TEXT 47

Devanagari

Dévanágarí

कर्मण्येवाधिकारस्ते मा फलेषु कदाचन ।
मा कर्मफलहेतुर्भूर्मा ते सङ्गोऽस्त्वकर्मणि ॥ ४७ ॥

Text

Verš

karmaṇy evādhikāras te
mā phaleṣu kadācana
mā karma-phala-hetur bhūr
mā te saṅgo ’stv akarmaṇi

Synonyms

Synonyma

karmaṇi — in prescribed duties; eva — certainly; adhikāraḥ — right; te — of you; mā — never; phaleṣu — in the fruits; kadācana — at any time; mā — never; karma-phala — in the result of the work; hetuḥ — cause; bhūḥ — become; mā — never; te — of you; saṅgaḥ — attachment; astu — there should be; akarmaṇi — in not doing prescribed duties.

karmaṇi — v předepsaných povinnostech; eva — jistě; adhikāraḥ — výsadní právo; te — tebe; mā — nikdy; phaleṣu — na plody; kadācana — kdykoliv; mā — nikdy; karma-phala — výsledku práce; hetuḥ — příčina; bhūḥ — staň se; mā — nikdy; te — tebe; saṅgaḥ — připoutanost; astu — má být; akarmaṇi — v neplnění předepsaných povinností.

Translation

Překlad

You have a right to perform your prescribed duty, but you are not entitled to the fruits of action. Never consider yourself the cause of the results of your activities, and never be attached to not doing your duty.

Máš právo plnit svou předepsanou povinnost, ale nemáš nárok na plody svého jednání. Nikdy se nepovažuj za příčinu výsledků svých činů a nikdy nelpi na tom, že bys nekonal svou povinnost.

Purport

Význam

There are three considerations here: prescribed duties, capricious work, and inaction. Prescribed duties are activities enjoined in terms of one’s acquired modes of material nature. Capricious work means actions without the sanction of authority, and inaction means not performing one’s prescribed duties. The Lord advised that Arjuna not be inactive, but that he perform his prescribed duty without being attached to the result. One who is attached to the result of his work is also the cause of the action. Thus he is the enjoyer or sufferer of the result of such actions.

Zde jsou brány v úvahu tři věci: předepsané povinnosti, náladové jednání a nečinnost. Předepsané povinnosti jsou činnosti přiřčené každému podle kvalit hmotné přírody, které jsou spojené s jeho tělem. Náladovými činy se rozumí jednání bez souhlasu autority a nečinností se myslí neplnění svých předepsaných povinností. Pán radil Arjunovi, aby nebyl nečinný a raději plnil svou předepsanou povinnost bez ulpívání na výsledku. Ten, kdo lpí na plodech své práce, je také příčinou jednání; pak si jeho výsledků užívá, nebo jimi trpí.

As far as prescribed duties are concerned, they can be fitted into three subdivisions, namely routine work, emergency work and desired activities. Routine work performed as an obligation in terms of the scriptural injunctions, without desire for results, is action in the mode of goodness. Work with results becomes the cause of bondage; therefore such work is not auspicious. Everyone has his proprietary right in regard to prescribed duties, but should act without attachment to the result; such disinterested obligatory duties doubtlessly lead one to the path of liberation.

Předepsané povinnosti lze rozdělit do tří skupin: na běžné, naléhavé a žádoucí činnosti. Běžná práce, která je v souladu s pokyny písem konána jako závazná povinnost, bez touhy po výsledcích, je jednáním na úrovni kvality dobra. Plodonosná práce poutá, a proto je nepříznivá. Každý má výsadní právo plnit své předepsané povinnosti, ale musí jednat bez ulpívání na výsledku. Takové nezištné plnění závazných povinností nepochybně vede na cestu osvobození.

Arjuna was therefore advised by the Lord to fight as a matter of duty without attachment to the result. His nonparticipation in the battle is another side of attachment. Such attachment never leads one to the path of salvation. Any attachment, positive or negative, is cause for bondage. Inaction is sinful. Therefore, fighting as a matter of duty was the only auspicious path of salvation for Arjuna.

Pán tedy Arjunovi radil, aby bojoval z povinnosti a nelpěl na výsledku. Arjunova touha nezúčastnit se bitvy je jen rubem připoutanosti, která na cestu osvobození nikdy nevede. Jakákoliv připoutanost — ať pozitivní či negativní — je příčinou spoutanosti a nečinnost je hříšná. Boj z povinnosti byl tedy pro Arjunu jedinou příznivou cestou k osvobození.