TEXT 35

Devanagari

Dévanágarí

श्रेयान्स्वधर्मो विगुणः परधर्मात्स्वनुष्ठितात् ।
स्वधर्मे निधनं श्रेयः परधर्मो भयावहः ॥ ३५ ॥

Text

Verš

śreyān sva-dharmo viguṇaḥ
para-dharmāt sv-anuṣṭhitāt
sva-dharme nidhanaṁ śreyaḥ
para-dharmo bhayāvahaḥ

Synonyms

Synonyma

śreyān — far better; sva-dharmaḥ — one’s prescribed duties; viguṇaḥ — even faulty; para-dharmāt — than duties mentioned for others; su-anuṣṭhitāt — perfectly done; sva-dharme — in one’s prescribed duties; nidhanam — destruction; śreyaḥ — better; para-dharmaḥ — duties prescribed for others; bhaya-āvahaḥ — dangerous.

śreyān — mnohem lepší; sva-dharmaḥ — své předepsané povinnosti; viguṇaḥ — i když nedokonalé; para-dharmāt — než povinnosti jiných; su-anuṣṭhitāt — dokonale konané; sva-dharme — při svých předepsaných povinnostech; nidhanam — záhuba; śreyaḥ — lepší; para-dharmaḥ — povinnosti předepsané jiným; bhaya-āvahaḥ — nebezpečné.

Translation

Překlad

It is far better to discharge one’s prescribed duties, even though faultily, than another’s duties perfectly. Destruction in the course of performing one’s own duty is better than engaging in another’s duties, for to follow another’s path is dangerous.

Je mnohem lepší konat své předepsané povinnosti, byť i nedokonale, než povinnosti druhého dokonale. Lépe je dočkat se záhuby při plnění vlastní povinnosti než se zaměstnat plněním povinností někoho jiného, neboť kráčet cestou jiných je nebezpečné.

Purport

Význam

One should therefore discharge his prescribed duties in full Kṛṣṇa consciousness rather than those prescribed for others. Materially, prescribed duties are duties enjoined according to one’s psychophysical condition, under the spell of the modes of material nature. Spiritual duties are as ordered by the spiritual master for the transcendental service of Kṛṣṇa. But whether material or spiritual, one should stick to his prescribed duties even up to death, rather than imitate another’s prescribed duties. Duties on the spiritual platform and duties on the material platform may be different, but the principle of following the authorized direction is always good for the performer. When one is under the spell of the modes of material nature, one should follow the prescribed rules for his particular situation and should not imitate others. For example, a brāhmaṇa, who is in the mode of goodness, is nonviolent, whereas a kṣatriya, who is in the mode of passion, is allowed to be violent. As such, for a kṣatriya it is better to be vanquished following the rules of violence than to imitate a brāhmaṇa who follows the principles of nonviolence. Everyone has to cleanse his heart by a gradual process, not abruptly. However, when one transcends the modes of material nature and is fully situated in Kṛṣṇa consciousness, he can perform anything and everything under the direction of a bona fide spiritual master. In that complete stage of Kṛṣṇa consciousness, the kṣatriya may act as a brāhmaṇa, or a brāhmaṇa may act as a kṣatriya. In the transcendental stage, the distinctions of the material world do not apply. For example, Viśvāmitra was originally a kṣatriya, but later on he acted as a brāhmaṇa, whereas Paraśurāma was a brāhmaṇa but later on he acted as a kṣatriya. Being transcendentally situated, they could do so; but as long as one is on the material platform, he must perform his duties according to the modes of material nature. At the same time, he must have a full sense of Kṛṣṇa consciousness.

Člověk nemá plnit povinnosti druhých, ale konat vlastní předepsané povinnosti s úplným vědomím Kṛṣṇy. Na hmotné úrovni jsou to povinnosti stanovené podle psychofyzického charakteru dané osoby, pod vlivem kvalit hmotné přírody. A duchovní povinnosti jsou to, co nařizuje duchovní učitel v zájmu transcendentální služby Kṛṣṇovi. Každý jednotlivec se má raději až do smrti držet svých předepsaných povinností, ať hmotných či duchovních, než aby napodoboval plnění povinností někoho jiného. Povinnosti na duchovní a na hmotné úrovni se sice mohou lišit, ale zásada řídit se zplnomocněným vedením je pro konatele prospěšná v obou případech. Když je člověk pod vlivem kvalit hmotné přírody, měl by následovat pravidla předepsaná pro jeho danou situaci a nenapodobovat druhé. Například brāhmaṇa, který zásadně projevuje kvalitu dobra, je nenásilný, zatímco kṣatriya, který je pod vlivem kvality vášně, násilí může používat. Pro kṣatriyu je tedy lepší dočkat se záhuby při dodržování principů násilí než napodobovat brāhmaṇu, který se řídí zásadami nenásilí. Každý musí provést očistu svého srdce postupně, nikoliv unáhleně. Když však někdo překonává kvality hmotné přírody a setrvává na úrovni, kdy si je plně vědom Kṛṣṇy, může pod vedením pravého duchovního učitele dělat cokoliv. V tomto dokonalém stavu úplného vědomí Kṛṣṇy může kṣatriya jednat jako brāhmaṇa a brāhmaṇa jako kṣatriya. Na transcendentální úrovni rozdíly hmotného světa neplatí. Mudrc Viśvāmitra byl původně kṣatriya, ale později jednal jako brāhmaṇa, a Paraśurāma byl brāhmaṇa, který později jednal jako kṣatriya. Mohli tak jednat, jelikož byli v transcendentálním postavení — dokud je však člověk na hmotné úrovni, musí konat své povinnosti podle kvalit hmotné přírody a zároveň má dobře znát vědomí Kṛṣṇy.