Skip to main content

TEXT 14

TEXT 14

Devanagari

Dévanágarí

अन्नाद्भ‍वन्ति भूतानि पर्जन्यादन्नसम्भवः ।
यज्ञा‍द्भ‍‍वति पर्जन्यो यज्ञः कर्मसमुद्भ‍वः ॥ १४ ॥

Text

Verš

annād bhavanti bhūtāni
parjanyād anna-sambhavaḥ
yajñād bhavati parjanyo
yajñaḥ karma-samudbhavaḥ
annād bhavanti bhūtāni
parjanyād anna-sambhavaḥ
yajñād bhavati parjanyo
yajñaḥ karma-samudbhavaḥ

Synonyms

Synonyma

annāt — from grains; bhavanti — grow; bhūtāni — the material bodies; parjanyāt — from rains; anna — of food grains; sambhavaḥ — production; yajñāt — from the performance of sacrifice; bhavati — becomes possible; parjanyaḥ — rain; yajñaḥ — performance of yajña; karma — prescribed duties; samudbhavaḥ — born of.

annāt — z obilí; bhavanti — vyvíjejí se; bhūtāni — hmotná těla; parjanyāt — z dešťů; anna — obilí; sambhavaḥ — pochází; yajñāt — z konání oběti; bhavati — přichází; parjanyaḥ — déšť; yajñaḥ — konání yajñi; karma — předepsaných povinností; samudbhavaḥ — zrozené z.

Translation

Překlad

All living bodies subsist on food grains, which are produced from rains. Rains are produced by performance of yajña [sacrifice], and yajña is born of prescribed duties.

Všechna živá těla závisí na obilí, jehož růst zajišťují deště. Deště přicházejí díky yajñi (oběti) a yajña se rodí z konání předepsaných povinností.

Purport

Význam

Śrīla Baladeva Vidyābhūṣaṇa, a great commentator on the Bhagavad-gītā, writes as follows: ye indrādy-aṅgatayāvasthitaṁ yajñaṁ sarveśvaraṁ viṣṇum abhyarcya tac-cheṣam aśnanti tena tad deha-yātrāṁ sampādayanti, te santaḥ sarveśvarasya yajña-puruṣasya bhaktāḥ sarva-kilbiṣair anādi-kāla-vivṛddhair ātmānubhava-pratibandhakair nikhilaiḥ pāpair vimucyante. The Supreme Lord, who is known as the yajña-puruṣa, or the personal beneficiary of all sacrifices, is the master of all the demigods, who serve Him as the different limbs of the body serve the whole. Demigods like Indra, Candra and Varuṇa are appointed officers who manage material affairs, and the Vedas direct sacrifices to satisfy these demigods so that they may be pleased to supply air, light and water sufficiently to produce food grains. When Lord Kṛṣṇa is worshiped, the demigods, who are different limbs of the Lord, are also automatically worshiped; therefore there is no separate need to worship the demigods. For this reason, the devotees of the Lord, who are in Kṛṣṇa consciousness, offer food to Kṛṣṇa and then eat – a process which nourishes the body spiritually. By such action not only are past sinful reactions in the body vanquished, but the body becomes immunized to all contamination of material nature. When there is an epidemic disease, an antiseptic vaccine protects a person from the attack of such an epidemic. Similarly, food offered to Lord Viṣṇu and then taken by us makes us sufficiently resistant to material affection, and one who is accustomed to this practice is called a devotee of the Lord. Therefore, a person in Kṛṣṇa consciousness, who eats only food offered to Kṛṣṇa, can counteract all reactions of past material infections, which are impediments to the progress of self-realization. On the other hand, one who does not do so continues to increase the volume of sinful action, and this prepares the next body to resemble hogs and dogs, to suffer the resultant reactions of all sins. The material world is full of contaminations, and one who is immunized by accepting prasādam of the Lord (food offered to Viṣṇu) is saved from the attack, whereas one who does not do so becomes subjected to contamination.

