Chapter Eighteen
Kapitola osmnáctá
Conclusion – The Perfection of Renunciation
Závěr - dokonalost odříkání
- TEXT 1:
- Arjuna said: O mighty-armed one, I wish to understand the purpose of renunciation [tyāga] and of the renounced order of life [sannyāsa], O killer of the Keśī demon, master of the senses.
- TEXT 1:
- Arjuna řekl: Ó Pane mocných paží, vládce smyslů a hubiteli démona Keśīho! Přeji si vědět, jaký je smysl zříkání se (tyāgy) a stavu odříkání (sannyāsu).
- TEXT 2:
- The Supreme Personality of Godhead said: The giving up of activities that are based on material desire is what great learned men call the renounced order of life [sannyāsa]. And giving up the results of all activities is what the wise call renunciation [tyāga].
- TEXT 2:
- Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Vzdávání se činností, které se zakládají na hmotné touze, je tím, co velcí učenci nazývají stav odříkání (sannyās). A upouštění od výsledků všech činností je tím, co moudří nazývají zříkání se (tyāga).
- TEXT 3:
- Some learned men declare that all kinds of fruitive activities should be given up as faulty, yet other sages maintain that acts of sacrifice, charity and penance should never be abandoned.
- TEXT 3:
- Někteří učenci prohlašují, že nejrůznějších činností s vidinou jejich plodů se je třeba zříci jako špatnosti, zatímco jiní mudrci tvrdí, že od činů, jako je oběť, dávání milodarů a askeze, se nemá nikdy upustit.
- TEXT 5:
- Acts of sacrifice, charity and penance are not to be given up; they must be performed. Indeed, sacrifice, charity and penance purify even the great souls.
- TEXT 5:
- Činů, jako je konání obětí, dávání milodarů a podstupování askeze, se nikdo nemá zříkat — jsou nezbytné. Oběti, milodary a askeze jsou očistné i pro velké duše.
- TEXT 6:
- All these activities should be performed without attachment or any expectation of result. They should be performed as a matter of duty, O son of Pṛthā. That is My final opinion.
- TEXT 6:
- Všem těmto činnostem se je třeba věnovat bez připoutanosti či jakéhokoliv očekávání výsledku. Je nutné to vše konat jako povinnost, synu Pṛthy. To je Můj rozhodující úsudek.
- TEXT 7:
- Prescribed duties should never be renounced. If one gives up his prescribed duties because of illusion, such renunciation is said to be in the mode of ignorance.
- TEXT 7:
- Předepsaných povinností se nemá nikdo nikdy zříkat. Když to někdo vlivem iluze udělá, patří jeho zříkání se ke kvalitě nevědomosti.
- TEXT 8:
- Anyone who gives up prescribed duties as troublesome or out of fear of bodily discomfort is said to have renounced in the mode of passion. Such action never leads to the elevation of renunciation.
- TEXT 8:
- Jestliže někdo upustí od plnění předepsaných povinností proto, že přinášejí potíže, či ze strachu před tělesným nepohodlím, patří jeho zříkání se kvalitě vášně. Takovým jednáním nemůže být zříkání se nikdy pozvednuto na vyšší úroveň.
- TEXT 9:
- O Arjuna, when one performs his prescribed duty only because it ought to be done, and renounces all material association and all attachment to the fruit, his renunciation is said to be in the mode of goodness.
- TEXT 9:
- Ó Arjuno, když někdo plní svou předepsanou povinnost jen proto, že je třeba ji plnit, a zříká se veškerého styku s hmotou a lpění na výsledku, patří jeho zříkání se ke kvalitě dobra.
- TEXT 10:
- The intelligent renouncer situated in the mode of goodness, neither hateful of inauspicious work nor attached to auspicious work, has no doubts about work.
- TEXT 10:
- Inteligentní zříkající se osoba, která setrvává na úrovni dobra a neprotiví si nepříznivou práci ani nelpí na příznivé, nemá o práci žádné pochyby.
- TEXT 12:
- For one who is not renounced, the threefold fruits of action – desirable, undesirable and mixed – accrue after death. But those who are in the renounced order of life have no such result to suffer or enjoy.
- TEXT 12:
- Na toho, kdo se nezříká, čekají po smrti trojí plody jednání—žádoucí, nežádoucí a smíšené. Avšak na ty, kdo patří k stavu odříkání, žádné výsledky, kterými by museli trpět nebo si jich užít, nikdy nečekají.
