TEXT 45

Devanagari

Dévanágarí

त्रैगुण्यविषया वेदा निस्त्रैगुण्यो भवार्जुन ।
निर्द्वन्द्वो नित्यसत्त्वस्थो निर्योगक्षेम आत्मवान् ॥ ४५ ॥

Text

Verš

trai-guṇya-viṣayā vedā
nistrai-guṇyo bhavārjuna
nirdvandvo nitya-sattva-stho
niryoga-kṣema ātmavān

Synonyms

Synonyma

trai-guṇya — pertaining to the three modes of material nature; viṣayāḥ — on the subject matter; vedāḥ — Vedic literatures; nistrai-guṇyaḥ — transcendental to the three modes of material nature; bhava — be; arjuna — O Arjuna; nirdvandvaḥ — without duality; nitya-sattva-sthaḥ — in a pure state of spiritual existence; niryoga-kṣemaḥ — free from ideas of gain and protection; ātma-vān — established in the self.

trai-guṇya — týkající se tří kvalit hmotné přírody; viṣayāḥ — na témata; vedāḥ — védská písma; nistrai-guṇyaḥ — transcendentální vůči třem kvalitám hmotné přírody; bhava — buď; arjuna — ó Arjuno; nirdvandvaḥ — bez dvojnosti; nitya-sattva-sthaḥ — v čistém stavu duchovní existence; niryoga-kṣemaḥ — prostý myšlenek na zisk a ochranu; ātma-vān — setrvávající na úrovni vlastního já.

Translation

Překlad

The Vedas deal mainly with the subject of the three modes of material nature. O Arjuna, become transcendental to these three modes. Be free from all dualities and from all anxieties for gain and safety, and be established in the self.

Vedy převážně pojednávají o tématech spojených s třemi kvalitami hmotné přírody. Ó Arjuno, staň se transcendentálním vůči těmto kvalitám. Zůstaň nedotčen protiklady, buď prostý veškeré úzkosti kvůli zisku a bezpečí a setrvávej na úrovni svého skutečného já.

Purport

Význam

All material activities involve actions and reactions in the three modes of material nature. They are meant for fruitive results, which cause bondage in the material world. The Vedas deal mostly with fruitive activities to gradually elevate the general public from the field of sense gratification to a position on the transcendental plane. Arjuna, as a student and friend of Lord Kṛṣṇa, is advised to raise himself to the transcendental position of Vedānta philosophy where, in the beginning, there is brahma-jijñāsā, or questions on the supreme transcendence. All the living entities who are in the material world are struggling very hard for existence. For them the Lord, after creation of the material world, gave the Vedic wisdom advising how to live and get rid of the material entanglement. When the activities for sense gratification, namely the karma-kāṇḍa chapter, are finished, then the chance for spiritual realization is offered in the form of the Upaniṣads, which are part of different Vedas, as the Bhagavad-gītā is a part of the fifth Veda, namely the Mahābhārata. The Upaniṣads mark the beginning of transcendental life.

Všechny hmotné činnosti znamenají akce a reakce v kategoriích tří kvalit hmotné přírody. Mají přinášet své plody, které každého v hmotném světě poutají. Vedy se většinou zaobírají plodonosnými činnostmi, aby všem pomohly postupně se povznést od uspokojování smyslů na transcendentální úroveň. Arjuna jakožto žák a přítel Pána Kṛṣṇy dostává radu, aby se povznesl na transcendentální rovinu filozofie Vedānty, jež začíná dotazy na nejvyšší transcendenci (brahma-jijñāsā). Všechny živé bytosti, které jsou v hmotném světě, svádějí těžký boj o přežití. Pán jim po stvoření hmotného světa poskytl védskou moudrost, radící jak žít a jak se vyprostit z hmotného zapletení. Po karma-kāṇḍě, činnostech zaměřených na uspokojení smyslů, se nabízí možnost duchovní realizace v podobě Upaniṣad, což jsou části různých Ved, tak jako je Bhagavad-gītā částí páté Vedy neboli Mahābhāraty. Upaniṣady představují začátek transcendentálního života.

As long as the material body exists, there are actions and reactions in the material modes. One has to learn tolerance in the face of dualities such as happiness and distress, or cold and warmth, and by tolerating such dualities become free from anxieties regarding gain and loss. This transcendental position is achieved in full Kṛṣṇa consciousness when one is fully dependent on the good will of Kṛṣṇa.

Dokud existuje hmotné tělo, dochází k akcím a reakcím v kategoriích tří hmotných kvalit. Při výskytu takových protikladů, jako je štěstí a neštěstí nebo teplo a zima, se je třeba učit snášenlivosti, a tím se zbavit úzkosti ze zisku a ztráty. Tohoto transcendentálního postavení se dosáhne ve stavu úplného vědomí Kṛṣṇy, kdy živá bytost zcela závisí na Kṛṣṇově vůli.