TEXT 2

Devanagari

Dévanágarí

श्री भगवानुवाच
कुतस्त्वा कश्मलमिदं विषमे समुपस्थितम् ।
अनार्यजुष्टमस्वर्ग्यकीर्तिकरमर्जुन ॥ २ ॥

Text

Verš

śrī-bhagavān uvāca
kutas tvā kaśmalam idaṁ
viṣame samupasthitam
anārya-juṣṭam asvargyam
akīrti-karam arjuna

Synonyms

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — the Supreme Personality of Godhead said; kutaḥ — wherefrom; tvā — unto you; kaśmalam — dirtiness; idam — this lamentation; viṣame — in this hour of crisis; samupasthitam — arrived; anārya — persons who do not know the value of life; juṣṭam — practiced by; asvargyam — which does not lead to higher planets; akīrti — infamy; karam — the cause of; arjuna — O Arjuna.

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; kutaḥ — odkud; tvā — k tobě; kaśmalam — nečistota; idam — tento nářek; viṣame — v této kritické chvíli; samupasthitam — přišla; anārya — ti, kteří neznají hodnotu života; juṣṭam — jimi děláno; asvargyam — jež nevede na vyšší planety; akīrti — hanby; karam — příčina; arjuna — ó Arjuno.

Translation

Překlad

The Supreme Personality of Godhead said: My dear Arjuna, how have these impurities come upon you? They are not at all befitting a man who knows the value of life. They lead not to higher planets but to infamy.

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Odkud se u tebe vzaly tyto nečistoty, můj milý Arjuno? Vůbec nepřísluší člověku, který zná hodnotu života. Nevedou na vyšší planety, ale k hanbě.

Purport

Význam

Kṛṣṇa and the Supreme Personality of Godhead are identical. Therefore Lord Kṛṣṇa is referred to as Bhagavān throughout the Gītā. Bhagavān is the ultimate in the Absolute Truth. The Absolute Truth is realized in three phases of understanding, namely Brahman, or the impersonal all-pervasive spirit; Paramātmā, or the localized aspect of the Supreme within the heart of all living entities; and Bhagavān, or the Supreme Personality of Godhead, Lord Kṛṣṇa. In the Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.11) this conception of the Absolute Truth is explained thus:

Kṛṣṇa a Nejvyšší Osobnost Božství jsou tatáž osoba. Proto je Pán Kṛṣṇa v celé Gītě uváděn jako Bhagavān. Bhagavān je konečným aspektem Absolutní Pravdy. Ta je vnímána na třech úrovních poznání: jako Brahman neboli neosobní všeprostupující duchovní podstata, jako Paramātmā neboli lokalizovaný aspekt Nejvyššího v srdcích všech živých bytostí a jako Bhagavān neboli Nejvyšší Osobnost Božství, Pán Kṛṣṇa. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.2.11) je toto pojetí Absolutní Pravdy vyloženo takto:

vadanti tat tattva-vidas
tattvaṁ yaj jñānam advayam
brahmeti paramātmeti
bhagavān iti śabdyate

“The Absolute Truth is realized in three phases of understanding by the knower of the Absolute Truth, and all of them are identical. Such phases of the Absolute Truth are expressed as Brahman, Paramātmā and Bhagavān.”

“Ti, kdo znají Absolutní Pravdu, Ji vnímají ve třech aspektech, které jsou navzájem totožné a nazývají se Brahman, Paramātmā a Bhagavān.”

These three divine aspects can be explained by the example of the sun, which also has three different aspects, namely the sunshine, the sun’s surface and the sun planet itself. One who studies the sunshine only is the preliminary student. One who understands the sun’s surface is further advanced. And one who can enter into the sun planet is the highest. Ordinary students who are satisfied by simply understanding the sunshine – its universal pervasiveness and the glaring effulgence of its impersonal nature – may be compared to those who can realize only the Brahman feature of the Absolute Truth. The student who has advanced still further can know the sun disc, which is compared to knowledge of the Paramātmā feature of the Absolute Truth. And the student who can enter into the heart of the sun planet is compared to those who realize the personal features of the Supreme Absolute Truth. Therefore, the bhaktas, or the transcendentalists who have realized the Bhagavān feature of the Absolute Truth, are the topmost transcendentalists, although all students who are engaged in the study of the Absolute Truth are engaged in the same subject matter. The sunshine, the sun disc and the inner affairs of the sun planet cannot be separated from one another, and yet the students of the three different phases are not in the same category.