- TEXT 14:
- The place of action [the body], the performer, the various senses, the many different kinds of endeavor, and ultimately the Supersoul – these are the five factors of action.
- TEXT 14:
- Těmito pěti faktory činnosti jsou místo, kde se činnost odehrává (tělo), konatel, různé smysly, úsilí mnoha druhů a konečně Nadduše.
- TEXT 16:
- Therefore one who thinks himself the only doer, not considering the five factors, is certainly not very intelligent and cannot see things as they are.
- TEXT 16:
- Ten, kdo považuje za jediného konatele sebe, aniž by bral v úvahu těchto pět faktorů, proto není příliš inteligentní a nevidí věci v pravém světle.
- TEXT 17:
- One who is not motivated by false ego, whose intelligence is not entangled, though he kills men in this world, does not kill. Nor is he bound by his actions.
- TEXT 17:
- I když ten, kdo není podněcován falešným egem a jehož inteligence není ovlivněna hmotou, v tomto světě zabíjí lidi, ve skutečnosti nezabíjí a není svými činnostmi poután.
- TEXT 18:
- Knowledge, the object of knowledge, and the knower are the three factors that motivate action; the senses, the work and the doer are the three constituents of action.
- TEXT 18:
- Poznání, předmět poznání a znalec jsou tři faktory podněcující k jednání. A smysly, práce a konatel jsou tři složky jednání.
- TEXT 20:
- That knowledge by which one undivided spiritual nature is seen in all living entities, though they are divided into innumerable forms, you should understand to be in the mode of goodness.
- TEXT 20:
- Věz, že poznání, jehož prostřednictvím osoba vidí jednu nerozdělenou duchovní podstatu ve všech živých bytostech, ač jsou rozděleny do nesčetně mnoha podob, patří ke kvalitě dobra.
- TEXT 22:
- And that knowledge by which one is attached to one kind of work as the all in all, without knowledge of the truth, and which is very meager, is said to be in the mode of darkness.
- TEXT 22:
- A poznání, na jehož základě je osoba poutána k jednomu druhu práce, která je pro ni vším, a které neobsahuje pravdu a je nepatrné, patří ke kvalitě temna.
- TEXT 23:
- That action which is regulated and which is performed without attachment, without love or hatred, and without desire for fruitive results is said to be in the mode of goodness.
- TEXT 23:
- O činnosti, která je usměrněná a prováděná bez připoutanosti, záliby či nenávisti a bez touhy po výsledcích, je řečeno, že má charakter dobra.
- TEXT 24:
- But action performed with great effort by one seeking to gratify his desires, and enacted from a sense of false ego, is called action in the mode of passion.
- TEXT 24:
- Avšak činnost, která je s velkou námahou prováděna někým, kdo chce ukojit své touhy, a odehrává se pod vlivem falešného ega, má charakter vášně.
- TEXT 25:
- That action performed in illusion, in disregard of scriptural injunctions, and without concern for future bondage or for violence or distress caused to others is said to be in the mode of ignorance.
- TEXT 25:
- Činnost prováděná pod vlivem iluze, bez ohledu na pokyny písem a na budoucí spoutanost nebo na násilí či ublížení druhým, má charakter nevědomosti.
- TEXT 26:
- One who performs his duty without association with the modes of material nature, without false ego, with great determination and enthusiasm, and without wavering in success or failure is said to be a worker in the mode of goodness.
- TEXT 26:
- Ten, kdo koná svou povinnost oproštěn od styku s kvalitami hmotné přírody, bez falešného ega, s velkou odhodlaností a nadšením a bez vzrušení v případě úspěchu či neúspěchu, je prohlášen za konatele na úrovni kvality dobra.
- TEXT 27:
- The worker who is attached to work and the fruits of work, desiring to enjoy those fruits, and who is greedy, always envious, impure, and moved by joy and sorrow, is said to be in the mode of passion.
- TEXT 27:
- O konateli, který je poután k práci a jejím plodům, jichž si touží užívat, který je chamtivý, vždy zlovolný, nečistý a podléhá radosti a žalu, je řečeno, že je na úrovni kvality vášně.
- TEXT 28:
- The worker who is always engaged in work against the injunctions of the scripture, who is materialistic, obstinate, cheating and expert in insulting others, and who is lazy, always morose and procrastinating is said to be a worker in the mode of ignorance.
- TEXT 28:
- Konatel, který jedná vždy proti pokynům písma, který je materialistický, tvrdohlavý, proradný a zběhlý v urážení druhých, líný, vždy zasmušilý a otálející, je prohlášen za konatele na úrovni kvality nevědomosti.
