TEXT 3

Devanagari

Dévanágarí

सत्त्वानुरूपा सर्वस्य श्रद्धा भवति भारत ।
श्रद्धामयोऽयं पुरुषो यो यच्छ्रद्ध: स एव स: ॥ ३ ॥

Text

Verš

sattvānurūpā sarvasya
śraddhā bhavati bhārata
śraddhā-mayo ’yaṁ puruṣo
yo yac-chraddhaḥ sa eva saḥ

Synonyms

Synonyma

sattva-anurūpā — according to the existence; sarvasya — of everyone; śraddhā — faith; bhavati — becomes; bhārata — O son of Bharata; śraddhā — faith; mayaḥ — full of; ayam — this; puruṣaḥ — living entity; yaḥ — who; yat — having which; śraddhaḥ — faith; saḥ — thus; eva — certainly; saḥ — he.

sattva-anurūpā — podle existence; sarvasya — každého; śraddhā — víra; bhavati — stává se; bhārata — ó synu Bharaty; śraddhā — víry; mayaḥ — plný; ayam — tento; puruṣaḥ — živý tvor; yaḥ — který; yat — jakou má; śraddhaḥ — víru; saḥ — takto; eva — jistě; saḥ — on.

Translation

Překlad

O son of Bharata, according to one’s existence under the various modes of nature, one evolves a particular kind of faith. The living being is said to be of a particular faith according to the modes he has acquired.

Ó synu Bharaty, živá bytost vyvíjí druh víry, který odpovídá její existenci pod vlivem různých kvalit přírody. Je řečeno, že má víru, která odpovídá kvalitám, jež získala.

Purport

Význam

Everyone has a particular type of faith, regardless of what he is. But his faith is considered good, passionate or ignorant according to the nature he has acquired. Thus, according to his particular type of faith, one associates with certain persons. Now the real fact is that every living being, as is stated in the Fifteenth Chapter, is originally a fragmental part and parcel of the Supreme Lord. Therefore one is originally transcendental to all the modes of material nature. But when one forgets his relationship with the Supreme Personality of Godhead and comes into contact with the material nature in conditional life, he generates his own position by association with the different varieties of material nature. The resultant artificial faith and existence are only material. Although one may be conducted by some impression, or some conception of life, originally he is nirguṇa, or transcendental. Therefore one has to become cleansed of the material contamination that he has acquired, in order to regain his relationship with the Supreme Lord. That is the only path back without fear: Kṛṣṇa consciousness. If one is situated in Kṛṣṇa consciousness, then that path is guaranteed for his elevation to the perfectional stage. If one does not take to this path of self-realization, then he is surely to be conducted by the influence of the modes of nature.

Každý jednotlivec bez výjimky má určitou víru. Ta však podle povahy, kterou získal, patří buď ke kvalitě dobra, vášně nebo nevědomosti. V souladu se svou příslušnou vírou se následně stýká s určitými lidmi. Jak bylo uvedeno v patnácté kapitole, ve skutečnosti je každá živá bytost původně nepatrnou dílčí částí Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, a tedy transcendentální vůči všem kvalitám hmotné přírody. Když ale na svůj vztah s Nejvyšším Pánem zapomene a přijde do styku s hmotnou přírodou, kde žije podmíněným životem, vytvoří si sdružováním se s jejími různými podobami vlastní postavení. Výsledná umělá víra a existence jsou pak jen hmotné. Živá bytost může být vedena nějakým dojmem či pojetím života, ale původně je nirguṇa, transcendentální. Musí se tedy zbavit nabytého hmotného znečištění, aby mohla obnovit svůj vztah s Nejvyšším Pánem. Toto je jediná cesta zpátky, která je prostá strachu: vědomí Kṛṣṇy. Tomu, kdo jedná s vědomím Kṛṣṇy, tato cesta zaručuje dosažení dokonalosti. Pokud se však někdo nedá touto cestou seberealizace, je jisté, že ho bude řídit vliv kvalit přírody.

The word śraddhā, or “faith,” is very significant in this verse. Śraddhā, or faith, originally comes out of the mode of goodness. One’s faith may be in a demigod or some created God or some mental concoction. One’s strong faith is supposed to be productive of works of material goodness. But in material conditional life, no works are completely purified. They are mixed. They are not in pure goodness. Pure goodness is transcendental; in purified goodness one can understand the real nature of the Supreme Personality of Godhead. As long as one’s faith is not completely in purified goodness, the faith is subject to contamination by any of the modes of material nature. The contaminated modes of material nature expand to the heart. Therefore according to the position of the heart in contact with a particular mode of material nature, one’s faith is established. It should be understood that if one’s heart is in the mode of goodness his faith is also in the mode of goodness. If his heart is in the mode of passion, his faith is also in the mode of passion. And if his heart is in the mode of darkness, illusion, his faith is also thus contaminated. Thus we find different types of faith in this world, and there are different types of religions due to different types of faith. The real principle of religious faith is situated in the mode of pure goodness, but because the heart is tainted we find different types of religious principles. Thus according to different types of faith, there are different kinds of worship.

V tomto verši je velice důležité slovo śraddhā, víra. Víra vychází z kvality dobra. Někdo může mít víru v nějakého poloboha, nějakého “vytvořeného Boha” či v nějaký výtvor mysli. Silná víra přináší projevy hmotného dobra. V hmotném, podmíněném životě však není žádný projev zcela čistý. Pokaždé jsou zde příměsi; nejedná se o čisté dobro. Čisté dobro je transcendentální — na této úrovni je možné chápat skutečnou povahu Nejvyšší Osobnosti Božství. Pokud není víra zcela na úrovni očištěného dobra, podléhá znečištění libovolnou kvalitou hmotné přírody. Znečištěné kvality se dostávají do srdce, a tak je víra každého dána stavem srdce zůstávajícího ve styku s určitou hmotnou kvalitou. Víra toho, jehož srdce je prostoupeno kvalitou dobra, patří také ke kvalitě dobra. Je-li jeho srdce ovlivněno kvalitou vášně, patří jeho víra rovněž ke kvalitě vášně. A je-li jeho srdce pod vlivem nevědomosti, iluze, bude jeho víra znečištěna také tak. V tomto světě tedy nacházíme různé druhy víry a jim odpovídají různé druhy náboženství. Skutečný princip náboženské víry spočívá v kvalitě čistého dobra, ale jelikož je srdce znečištěné, setkáváme se s různými druhy náboženských zásad. Podle různých druhů víry tedy existují různé formy uctívání.