Skip to main content

TEXT 11

TEXT 11

Devanagari

Dévanágarí

ये यथा मां प्रपद्यन्ते तांस्तथैव भजाम्यहम् ।
मम वर्त्मानुवर्तन्ते मनुष्याः पार्थ सर्वशः ॥ ११ ॥

Text

Verš

ye yathā māṁ prapadyante
tāṁs tathaiva bhajāmy aham
mama vartmānuvartante
manuṣyāḥ pārtha sarvaśaḥ
ye yathā māṁ prapadyante
tāṁs tathaiva bhajāmy aham
mama vartmānuvartante
manuṣyāḥ pārtha sarvaśaḥ

Synonyms

Synonyma

ye — all who; yathā — as; mām — unto Me; prapadyante — surrender; tān — them; tathā — so; eva — certainly; bhajāmi — reward; aham — I; mama — My; vartma — path; anuvartante — follow; manuṣyāḥ — all men; pārtha — O son of Pṛthā; sarvaśaḥ — in all respects.

ye — všichni, kteří; yathā — jak; mām — Mně; prapadyante — odevzdávají se; tān — je; tathā — tak; eva — jistě; bhajāmi — odměňuji; aham — Já; mama — Moji; vartma — cestu; anuvartante — následují; manuṣyāḥ — všichni lidé; pārtha — ó synu Pṛthy; sarvaśaḥ — po všech stránkách.

Translation

Překlad

As all surrender unto Me, I reward them accordingly. Everyone follows My path in all respects, O son of Pṛthā.

Každého odměňuji podle toho, jak se Mi odevzdává. Všichni v každém ohledu kráčejí po Mé cestě, synu Pṛthy.

Purport

Význam

Everyone is searching for Kṛṣṇa in the different aspects of His manifestations. Kṛṣṇa, the Supreme Personality of Godhead, is partially realized in His impersonal brahma-jyotir effulgence and as the all-pervading Supersoul dwelling within everything, including the particles of atoms. But Kṛṣṇa is fully realized only by His pure devotees. Consequently, Kṛṣṇa is the object of everyone’s realization, and thus anyone and everyone is satisfied according to one’s desire to have Him. In the transcendental world also, Kṛṣṇa reciprocates with His pure devotees in the transcendental attitude, just as the devotee wants Him. One devotee may want Kṛṣṇa as supreme master, another as his personal friend, another as his son and still another as his lover. Kṛṣṇa rewards all the devotees equally, according to their different intensities of love for Him. In the material world, the same reciprocations of feelings are there, and they are equally exchanged by the Lord with the different types of worshipers. The pure devotees both here and in the transcendental abode associate with Him in person and are able to render personal service to the Lord and thus derive transcendental bliss in His loving service. As for those who are impersonalists and who want to commit spiritual suicide by annihilating the individual existence of the living entity, Kṛṣṇa helps also by absorbing them into His effulgence. Such impersonalists do not agree to accept the eternal, blissful Personality of Godhead; consequently they cannot relish the bliss of transcendental personal service to the Lord, having extinguished their individuality. Some of them, who are not firmly situated even in the impersonal existence, return to this material field to exhibit their dormant desires for activities. They are not admitted into the spiritual planets, but they are again given a chance to act on the material planets. For those who are fruitive workers, the Lord awards the desired results of their prescribed duties, as the yajñeśvara; and those who are yogīs seeking mystic powers are awarded such powers. In other words, everyone is dependent for success upon His mercy alone, and all kinds of spiritual processes are but different degrees of success on the same path. Unless, therefore, one comes to the highest perfection of Kṛṣṇa consciousness, all attempts remain imperfect, as is stated in the Śrīmad-Bhāgavatam (2.3.10):

Každý hledá Kṛṣṇu v různých aspektech Jeho projevů. Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, lze částečně vnímat v Jeho neosobní záři brahmajyoti a jako všeprostupující Nadduši, dlící i v atomech. Zcela znát Kṛṣṇu však mohou jedině Jeho čistí oddaní. Kṛṣṇa je tedy cílem realizace všech a každý je uspokojen podle své touhy po Něm. Také v transcendentálním světě Kṛṣṇa jedná se svým čistým oddaným v transcendentálním postoji, který odpovídá přání oddaného. Jeden oddaný může chtít Kṛṣṇu za svrchovaného pána, druhý za svého přítele, další za svého syna a jiný za svého milence. Kṛṣṇa odměňuje všechny oddané stejně, úměrně stupni jejich lásky k Němu. Stejné opětování citů probíhá i v hmotném světě. Zde se Pán věnuje rovnocennému opětování citů s různými oddanými, kteří Ho uctívají různými způsoby. Čistí oddaní se s Ním zde i v transcendentálním sídle osobně stýkají a mají možnost Mu přímým způsobem sloužit, a tak v láskyplné službě Jemu pociťují transcendentální blaženost. Kṛṣṇa pomáhá i impersonalistům, kteří chtějí spáchat duchovní sebevraždu zničením své individuální existence — tím, že je pohltí do své záře. Tito jedinci nechtějí přijmout svrchovanost věčné a blažené Osobnosti Božství, a proto poté, co potlačili svou individualitu, nemohou vychutnávat blaženost transcendentální osobní služby Pánu. Ti z nich, kteří nestojí pevně ani na úrovni neosobní existence, se vracejí do této hmotné sféry, aby projevili své dřímající touhy po činnostech. Nemají přístup na duchovní planety, ale dostávají znovu příležitost jednat na hmotných planetách. Ploduchtivým konatelům udílí Pán jakožto yajñeśvara vytoužené výsledky jejich konání předepsaných povinností a yogīnům zase mystické síly, které se snažili získat. Jinými slovy — úspěch každého závisí pouze na Jeho milosti a nejrůznější druhy duchovních procesů nejsou nic jiného než různé stupně úspěchu na stejné cestě. Pokud tedy člověk nedospěje k nejvyšší dokonalosti — vědomí Kṛṣṇy — zůstávají všechny jeho pokusy nedokonalé. To popisuje Śrīmad-Bhāgavatam (2.3.10):

akāmaḥ sarva-kāmo vā
mokṣa-kāma udāra-dhīḥ
tīvreṇa bhakti-yogena
yajeta puruṣaṁ param
akāmaḥ sarva-kāmo vā
mokṣa-kāma udāra-dhīḥ
tīvreṇa bhakti-yogena
yajeta puruṣaṁ param

“Whether one is without desire [the condition of the devotees], or is desirous of all fruitive results or is after liberation, one should with all efforts try to worship the Supreme Personality of Godhead for complete perfection, culminating in Kṛṣṇa consciousness.”

“Ať už člověk nemá žádnou touhu (situace oddaných), touží po výsledcích všeho druhu nebo chce osvobození, měl by se s veškerým úsilím snažit uctívat Nejvyšší Osobnost Božství, aby dosáhl naprosté dokonalosti, která vrcholí vědomím Kṛṣṇy.”