Śrīla Baladeva Vidyābhūṣaṇa, význačný autor komentáře k Bhagavad-gītě, píše: ye indrādy-aṅgatayāvasthitaṁ yajñaṁ sarveśvaraṁ viṣṇum abhyarcya tac-cheṣam aśnanti tena tad deha-yātrāṁ sampādayanti, te santaḥ sarveśvarasya yajña-puruṣasya bhaktāḥ sarva-kilbiṣair anādi-kāla-vivṛddhair ātmānubhava-pratibandhakair nikhilaiḥ pāpair vimucyante. Nejvyšší Pán, Viṣṇu — známý pod jménem yajña-puruṣa, osobní příjemce všech obětí — je Pánem všech polobohů, kteří Mu slouží tak, jako různé údy těla slouží tělu jako celku. Polobozi, jako je Indra, Candra a Varuṇa, jsou dosazení správci řídící hmotné dění. Vedy dávají pokyny k obětím pro jejich uspokojení, aby nám pak tito polobozi s potěšením dodávali dostatek vzduchu, světla a vody, potřebných k růstu obilí. Když je uctíván Pán Kṛṣṇa, jsou tím uctíváni i polobozi, kteří jsou různými částmi Pánova těla; není tedy třeba je uctívat samostatně. Oddaní Pána, osoby vědomé si Kṛṣṇy, z toho důvodu nejprve obětují jídlo Kṛṣṇovi, a potom ho jedí — to je způsob, který dodává tělu duchovní výživu. Nejenže toto jednání zničí v těle reakce za dřívější hříšné činy, ale navíc ho učiní imunním vůči jakékoliv nákaze pocházející z hmotné přírody. Tak jako očkování chrání před nakažlivou nemocí, jídlo, které přijímáme poté, co bylo obětováno Pánu Viṣṇuovi, nás posílí tak, že budeme dostatečně odolní vůči hmotným vlivům. Ten, kdo je zvyklý jednat tímto způsobem, je oddaný Pána. Osoba vědomá si Kṛṣṇy, která jí pouze jídlo obětované Kṛṣṇovi, tedy může odvrátit všechny účinky své dřívější hmotné nákazy, stojící v cestě seberealizaci. Naopak ten, kdo tak nečiní, dále zvětšuje rozsah svého hříšného jednání a tím si připravuje příští tělo a podobu, jakou mají prasata a psi. Tak bude trpět následky všech hříchů. Hmotný svět je plný nákazy; ten, kdo nabyl odolnosti přijímáním Pánova prasādam (jídla obětovaného Viṣṇuovi), je ochráněn, zatímco ostatní nákaze podléhají.

Food grains or vegetables are factually eatables. The human being eats different kinds of food grains, vegetables, fruits, etc., and the animals eat the refuse of the food grains and vegetables, grass, plants, etc. Human beings who are accustomed to eating meat and flesh must also depend on the production of vegetation in order to eat the animals. Therefore, ultimately, we have to depend on the production of the field and not on the production of big factories. The field production is due to sufficient rain from the sky, and such rains are controlled by demigods like Indra, sun, moon, etc., and they are all servants of the Lord. The Lord can be satisfied by sacrifices; therefore, one who cannot perform them will find himself in scarcity – that is the law of nature. Yajña, specifically the saṅkīrtana-yajña prescribed for this age, must therefore be performed to save us at least from scarcity of food supply.

Obilí a zelenina jsou ve skutečnosti jídlem všech. Člověk jí různé druhy obilí, zeleniny, ovoce a podobně a zvířata žerou zbytky obilí a zeleniny, trávu a další rostliny. Lidé, kteří jsou navyklí jíst maso, tedy také nutně závisí na rostlinstvu. Z konečného hlediska jsme závislí na úrodě z polí, nikoliv na výrobě ve velkých továrnách. Pole dávají úrodu díky dostatku deště, který zajišťují polobozi, jako je Indra, bůh Slunce, bůh Měsíce a další. A ti všichni jsou služebníky Pána. Pána lze uspokojit oběťmi, a ten, kdo je nekoná, se následně ocitne v nouzi; to je zákon přírody. Konání yajñi — konkrétně saṅkīrtana-yajñi, která je stanovena pro tento věk — je tedy nutné přinejmenším proto, abychom se uchránili před nedostatkem potravy.