- TEXT 29:
- O winner of wealth, now please listen as I tell you in detail of the different kinds of understanding and determination, according to the three modes of material nature.
- TEXT 29:
- Ó uchvatiteli bohatství, nyní prosím poslouchej, jak ti z hlediska tří kvalit hmotné přírody podrobně vylíčím různé druhy pochopení a odhodlanosti.
- TEXT 30:
- O son of Pṛthā, that understanding by which one knows what ought to be done and what ought not to be done, what is to be feared and what is not to be feared, what is binding and what is liberating, is in the mode of goodness.
- TEXT 30:
- Pochopení, díky kterému osoba ví, co se má a co nemá dělat, čeho je třeba se bát a čeho ne, co poutá a co osvobozuje, má charakter dobra, synu Pṛthy.
- TEXT 31:
- O son of Pṛthā, that understanding which cannot distinguish between religion and irreligion, between action that should be done and action that should not be done, is in the mode of passion.
- TEXT 31:
- Ó synu Pṛthy, pochopení prosté rozlišování mezi náboženstvím a bezbožností a mezi tím, co je třeba konat a čeho je třeba se vyvarovat, má charakter vášně.
- TEXT 32:
- That understanding which considers irreligion to be religion and religion to be irreligion, under the spell of illusion and darkness, and strives always in the wrong direction, O Pārtha, is in the mode of ignorance.
- TEXT 32:
- Ó Pārtho, pochopení vyznačující se tím, že se pod vlivem iluze a temnoty pokládá bezbožnost za náboženství a naopak a že se vyvíjí úsilí vždy špatným směrem, má charakter nevědomosti.
- TEXT 33:
- O son of Pṛthā, that determination which is unbreakable, which is sustained with steadfastness by yoga practice, and which thus controls the activities of the mind, life and senses is determination in the mode of goodness.
- TEXT 33:
- Odhodlanost, která je nezlomná, která je díky provádění yogy podpořena stálostí a která tak ovládá činnosti mysli, životní síly a smyslů, je odhodlaností patřící ke kvalitě dobra, synu Pṛthy.
- TEXT 34:
- But that determination by which one holds fast to fruitive results in religion, economic development and sense gratification is of the nature of passion, O Arjuna.
- TEXT 34:
- Avšak odhodlanost, která se projevuje připoutaností k plodům náboženství, hospodářského rozvoje a uspokojování smyslů, patří ke kvalitě vášně, Arjuno.
- TEXT 35:
- And that determination which cannot go beyond dreaming, fearfulness, lamentation, moroseness and illusion – such unintelligent determination, O son of Pṛthā, is in the mode of darkness.
- TEXT 35:
- A odhodlanost, která nepřekonává snění, strach, nářek, zasmušilost a iluzi, postrádá inteligenci a patří ke kvalitě nevědomosti, synu Pṛthy.
- TEXT 36:
- O best of the Bhāratas, now please hear from Me about the three kinds of happiness by which the conditioned soul enjoys, and by which he sometimes comes to the end of all distress.
- TEXT 36:
- Ó nejlepší z Bhāratovců, nyní si poslechni, jak ti vylíčím tři druhy štěstí, které způsobuje, že si podmíněná duše užívá a že někdy dospěje ke konci všeho neštěstí.
- TEXT 37:
- That which in the beginning may be just like poison but at the end is just like nectar and which awakens one to self-realization is said to be happiness in the mode of goodness.
- TEXT 37:
- To, co nám zpočátku může připadat jako jed, ale na konci je jako nektar, a co probouzí k seberealizaci, je prohlášeno za štěstí, které má charakter dobra.
- TEXT 38:
- That happiness which is derived from contact of the senses with their objects and which appears like nectar at first but poison at the end is said to be of the nature of passion.
- TEXT 38:
- Štěstí, které pochází ze styku smyslů s jejich objekty a které zpočátku vypadá jako nektar, ale na konci je jako jed, má charakter vášně.
- TEXT 39:
- And that happiness which is blind to self-realization, which is delusion from beginning to end and which arises from sleep, laziness and illusion is said to be of the nature of ignorance.
- TEXT 39:
- A o štěstí prostém ohledů na seberealizaci, které je klamem od začátku až do konce a které pochází ze spánku, lenosti a iluze, je řečeno, že má charakter nevědomosti.
