TEXT 14

Devanagari

Dévanágarí

मात्रास्पर्शास्तु कौन्तेय शीतोष्णसुखदुःखदाः ।
आगमापायिनोऽनित्यास्तांस्तितिक्षस्व भारत ॥ १४ ॥

Text

Verš

mātrā-sparśās tu kaunteya
śītoṣṇa-sukha-duḥkha-dāḥ
āgamāpāyino ’nityās
tāṁs titikṣasva bhārata

Synonyms

Synonyma

mātrā-sparśāḥ — sensory perception; tu — only; kaunteya — O son of Kuntī; śīta — winter; uṣṇa — summer; sukha — happiness; duḥkha — and pain; dāḥ — giving; āgama — appearing; apāyinaḥ — disappearing; anityāḥ — nonpermanent; tān — all of them; titikṣasva — just try to tolerate; bhārata — O descendant of the Bharata dynasty.

mātrā-sparśāḥ — smyslové vnímání; tu — pouze; kaunteya — ó synu Kuntī; śīta — zima; uṣṇa — léto; sukha — štěstí; duḥkha — a bolest; dāḥ — dávající; āgama — objevující se; apāyinaḥ — mizící; anityāḥ — nestálé; tān — je všechny; titikṣasva — snaž se snášet; bhārata — ó potomku dynastie Bharaty.

Translation

Překlad

O son of Kuntī, the nonpermanent appearance of happiness and distress, and their disappearance in due course, are like the appearance and disappearance of winter and summer seasons. They arise from sense perception, O scion of Bharata, and one must learn to tolerate them without being disturbed.

Ó synu Kuntī, dočasné příchody a odchody štěstí a neštěstí jsou jako příchody a odchody zimního a letního období. Pocházejí ze smyslového vnímání, potomku Bharaty, a živá bytost se je musí naučit snášet, aniž by jimi byla rozrušena.

Purport

Význam

In the proper discharge of duty, one has to learn to tolerate nonpermanent appearances and disappearances of happiness and distress. According to Vedic injunction, one has to take his bath early in the morning even during the month of Māgha (January-February). It is very cold at that time, but in spite of that a man who abides by the religious principles does not hesitate to take his bath. Similarly, a woman does not hesitate to cook in the kitchen in the months of May and June, the hottest part of the summer season. One has to execute his duty in spite of climatic inconveniences. Similarly, to fight is the religious principle of the kṣatriyas, and although one has to fight with some friend or relative, one should not deviate from his prescribed duty. One has to follow the prescribed rules and regulations of religious principles in order to rise up to the platform of knowledge, because by knowledge and devotion only can one liberate himself from the clutches of māyā (illusion).

Při náležitém konání svých povinností se je nutné učit snášet dočasné příchody a odchody štěstí a neštěstí. Jeden védský pokyn přikazuje koupat se časně ráno i v měsíci Māgha (leden — únor). V té době je velice chladno, ale ten, kdo dodržuje náboženské zásady, se přesto neváhá jít vykoupat. Také žena se nezdráhá vařit v kuchyni během května a června, nejteplejších letních měsíců. Každý musí plnit svou povinnost i přes nepohodlí plynoucí z počasí. Bojovat je náboženskou zásadou kṣatriyů, a i když kṣatriya musí bojovat proti svému příteli nebo příbuznému, nemá se od principu plnění své předepsané povinnosti odchýlit. Všichni se musí řídit předepsanými náboženskými pravidly a usměrněními, aby se povznesli na úroveň poznání, protože jedině poznáním a oddaností se lze vysvobodit ze zajetí māyi (iluze).

The two different names of address given to Arjuna are also significant. To address him as Kaunteya signifies his great blood relations from his mother’s side; and to address him as Bhārata signifies his greatness from his father’s side. From both sides he is supposed to have a great heritage. A great heritage brings responsibility in the matter of proper discharge of duties; therefore, he cannot avoid fighting.

Dvě různá jména, jimiž je Arjuna osloven, jsou také významná. Slovo kaunteya poukazuje na jeho vznešený původ z matčiny strany a bhārata naznačuje jeho velikost zděděnou z rodu jeho otce. Má tedy vznešený původ z obou stran, který s sebou nese zodpovědnost za náležité plnění povinností. Proto se nemůže vyhnout boji.