Skip to main content

TEXT 38

TEXT 38

Devanagari

Dévanágarí

न हि ज्ञानेन सदृशं पवित्रमिह विद्यते ।
तत्स्वयं योगसंसिद्धः कालेनात्मनि विन्दति ॥ ३८ ॥

Text

Verš

na hi jñānena sadṛśaṁ
pavitram iha vidyate
tat svayaṁ yoga-saṁsiddhaḥ
kālenātmani vindati
na hi jñānena sadṛśaṁ
pavitram iha vidyate
tat svayaṁ yoga-saṁsiddhaḥ
kālenātmani vindati

Synonyms

Synonyma

na — nothing; hi — certainly; jñānena — with knowledge; sadṛśam — in comparison; pavitram — sanctified; iha — in this world; vidyate — exists; tat — that; svayam — himself; yoga — in devotion; saṁsiddhaḥ — he who is mature; kālena — in course of time; ātmani — in himself; vindati — enjoys.

na — nic; hi — jistě; jñānena — s poznáním; sadṛśam — ve srovnání; pavitram — posvěcené; iha — v tomto světě; vidyate — existuje; tat — to; svayam — sám; yoga — v oddanosti; saṁsiddhaḥ — ten, kdo dosáhl zralosti; kālena — časem; ātmani — v sobě; vindati — užívá si.

Translation

Překlad

In this world, there is nothing so sublime and pure as transcendental knowledge. Such knowledge is the mature fruit of all mysticism. And one who has become accomplished in the practice of devotional service enjoys this knowledge within himself in due course of time.

V tomto světě není nic tak vznešeného a čistého jako transcendentální poznání. Je to zralý plod veškeré mystiky a ten, kdo dosáhl ve vykonávání oddané služby zralosti, se posléze těší z tohoto poznání ve svém nitru.

Purport

Význam

When we speak of transcendental knowledge, we do so in terms of spiritual understanding. As such, there is nothing so sublime and pure as transcendental knowledge. Ignorance is the cause of our bondage, and knowledge is the cause of our liberation. This knowledge is the mature fruit of devotional service, and when one is situated in transcendental knowledge, he need not search for peace elsewhere, for he enjoys peace within himself. In other words, this knowledge and peace culminate in Kṛṣṇa consciousness. That is the last word in the Bhagavad-gītā.

Když hovoříme o transcendentálním poznání, máme na mysli duchovní porozumění. V tomto smyslu tedy není nic tak vznešeného a čistého jako transcendentální poznání. Nevědomost je příčinou naší spoutanosti a poznání je příčinou našeho osvobození. Toto transcendentální poznání je zralým plodem oddané služby, a když ho někdo trvale vlastní, nemusí hledat klid někde jinde, protože jej vychutnává ve svém nitru. Jinými slovy — toto poznání a klid vrcholí vědomím Kṛṣṇy. Takový je závěr Bhagavad-gīty.