Skip to main content

TEXT 43

TEXT 43

Devanagari

Dévanágarí

एवं बुद्धेः परं बुद्ध्वा संस्तभ्यात्मानमात्मना ।
जहि शत्रुं महाबाहो कामरूपं दुरासदम् ॥ ४३ ॥

Text

Verš

evaṁ buddheḥ paraṁ buddhvā
saṁstabhyātmānam ātmanā
jahi śatruṁ mahā-bāho
kāma-rūpaṁ durāsadam
evaṁ buddheḥ paraṁ buddhvā
saṁstabhyātmānam ātmanā
jahi śatruṁ mahā-bāho
kāma-rūpaṁ durāsadam

Synonyms

Synonyma

evam — thus; buddheḥ — to intelligence; param — superior; buddhvā — knowing; saṁstabhya — by steadying; ātmānam — the mind; ātmanā — by deliberate intelligence; jahi — conquer; śatrum — the enemy; mahā-bāho — O mighty-armed one; kāma-rūpam — in the form of lust; durāsadam — formidable.

evam — takto; buddheḥ — inteligenci; param — v nadřazeném postavení; buddhvā — znající; saṁstabhya — ustálením; ātmānam — mysli; ātmanā — pomocí uvážené inteligence; jahi — přemož; śatrum — nepřítele; mahā-bāho — ó muži mocných paží; kāma-rūpam — v podobě chtíče; durāsadam — hrozivého.

Translation

Překlad

Thus knowing oneself to be transcendental to the material senses, mind and intelligence, O mighty-armed Arjuna, one should steady the mind by deliberate spiritual intelligence [Kṛṣṇa consciousness] and thus – by spiritual strength – conquer this insatiable enemy known as lust.

Ó Arjuno, bojovníku mocných paží! Ten, kdo takto ví, že je v nadřazeném postavení vůči hmotným smyslům, mysli a inteligenci, by měl uklidnit mysl uváženou duchovní inteligencí (rozvinout vědomí Kṛṣṇy), a tak — duchovní silou — přemoci tohoto neukojitelného nepřítele, který se nazývá chtíč.

Purport

Význam

This Third Chapter of the Bhagavad-gītā is conclusively directive to Kṛṣṇa consciousness by knowing oneself as the eternal servitor of the Supreme Personality of Godhead, without considering impersonal voidness the ultimate end. In the material existence of life, one is certainly influenced by propensities for lust and desire for dominating the resources of material nature. Desire for overlording and for sense gratification is the greatest enemy of the conditioned soul; but by the strength of Kṛṣṇa consciousness, one can control the material senses, the mind and the intelligence. One may not give up work and prescribed duties all of a sudden; but by gradually developing Kṛṣṇa consciousness, one can be situated in a transcendental position without being influenced by the material senses and the mind – by steady intelligence directed toward one’s pure identity. This is the sum total of this chapter. In the immature stage of material existence, philosophical speculations and artificial attempts to control the senses by the so-called practice of yogic postures can never help a man toward spiritual life. He must be trained in Kṛṣṇa consciousness by higher intelligence.

Třetí kapitola Bhagavad-gīty nás dovádí k vědomí Kṛṣṇy poznáním, že jsme věčnými služebníky Nejvyšší Osobnosti Božství, kteří za konečný cíl nepovažují neosobní prázdnotu. V hmotném životě je každý ovlivněn tíhnutím k chtíči a touze ovládat zdroje hmotné přírody. Touha panovat a uspokojovat smysly je největším nepřítelem podmíněné duše. Silou vědomí Kṛṣṇy je však možné ovládnout hmotné smysly, mysl a inteligenci. Člověk se nemusí náhle zříci práce a předepsaných povinností; postupným rozvíjením vědomí Kṛṣṇy — pomocí ustálené inteligence, zaměřené na vlastní čistou totožnost — může setrvat v transcendentálním postavení, kdy ho hmotné smysly a mysl neovlivní. To je souhrn této kapitoly. Filozofické spekulování a nepřirozené pokusy ovládnout smysly takzvaným cvičením jógových pozic nemohou v nezralém stavu hmotného žití nikdy pomoci přiblížit se k duchovnímu životu. Je nutné se pod správným vedením učit rozvíjet vědomí Kṛṣṇy pomocí vyšší inteligence.

Thus end the Bhaktivedanta Purports to the Third Chapter of the Śrīmad Bhagavad-gītā in the matter of Karma-yoga, or the Discharge of One’s Prescribed Duty in Kṛṣṇa Consciousness.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke třetí kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o karma-yoze neboli konání vlastních předepsaných povinností s vědomím Kṛṣṇy.