TEXT 59

Devanagari

Dévanágarí

विषया विनिवर्तन्ते निराहारस्य देहिनः ।
रसवर्जं रसोऽप्यस्य परं दृष्ट्वा निवर्तते ॥ ५९ ॥

Text

Verš

viṣayā vinivartante
nirāhārasya dehinaḥ
rasa-varjaṁ raso ’py asya
paraṁ dṛṣṭvā nivartate

Synonyms

Synonyma

viṣayāḥ — objects for sense enjoyment; vinivartante — are practiced to be refrained from; nirāhārasya — by negative restrictions; dehinaḥ — for the embodied; rasa-varjam — giving up the taste; rasaḥ — sense of enjoyment; api — although there is; asya — his; param — far superior things; dṛṣṭvā — by experiencing; nivartate — he ceases from.

viṣayāḥ — objekty smyslového požitku; vinivartante — cvičení v odmítání; nirāhārasya — pomocí zákazových omezení; dehinaḥ — vtělené; rasa-varjam — ke zříkání se chuti; rasaḥ — pocit požitku; api — ačkoliv existuje; asya — jeho; param — mnohem vyšší; dṛṣṭvā — když okusí; nivartate — upustí od.

Translation

Překlad

Though the embodied soul may be restricted from sense enjoyment, the taste for sense objects remains. But, ceasing such engagements by experiencing a higher taste, he is fixed in consciousness.

Přestože může být vtělená duše omezena v uspokojování smyslů, zalíbení ve smyslových objektech jí zůstává. Zanechá-li však těchto činností díky tomu, že pozná vyšší chuť, pak bude její vědomí neochvějné.

Purport

Význam

Unless one is transcendentally situated, it is not possible to cease from sense enjoyment. The process of restriction from sense enjoyment by rules and regulations is something like restricting a diseased person from certain types of eatables. The patient, however, neither likes such restrictions nor loses his taste for eatables. Similarly, sense restriction by some spiritual process like aṣṭāṅga-yoga, in the matter of yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhāraṇā, dhyāna, etc., is recommended for less intelligent persons who have no better knowledge. But one who has tasted the beauty of the Supreme Lord Kṛṣṇa, in the course of his advancement in Kṛṣṇa consciousness, no longer has a taste for dead, material things. Therefore, restrictions are there for the less intelligent neophytes in the spiritual advancement of life, but such restrictions are only good until one actually has a taste for Kṛṣṇa consciousness. When one is actually Kṛṣṇa conscious, he automatically loses his taste for pale things.

Nikdo nemůže zanechat uspokojování smyslů, dokud není na transcendentální úrovni. Omezovat smyslový požitek pomocí pravidel a usměrnění je něco podobného jako zakazovat nemocnému člověku jíst určitá jídla. Pacient nemá takové zákazy rád a ani neztratí na zakázaná jídla chuť. Držet smysly na uzdě nějakým duchovním procesem, jako je například aṣṭāṅga-yoga — sestávající ze stupňů zvaných yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhāraṇā, dhyāna a tak dále — je tedy doporučeno méně inteligentním osobám, které neznají nic lepšího. Avšak ten, kdo si s pokrokem v rozvíjení vědomí Kṛṣṇy vychutnal Kṛṣṇovu krásu, krásu Nejvyššího Pána, již nenachází chuť v mrtvých, hmotných věcech. Omezení jsou tedy určena pro méně inteligentní začátečníky v duchovním životě. Jsou užitečná jen do té doby, než se nalezne chuť, zalíbení ve vědomí Kṛṣṇy. Když si je někdo skutečně vědom Kṛṣṇy, přirozeně ztrácí zálibu ve věcech, které jsou mdlé.