TEXT 52

Devanagari

Dévanágarí

यदा ते मोहकलिलं बुद्धिर्व्यतितरिष्यति ।
तदा गन्तासि निर्वेदं श्रोतव्यस्य श्रुतस्य च ॥ ५२ ॥

Text

Verš

yadā te moha-kalilaṁ
buddhir vyatitariṣyati
tadā gantāsi nirvedaṁ
śrotavyasya śrutasya ca

Synonyms

Synonyma

yadā — when; te — your; moha — of illusion; kalilam — dense forest; buddhiḥ — transcendental service with intelligence; vyatitariṣyati — surpasses; tadā — at that time; gantā asi — you shall go; nirvedam — callousness; śrotavyasya — toward all that is to be heard; śrutasya — all that is already heard; ca — also.

yadā — když; te — tvá; moha — iluze; kalilam — hustý les; buddhiḥ — transcendentální služba s inteligencí; vyatitariṣyati — překoná; tadā — tehdy; gantā asi — půjdeš; nirvedam — lhostejnost; śrotavyasya — ke všemu, co má být vyslechnuto; śrutasya — ke všemu, co již bylo vyslechnuto; ca — také.

Translation

Překlad

When your intelligence has passed out of the dense forest of delusion, you shall become indifferent to all that has been heard and all that is to be heard.

Když tvá inteligence vyjde z hustého lesa iluze, budeš lhostejný ke všemu, co bylo a má být vyslechnuto.

Purport

Význam

There are many good examples in the lives of the great devotees of the Lord of those who became indifferent to the rituals of the Vedas simply by devotional service to the Lord. When a person factually understands Kṛṣṇa and his relationship with Kṛṣṇa, he naturally becomes completely indifferent to the rituals of fruitive activities, even though an experienced brāhmaṇa. Śrī Mādhavendra Purī, a great devotee and ācārya in the line of the devotees, says:

Známe mnoho velkých oddaných, pro které se védské obřady staly díky samotné oddané službě Pánu nedůležité. Když někdo skutečně porozumí Kṛṣṇovi a svému vztahu s Ním, bude přirozeně zcela lhostejný k rituálním plodonosným činnostem, ať je to kdokoliv, například zkušený brāhmaṇa. Śrī Mādhavendra Purī, velký oddaný a ācārya patřící k posloupnosti oddaných, říká:

sandhyā-vandana bhadram astu bhavato bhoḥ snāna tubhyaṁ namo
bho devāḥ pitaraś ca tarpaṇa-vidhau nāhaṁ kṣamaḥ kṣamyatām
yatra kvāpi niṣadya yādava-kulottaṁsasya kaṁsa-dviṣaḥ
smāraṁ smāram aghaṁ harāmi tad alaṁ manye kim anyena me

“O my prayers three times a day, all glory to you. O bathing, I offer my obeisances unto you. O demigods! O forefathers! Please excuse me for my inability to offer you my respects. Now wherever I sit, I can remember the great descendant of the Yadu dynasty [Kṛṣṇa], the enemy of Kaṁsa, and thereby I can free myself from all sinful bondage. I think this is sufficient for me.”

“Ó mé modlitby pronášené třikrát denně, sláva vám! Ó očistná koupeli, klaním se před tebou. Ó polobozi! Ó předkové! Promiňte mi prosím, že vás nejsem schopen uctít. Kdekoliv usednu, vzpomínám na vznešeného potomka yaduovské dynastie (Kṛṣṇu), nepřítele Kaṁsy, čímž se mohu zbavit všech hříchů, které mě svazují. Myslím, že to je pro mě postačující.”

The Vedic rites and rituals are imperative for neophytes: comprehending all kinds of prayer three times a day, taking a bath early in the morning, offering respects to the forefathers, etc. But when one is fully in Kṛṣṇa consciousness and is engaged in His transcendental loving service, one becomes indifferent to all these regulative principles because he has already attained perfection. If one can reach the platform of understanding by service to the Supreme Lord Kṛṣṇa, he has no longer to execute different types of penances and sacrifices as recommended in revealed scriptures. And, similarly, if one has not understood that the purpose of the Vedas is to reach Kṛṣṇa and simply engages in the rituals, etc., then he is uselessly wasting time in such engagements. Persons in Kṛṣṇa consciousness transcend the limit of śabda-brahma, or the range of the Vedas and Upaniṣads.

Védské obřady — které zahrnují mimo jiné pronášení nejrůznějších modliteb třikrát denně, časnou ranní koupel a vzdávání úcty předkům, jsou povinné pro začátečníky. Když si je však někdo plně vědom Kṛṣṇy a prokazuje Mu transcendentální láskyplnou službu, stane se ke všem těmto usměrňujícím pravidlům lhostejný, protože již dosáhl dokonalosti. Ten, kdo pozná Nejvyššího Pána Kṛṣṇu a slouží Mu, již nemusí podstupovat nejrůznější askezi a konat oběti, jak doporučují zjevená písma. A pouhé konání různých obřadů bez pochopení, že záměrem Ved je dovést živou bytost ke Kṛṣṇovi, je zbytečné plýtvání časem. Ti, kdo si jsou vědomi Kṛṣṇy, překonávají hranici śabda-brahma — Ved a Upaniṣad.