TEXT 23

Devanagari

Dévanágarí

ॐ तत्सदिति निर्देशो ब्रह्मणस्त्रिविध: स्मृत: ।
ब्राह्मणास्तेन वेदाश्च यज्ञाश्च विहिता: पुरा ॥ २३ ॥

Text

Verš

oṁ tat sad iti nirdeśo
brahmaṇas tri-vidhaḥ smṛtaḥ
brāhmaṇās tena vedāś ca
yajñāś ca vihitāḥ purā

Synonyms

Synonyma

oṁ — indication of the Supreme; tat — that; sat — eternal; iti — thus; nirdeśaḥ — indication; brahmaṇaḥ — of the Supreme; tri-vidhaḥ — threefold; smṛtaḥ — is considered; brāhmaṇāḥ — the brāhmaṇas; tena — with that; vedāḥ — the Vedic literature; ca — also; yajñāḥ — sacrifice; ca — also; vihitāḥ — used; purā — formerly.

oṁ — označení Nejvyššího; tat — to; sat — věčné; iti — takto; nirdeśaḥ — označení; brahmaṇaḥ — Nejvyššího; tri-vidhaḥ — trojí; smṛtaḥ — je chápáno; brāhmaṇāḥ — brāhmaṇové; tena — s tím; vedāḥ — védská literatura; ca — také; yajñāḥ — oběť; ca — také; vihitāḥ — používáno; purā — dříve.

Translation

Překlad

From the beginning of creation, the three words oṁ tat sat were used to indicate the Supreme Absolute Truth. These three symbolic representations were used by brāhmaṇas while chanting the hymns of the Vedas and during sacrifices for the satisfaction of the Supreme.

Od počátku stvoření se pro vyjádření Nejvyšší Absolutní Pravdy používala tři slova: oṁ tat sat. Toto trojí symbolické zastoupení používali brāhmaṇové, když zpívali védské hymny a konali oběti pro uspokojení Nejvyššího.

Purport

Význam

It has been explained that penance, sacrifice, charity and foods are divided into three categories: the modes of goodness, passion and ignorance. But whether first class, second class or third class, they are all conditioned, contaminated by the material modes of nature. When they are aimed at the Supreme – oṁ tat sat, the Supreme Personality of Godhead, the eternal – they become means for spiritual elevation. In the scriptural injunctions such an objective is indicated. These three words, oṁ tat sat, particularly indicate the Absolute Truth, the Supreme Personality of Godhead. In the Vedic hymns, the word oṁ is always found.

Bylo vysvětleno, že askeze, oběti, milodary a jídlo se dělí do tří kategorií: kategorie kvality dobra, vášně a nevědomosti. Avšak bez ohledu na to, zda patří do první, druhé nebo třetí, jsou podmíněné, znečištěné hmotnými kvalitami přírody. Když jsou ovšem určeny pro Nejvyššího — oṁ tat sat, věčnou Nejvyšší Osobnost Božství — stávají se prostředky duchovního pokroku. V pokynech písem je tento cíl označen. Tato tři slova, oṁ tat sat, konkrétně poukazují na Absolutní Pravdu, Nejvyšší Osobnost Božství. Slovo oṁ najdeme ve všech védských hymnech.

One who acts without following the regulations of the scriptures will not attain the Absolute Truth. He will get some temporary result, but not the ultimate end of life. The conclusion is that the performance of charity, sacrifice and penance must be done in the mode of goodness. Performed in the mode of passion or ignorance, they are certainly inferior in quality. The three words oṁ tat sat are uttered in conjunction with the holy name of the Supreme Lord, e.g., oṁ tad viṣṇoḥ. Whenever a Vedic hymn or the holy name of the Supreme Lord is uttered, oṁ is added. This is the indication of Vedic literature. These three words are taken from Vedic hymns. Oṁ ity etad brahmaṇo nediṣṭhaṁ nāma indicates the first goal. Then tat tvam asi (Chāndogya Upaniṣad 6.8.7) indicates the second goal. And sad eva saumya (Chāndogya Upaniṣad 6.2.1) indicates the third goal. Combined they become oṁ tat sat. Formerly when Brahmā, the first created living entity, performed sacrifices, he indicated by these three words the Supreme Personality of Godhead. Therefore the same principle has always been followed by disciplic succession. So this hymn has great significance. Bhagavad-gītā recommends, therefore, that any work done should be done for oṁ tat sat, or for the Supreme Personality of Godhead. When one performs penance, charity and sacrifice with these three words, he is acting in Kṛṣṇa consciousness. Kṛṣṇa consciousness is a scientific execution of transcendental activities which enables one to return home, back to Godhead. There is no loss of energy in acting in such a transcendental way.

Ten, kdo se při svém jednání neřídí usměrněními písem, nedosáhne Absolutní Pravdy. Dosáhne nějakých dočasných výsledků, ale nikoliv konečného cíle života. Je vyvozen závěr, že rozdávat milodary, konat oběti a podstupovat askezi je třeba pod vlivem kvality dobra. Pokud se tyto činnosti provádějí pod vlivem kvalit vášně a nevědomosti, jsou nutně nižší úrovně. Slova oṁ tat sat jsou pronášena ve spojení se svatým jménem Nejvyššího Pána — oṁ tad viṣṇoḥ. Z védské literatury vyplývá, že když se pronášejí védské hymny nebo svaté jméno Nejvyššího Pána, pokaždé se přidává oṁ. Tato tři slova pocházejí z védských hymnů. Oṁ ity etad brahmaṇo nediṣṭhaṁ nāma (Ṛg Veda) vyjadřuje první cíl. Tat tvam asi (Chāndogya Upaniṣad 6.8.7) vyjadřuje druhý cíl a sad eva saumya (Chāndogya Upaniṣad 6.2.1) třetí. Dohromady tvoří oṁ tat sat. Když Brahmā, první projevená živá bytost, před dávnými časy konal oběti, poukázal těmito třemi slovy na Nejvyšší Osobnost Božství. Stejným principem se následně vždy řídili a řídí členové učednické posloupnosti. Tento hymnus je tedy velice důležitý. Bhagavad-gītā proto doporučuje, aby vše bylo konáno pro oṁ tat sat neboli Nejvyšší Osobnost Božství. Ten, kdo svou askezi, dobročinnost a oběti doprovází těmito třemi slovy, jedná s vědomím Kṛṣṇy. Jednání s vědomím Kṛṣṇy je vědecký způsob provádění transcendentálních činností, který umožňuje živé bytosti vrátit se domů, zpátky k Bohu. Jednat tímto transcendentálním způsobem není ztráta energie.