TEXT 23

Devanagari

Dévanágarí

य: शास्त्रविधिमुत्सृज्य वर्तते कामकारत: ।
न स सिद्धिमवाप्‍नोति न सुखं न परां गतिम् ॥ २३ ॥

Text

Verš

yaḥ śāstra-vidhim utsṛjya
vartate kāma-kārataḥ
na sa siddhim avāpnoti
na sukhaṁ na parāṁ gatim

Synonyms

Synonyma

yaḥ — anyone who; śāstra-vidhim — the regulations of the scriptures; utsṛjya — giving up; vartate — remains; kāma-kārataḥ — acting whimsically in lust; na — never; saḥ — he; siddhim — perfection; avāpnoti — achieves; na — never; sukham — happiness; na — never; parām — the supreme; gatim — perfectional stage.

yaḥ — každý, kdo; śāstra-vidhim — příkazy písem; utsṛjya — dávající stranou; vartate — zůstává; kāma-kārataḥ — jednající náladově na základě chtíče; na — nikdy; saḥ — on; siddhim — dokonalost; avāpnoti — dosáhne; na — nikdy; sukham — štěstí; na — nikdy; parām — nejvyšší; gatim — úroveň dokonalosti.

Translation

Překlad

He who discards scriptural injunctions and acts according to his own whims attains neither perfection, nor happiness, nor the supreme destination.

Ten, kdo se nestará o příkazy písem a jedná podle vlastního rozmaru, nedosáhne ani dokonalosti, ani štěstí, ani nejvyššího cíle.

Purport

Význam

As described before, the śāstra-vidhi, or the direction of the śāstra, is given to the different castes and orders of human society. Everyone is expected to follow these rules and regulations. If one does not follow them and acts whimsically according to his lust, greed and desire, then he never will be perfect in his life. In other words, a man may theoretically know all these things, but if he does not apply them in his own life, then he is to be known as the lowest of mankind. In the human form of life, a living entity is expected to be sane and to follow the regulations given for elevating his life to the highest platform, but if he does not follow them, then he degrades himself. But even if he follows the rules and regulations and moral principles and ultimately does not come to the stage of understanding the Supreme Lord, then all his knowledge becomes spoiled. And even if he accepts the existence of God, if he does not engage himself in the service of the Lord his attempts are spoiled. Therefore one should gradually raise himself to the platform of Kṛṣṇa consciousness and devotional service; it is then and there that he can attain the highest perfectional stage, not otherwise.

Jak bylo uvedeno, pokyny śāster (śāstra-vidhi) jsou dány různým třídám a řádům společnosti. Každý se jimi má řídit. Když to někdo nedělá a jedná náladově, jak odpovídá jeho chtíči, chamtivosti a touze, nebude nikdy v životě dokonalý. Jinými slovy — člověk může všechny tyto věci teoreticky znát, ale pokud je nepřenese do svého života, je nejníže stojící z lidí. Od živé bytosti obdařené lidským tělem se očekává, že projeví dostatek rozumu a bude dodržovat usměrnění určená k povznesení života na nejvyšší úroveň. Pokud je ovšem nedodržuje, způsobuje si tím svůj pád. Avšak dokonce i když následuje usměrňující pravidla a morální zásady, je veškeré její poznání bezcenné, jestliže nakonec nepozná Nejvyššího Pána. A dokonce i když uznává existenci Boha, budou její snahy marné, pokud Mu nezačne sloužit. Proto by se měla postupně pozvednout na úroveň vědomí Kṛṣṇy a oddané služby — jedině tehdy může dosáhnout nejvyšší dokonalosti.

The word kāma-kārataḥ is very significant. A person who knowingly violates the rules acts in lust. He knows that this is forbidden, but still he acts. This is called acting whimsically. He knows that this should be done, but still he does not do it; therefore he is called whimsical. Such persons are destined to be condemned by the Supreme Lord. Such persons cannot have the perfection which is meant for the human life. The human life is especially meant for purifying one’s existence, and one who does not follow the rules and regulations cannot purify himself, nor can he attain the real stage of happiness.

Velice důležité je slovo kāma-kārataḥ. Ten, kdo vědomě porušuje pravidla, jedná pod vlivem chtíče. Dobře ví, že něco je zakázáno, a přece to dělá. To je náladové jednání. Ví, že určitou věc je třeba udělat, ale přesto ji neudělá. Proto se o něm říká, že jedná z rozmaru. Takovým osobám je předurčeno, že je Nejvyšší Pán odsoudí. Nemohou dosáhnout dokonalosti, které by v lidském těle dosáhnout měly. Lidský život je zvláště určen k tomu, aby se živá bytost očistila, a ten, kdo nedodržuje usměrňující pravidla, se nemůže ani očistit, ani dosáhnout skutečného štěstí.