Tyto tři božské aspekty lze přiblížit příkladem slunce, které má také tři aspekty: sluneční svit, sluneční povrch a samotnou planetu Slunce. Ten, kdo zkoumá pouze sluneční svit, se zabývá předběžným studiem. Pokročilejší je ten, kdo zná povrch sluneční planety, a nejpokročilejší je osoba, která vstoupí přímo na planetu Slunce. Běžné studenty, kteří se spokojí s poznáním slunečního svitu, jež prostupuje celý vesmír a jehož neosobní podstata oslnivě září, lze přirovnat k těm, kdo z Absolutní Pravdy vnímají jen aspekt zvaný Brahman. Pokročilejší student dosahuje poznání slunečního kotouče, což se přirovnává k poznání Paramātmy. A studenta, který dokáže vstoupit na samotnou sluneční planetu, lze přirovnat k těm, kteří vnímají osobní rysy Nejvyšší Absolutní Pravdy. Z toho plyne, že ačkoliv se všichni transcendentalisté zkoumající Absolutní Pravdu soustřeďují na stejné téma, bhaktové, kteří vnímají aspekt Absolutní Pravdy známý pod jménem Bhagavān, jsou těmi největšími transcendentalisty. Sluneční svit, sluneční kotouč a dění na sluneční planetě od sebe nelze oddělit, a přesto nejsou znalci těchto tří různých úrovní ve stejné kategorii.

The Sanskrit word bhagavān is explained by the great authority Parāśara Muni, the father of Vyāsadeva. The Supreme Personality who possesses all riches, all strength, all fame, all beauty, all knowledge and all renunciation is called Bhagavān. There are many persons who are very rich, very powerful, very beautiful, very famous, very learned and very much detached, but no one can claim that he possesses all riches, all strength, etc., entirely. Only Kṛṣṇa can claim this because He is the Supreme Personality of Godhead. No living entity, including Brahmā, Lord Śiva or Nārāyaṇa, can possess opulences as fully as Kṛṣṇa. Therefore it is concluded in the Brahma-saṁhitā by Lord Brahmā himself that Lord Kṛṣṇa is the Supreme Personality of Godhead. No one is equal to or above Him. He is the primeval Lord, or Bhagavān, known as Govinda, and He is the supreme cause of all causes:

Význam sanskrtského slova bhagavān vysvětlila velká autorita Parāśara Muni, Vyāsadevův otec: Bhagavān je Nejvyšší Osobnost vlastnící v plné míře bohatství, sílu, slávu, krásu, poznání a schopnost odříkání. Je mnoho osob, které jsou velice bohaté, mocné, krásné, slavné, učené a odpoutané, ale žádná z nich nemůže tvrdit, že vlastní všechno bohatství, všechnu sílu a tak dále. To může tvrdit jedině Kṛṣṇa, protože On je Nejvyšší Osobnost Božství. Žádná živá bytost — ani Brahmā, Śiva či Nārāyaṇa, nemůže mít tyto druhy bohatství v takové míře jako Kṛṣṇa. Samotný Pán Brahmā proto v Brahma-saṁhitě dochází k závěru, že Pán Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství. Nikdo Ho nepřevyšuje a nikdo se Mu nevyrovná. Je to prvotní Pán, Bhagavān, zvaný též Govinda, který je nejvyšší příčinou všech příčin:

īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ
sac-cid-ānanda-vigrahaḥ
anādir ādir govindaḥ
sarva-kāraṇa-kāraṇam

“There are many personalities possessing the qualities of Bhagavān, but Kṛṣṇa is the supreme because none can excel Him. He is the Supreme Person, and His body is eternal, full of knowledge and bliss. He is the primeval Lord Govinda and the cause of all causes.” (Brahma-saṁhitā 5.1)

