je tedy totéž co nečin. Ptá se proto, zda má zanechat všech činností, nebo jednat s úplným poznáním.