- TEXT 40:
- There is no being existing, either here or among the demigods in the higher planetary systems, which is freed from these three modes born of material nature.
- TEXT 40:
- Ani zde, ani mezi polobohy na vyšších planetárních soustavách nenajdeme bytost, která by byla oproštěna od těchto tří kvalit pocházejících z hmotné přírody.
- TEXT 41:
- Brāhmaṇas, kṣatriyas, vaiśyas and śūdras are distinguished by the qualities born of their own natures in accordance with the material modes, O chastiser of the enemy.
- TEXT 41:
- Ó hubiteli nepřátel! Brāhmaṇové, kṣatriyové, vaiśyové a śūdrové se liší činnostmi pocházejícími z jejich povahy v souladu s hmotnými kvalitami.
- TEXT 42:
- Peacefulness, self-control, austerity, purity, tolerance, honesty, knowledge, wisdom and religiousness – these are the natural qualities by which the brāhmaṇas work.
- TEXT 42:
- Klid, sebeovládání, askeze, čistota, snášenlivost, čestnost, poznání, moudrost a zbožnost jsou přirozené rysy, podle kterých jednají brāhmaṇové.
- TEXT 47:
- It is better to engage in one’s own occupation, even though one may perform it imperfectly, than to accept another’s occupation and perform it perfectly. Duties prescribed according to one’s nature are never affected by sinful reactions.
- TEXT 47:
- Je lépe se věnovat svému zaměstnání, byť nedokonale, než zaměstnání někoho jiného dokonale. Plnění povinností stanovených podle vlastní povahy nikdy nepostihnou reakce za hříšné jednání.
- TEXT 48:
- Every endeavor is covered by some fault, just as fire is covered by smoke. Therefore one should not give up the work born of his nature, O son of Kuntī, even if such work is full of fault.
- TEXT 48:
- Ó synu Kuntī, každá snaha je poznamenána nějakou vadou, tak jako je oheň zahalen kouřem. Nikdo se proto nemá zříkat práce, jež vzešla z jeho povahy, třebaže může být plná nedostatků.
- TEXT 49:
- One who is self-controlled and unattached and who disregards all material enjoyments can obtain, by practice of renunciation, the highest perfect stage of freedom from reaction.
- TEXT 49:
- Ten, kdo ovládá sám sebe a neulpívá, kdo si nevšímá žádného hmotného požitku, může odříkáním dosáhnout nejdokonalejšího stavu osvobození od jakékoliv reakce.
- TEXT 50:
- O son of Kuntī, learn from Me how one who has achieved this perfection can attain to the supreme perfectional stage, Brahman, the stage of highest knowledge, by acting in the way I shall now summarize.
- TEXT 50:
- Ó synu Kuntī, poznej ode Mne, jak lze dospět na nejdokonalejší úroveň zvanou Brahman, úroveň nejvyššího poznání, jednáním, které nyní shrnu.
- TEXTS 51-53:
- Being purified by his intelligence and controlling the mind with determination, giving up the objects of sense gratification, being freed from attachment and hatred, one who lives in a secluded place, who eats little, who controls his body, mind and power of speech, who is always in trance and who is detached, free from false ego, false strength, false pride, lust, anger, and acceptance of material things, free from false proprietorship, and peaceful – such a person is certainly elevated to the position of self-realization.
- TEXTS 51-53:
- Každý, kdo je očištěn prostřednictvím své inteligence a s odhodlaností ovládá mysl, zříká se objektů smyslového požitku, je prostý připoutanosti a odporu, žije v ústraní, jí jen málo, ovládá své tělo, mysl a mluvu, vždy setrvává v tranzu a je odpoutaný, bez falešného ega, klamné síly, klamné pýchy, chtíče a hněvu, nepřijímá hmotné věci, nepovažuje se mylně za vlastníka a je klidný — zcela jistě dosahuje úrovně seberealizace.
- TEXT 54:
- One who is thus transcendentally situated at once realizes the Supreme Brahman and becomes fully joyful. He never laments or desires to have anything. He is equally disposed toward every living entity. In that state he attains pure devotional service unto Me.
- TEXT 54:
- Ten, kdo je v tomto transcendentálním postavení, se okamžitě dostává na úroveň Nejvyššího Brahmanu a je plný radosti. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a je nakloněn všem živým bytostem stejně. V tomto stavu dosahuje čisté oddané služby Mně.
- TEXT 55:
- One can understand Me as I am, as the Supreme Personality of Godhead, only by devotional service. And when one is in full consciousness of Me by such devotion, he can enter into the kingdom of God.
