TEXT 18

Devanagari

Dévanágarí

अन्तवन्त इमे देहा नित्यस्योक्ताः शरीरिणः ।
अनाशिनोऽप्रमेयस्य तस्माद्युध्यस्व भारत ॥ १८ ॥

Text

Verš

antavanta ime dehā
nityasyoktāḥ śarīriṇaḥ
anāśino ’prameyasya
tasmād yudhyasva bhārata

Synonyms

Synonyma

anta-vantaḥ — perishable; ime — all these; dehāḥ — material bodies; nityasya — eternal in existence; uktāḥ — are said; śarīriṇaḥ — of the embodied soul; anāśinaḥ — never to be destroyed; aprameyasya — immeasurable; tasmāt — therefore; yudhyasva — fight; bhārata — O descendant of Bharata.

anta-vantaḥ — spějící k zániku; ime — všechna tato; dehāḥ — hmotná těla; nityasya — věčně existující; uktāḥ — je řečeno; śarīriṇaḥ — vtělené duše; anāśinaḥ — nezničitelné; aprameyasya — nezměřitelné; tasmāt — proto; yudhyasva — bojuj; bhārata — ó potomku Bharaty.

Translation

Překlad

The material body of the indestructible, immeasurable and eternal living entity is sure to come to an end; therefore, fight, O descendant of Bharata.

Hmotné tělo nezahubitelné, nezměřitelné a věčné živé bytosti nevyhnutelně zanikne; proto bojuj, potomku Bharaty.

Purport

Význam

The material body is perishable by nature. It may perish immediately, or it may do so after a hundred years. It is a question of time only. There is no chance of maintaining it indefinitely. But the spirit soul is so minute that it cannot even be seen by an enemy, to say nothing of being killed. As mentioned in the previous verse, it is so small that no one can have any idea how to measure its dimension. So from both viewpoints there is no cause of lamentation, because the living entity as he is cannot be killed nor can the material body be saved for any length of time or permanently protected. The minute particle of the whole spirit acquires this material body according to his work, and therefore observance of religious principles should be utilized. In the Vedānta-sūtras the living entity is qualified as light because he is part and parcel of the supreme light. As sunlight maintains the entire universe, so the light of the soul maintains this material body. As soon as the spirit soul is out of this material body, the body begins to decompose; therefore it is the spirit soul which maintains this body. The body itself is unimportant. Arjuna was advised to fight and not sacrifice the cause of religion for material, bodily considerations.

Hmotné tělo je svou povahou odsouzeno k zániku. K němu může dojít okamžitě nebo za sto let — je to jen otázka času. Tělo nelze zachovat na neomezeně dlouhou dobu. Duše je zato tak nepatrná, že ji nepřítel nemůže ani spatřit, natož pak zabít. Jak jsme se již zmínili v předchozím verši, je tak malá, že nikdo nedokáže vymyslet, jak ji změřit. Ani z jednoho hlediska tedy není důvod k nářku — živou bytost v její skutečné podobě nelze zabít a hmotné tělo nelze trvale zachovat. Nepatrná částečka duchovního celku získává toto hmotné tělo podle svého jednání; proto má každý dodržovat náboženské zásady. Ve Vedānta-sūtrách je živá bytost uváděna jako světlo, jelikož je nedílnou částí absolutního světla. Tak jako sluneční světlo udržuje v chodu celý vesmír, světlo duše udržuje naživu hmotné tělo. Jakmile duše opustí tělo, začne se tělo rozkládat — je to tedy duše, která ho udržuje při životě. Tělo samo postrádá význam. Kṛṣṇa radil Arjunovi, aby bojoval a neobětoval princip náboženství hmotným ohledům, týkajícím se těla.