“Mnoho osobností má vlastnosti Bhagavāna, ale Kṛṣṇa je nejvyšší, protože Ho nikdo nepředčí. Je Nejvyšší Osobou a Jeho tělo je věčné, plné poznání a blaženosti. Je prvotním Pánem Govindou a příčinou všech příčin.” (Brahma-saṁhitā 5.1)

In the Bhāgavatam also there is a list of many incarnations of the Supreme Personality of Godhead, but Kṛṣṇa is described as the original Personality of Godhead, from whom many, many incarnations and Personalities of Godhead expand:

V Bhāgavatamu je soupis mnoha inkarnací Nejvyšší Osobnosti Božství, ale Kṛṣṇa je tam uveden jako původní Osobnost Božství a početné inkarnace a další Osobnosti Božství jako Jeho expanze:

ete cāṁśa-kalāḥ puṁsaḥ
kṛṣṇas tu bhagavān svayam
indrāri-vyākulaṁ lokaṁ
mṛḍayanti yuge yuge

“All the lists of the incarnations of Godhead submitted herewith are either plenary expansions or parts of the plenary expansions of the Supreme Godhead, but Kṛṣṇa is the Supreme Personality of Godhead Himself.” (Bhāg. 1.3.28)

“Všechny uvedené inkarnace Boha jsou buď úplnými expanzemi, nebo částmi úplných expanzí Nejvyššího, ale Kṛṣṇa je přímo Nejvyšší Osobností Božství.” (Bhāg. 1.3.28)

Therefore, Kṛṣṇa is the original Supreme Personality of Godhead, the Absolute Truth, the source of both the Supersoul and the impersonal Brahman.

Kṛṣṇa je tedy původní Nejvyšší Osobnost Božství, Absolutní Pravda, zdroj Nadduše i neosobního Brahmanu.

In the presence of the Supreme Personality of Godhead, Arjuna’s lamentation for his kinsmen is certainly unbecoming, and therefore Kṛṣṇa expressed His surprise with the word kutaḥ, “wherefrom.” Such impurities were never expected from a person belonging to the civilized class of men known as Āryans. The word āryan is applicable to persons who know the value of life and have a civilization based on spiritual realization. Persons who are led by the material conception of life do not know that the aim of life is realization of the Absolute Truth, Viṣṇu, or Bhagavān, and they are captivated by the external features of the material world, and therefore they do not know what liberation is. Persons who have no knowledge of liberation from material bondage are called non-Āryans. Although Arjuna was a kṣatriya, he was deviating from his prescribed duties by declining to fight. This act of cowardice is described as befitting the non-Āryans. Such deviation from duty does not help one in the progress of spiritual life, nor does it even give one the opportunity to become famous in this world. Lord Kṛṣṇa did not approve of the so-called compassion of Arjuna for his kinsmen.

Arjunův nářek nad svými příbuznými v přítomnosti Nejvyšší Osobnosti Božství byl skutečně nevhodný. Proto Kṛṣṇa vyjádřil svůj podiv slovem kutaḥ, odkud. Takové nečistoty se u někoho, kdo náležel k třídě civilizovaných lidí zvaných árjové, v žádném případě neočekávaly. Árjové jsou ti, kdo znají hodnoty života a jejichž civilizace se zakládá na duchovní realizaci. Jedinci, kteří se nechávají vést hmotným pojetím života, nevědí, že cílem života je realizace Absolutní Pravdy, Viṣṇua neboli Bhagavāna. Jsou okouzleni vnějšími rysy hmotného světa, a proto nevědí, co je to vysvobození z pout hmoty. Takovým osobám se říká neárjové. Přestože Arjuna byl kṣatriya, zdráhal se bojovat, a tím se odchyloval od principu plnění svých předepsaných povinností. Śrī Kṛṣṇa prohlašuje, že takovou zbabělost projevují neárjové. Sejít takto z cesty svých povinností nikomu nepomůže v duchovním pokroku, ani to neumožní být v tomto světě slavný. Pán Kṛṣṇa Arjunův takzvaný soucit s jeho příbuznými rozhodně neschválil.