- TEXT 55:
- Poznat Mě, Nejvyšší Osobnost Božství, tak, jak jsem, lze jedině oddanou službou. A ten, kdo si Mě je díky takové oddanosti plně vědom, může vejít do Božího království.
- TEXT 58:
- If you become conscious of Me, you will pass over all the obstacles of conditioned life by My grace. If, however, you do not work in such consciousness but act through false ego, not hearing Me, you will be lost.
- TEXT 58:
- Když si Mě budeš vědom, překonáš díky Mé milosti všechny překážky podmíněného života. Nebudeš-li však jednat s tímto vědomím, ale na základě falešného ega, aniž bys Mi naslouchal, pak budeš ztracen.
- TEXT 60:
- Under illusion you are now declining to act according to My direction. But, compelled by the work born of your own nature, you will act all the same, O son of Kuntī.
- TEXT 60:
- Ó synu Kuntī, pod vlivem iluze nyní odmítáš jednat podle Mého pokynu, ale činnost pocházející z tvé povahy tě k jednání přesto donutí.
- TEXT 61:
- The Supreme Lord is situated in everyone’s heart, O Arjuna, and is directing the wanderings of all living entities, who are seated as on a machine, made of the material energy.
- TEXT 61:
- Nejvyšší Pán dlí v srdci každého, Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jsou jako by usazeny na stroji z hmotné energie.
- TEXT 64:
- Because you are My very dear friend, I am speaking to you My supreme instruction, the most confidential knowledge of all. Hear this from Me, for it is for your benefit.
- TEXT 64:
- Jelikož jsi Můj nesmírně drahý přítel, dávám ti svůj nejvyšší pokyn, poznání ze všeho nejdůvěrnější. Vyslechni si je ode Mě — je to ve tvůj prospěch.
- TEXT 65:
- Always think of Me, become My devotee, worship Me and offer your homage unto Me. Thus you will come to Me without fail. I promise you this because you are My very dear friend.
- TEXT 65:
- Vždy na Mě mysli, staň se Mým oddaným, uctívej Mě a skládej mi poklony. Tak ke Mně bezpochyby dospěješ. Slibuji ti to, protože jsi Můj velmi drahý přítel.
- TEXT 67:
- This confidential knowledge may never be explained to those who are not austere, or devoted, or engaged in devotional service, nor to one who is envious of Me.
- TEXT 67:
- Toto důvěrné poznání se nikdy nemá vykládat těm, kteří se nepodrobují askezi, kteří nejsou oddaní, kteří nevykonávají oddanou službu či kteří vůči Mně chovají zášť.
- TEXT 73:
- Arjuna said: My dear Kṛṣṇa, O infallible one, my illusion is now gone. I have regained my memory by Your mercy. I am now firm and free from doubt and am prepared to act according to Your instructions.
- TEXT 73:
- Arjuna pravil: Můj milý Kṛṣṇo, jenž nikdy nepoklesneš, má iluze je nyní pryč. Díky Tvé milosti se mi vrátila paměť. Nyní jsem neochvějný, prostý pochybností a připravený jednat podle Tvých pokynů.
- TEXT 74:
- Sañjaya said: Thus have I heard the conversation of two great souls, Kṛṣṇa and Arjuna. And so wonderful is that message that my hair is standing on end.
- TEXT 74:
- Sañjaya pravil: Takto jsem vyslechl rozhovor dvou velkých duší, Kṛṣṇy a Arjuny. Toto poselství je tak úžasné, že se mi ježí chlupy na těle.
- TEXT 75:
- By the mercy of Vyāsa, I have heard these most confidential talks directly from the master of all mysticism, Kṛṣṇa, who was speaking personally to Arjuna.
- TEXT 75:
- Díky milosti Vyāsy jsem slyšel tuto nanejvýš důvěrnou rozmluvu přímo od Pána veškeré mystiky, Kṛṣṇy, který osobně hovořil k Arjunovi.
- TEXT 78:
- Wherever there is Kṛṣṇa, the master of all mystics, and wherever there is Arjuna, the supreme archer, there will also certainly be opulence, victory, extraordinary power, and morality. That is my opinion.
- TEXT 78:
- Kdekoliv je Kṛṣṇa, Pán všech mystiků, a Arjuna, nejlepší lučištník, tam bude zajisté také bohatství, vítězství, neobyčejná moc a mravnost. To je mé mínění.