TEXT 49

Devanagari

Dévanágarí

असक्तबुद्धि: सर्वत्र जितात्मा विगतस्पृह: ।
नैष्कर्म्यसिद्धिं परमां सन्न्यासेनाधिगच्छति ॥ ४९ ॥

Text

Verš

asakta-buddhiḥ sarvatra
jitātmā vigata-spṛhaḥ
naiṣkarmya-siddhiṁ paramāṁ
sannyāsenādhigacchati

Synonyms

Synonyma

asakta-buddhiḥ — having unattached intelligence; sarvatra — everywhere; jita-ātmā — having control of the mind; vigata-spṛhaḥ — without material desires; naiṣkarmya-siddhim — the perfection of nonreaction; paramām — supreme; sannyāsena — by the renounced order of life; adhigacchati — one attains.

asakta-buddhiḥ — s neulpívající inteligencí; sarvatra — všude; jita-ātmā — s ovládnutou myslí; vigata-spṛhaḥ — bez hmotných tužeb; naiṣkarmya-siddhim — dokonalý stav bez jakýchkoliv reakcí; paramām — nejvyšší; sannyāsena — stavem odříkání; adhigacchati — dosahuje se.

Translation

Překlad

One who is self-controlled and unattached and who disregards all material enjoyments can obtain, by practice of renunciation, the highest perfect stage of freedom from reaction.

Ten, kdo ovládá sám sebe a neulpívá, kdo si nevšímá žádného hmotného požitku, může odříkáním dosáhnout nejdokonalejšího stavu osvobození od jakékoliv reakce.

Purport

Význam

Real renunciation means that one should always think himself part and parcel of the Supreme Lord and therefore think that he has no right to enjoy the results of his work. Since he is part and parcel of the Supreme Lord, the results of his work must be enjoyed by the Supreme Lord. This is actually Kṛṣṇa consciousness. The person acting in Kṛṣṇa consciousness is really a sannyāsī, one in the renounced order of life. By such a mentality, one is satisfied because he is actually acting for the Supreme. Thus he is not attached to anything material; he becomes accustomed to not taking pleasure in anything beyond the transcendental happiness derived from the service of the Lord. A sannyāsī is supposed to be free from the reactions of his past activities, but a person who is in Kṛṣṇa consciousness automatically attains this perfection without even accepting the so-called order of renunciation. This state of mind is called yogārūḍha, or the perfectional stage of yoga. As confirmed in the Third Chapter, yas tv ātma-ratir eva syāt: one who is satisfied in himself has no fear of any kind of reaction from his activity.

Skutečné odříkání znamená, že se živá bytost neustále považuje za nedílnou část Nejvyššího Pána, a proto je přesvědčena, že nemá právo užívat si výsledků své práce. Jelikož je částí Nejvyššího Pána, výsledků její práce si musí užívat Nejvyšší Pán. To je vědomí Kṛṣṇy. Ten, kdo jedná s vědomím Kṛṣṇy, je skutečný sannyāsī, osoba ve stavu odříkání. Díky takovému smýšlení je živá bytost spokojená, protože její činy jsou určeny Nejvyššímu. Potom není poutána k ničemu hmotnému, zvykne si nevyhledávat blaženost v ničem kromě transcendentálního štěstí plynoucího ze služby Pánu. Předpokládá se, že sannyāsī je prostý reakcí za své dřívější činnosti, ale ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, dosahuje této dokonalosti automaticky a nemusí kvůli tomu ani přijímat takzvaný stav odříkání. Úroveň, kdy je jeho mysl v takovém rozpoložení, se nazývá yogārūḍha, dokonalá úroveň yogy. Ve třetí kapitole je řečeno: yas tv ātma-ratir eva syāt — ten, kdo je spokojen ve svém nitru, se nebojí žádné reakce za své jednání.