TEXT 30

Devanagari

Dévanágarí

प्रकृत्यैव च कर्माणि क्रियमाणानि सर्वश: ।
य: पश्यति तथात्मानमकर्तारं स पश्यति ॥ ३० ॥

Text

Verš

prakṛtyaiva ca karmāṇi
kriyamāṇāni sarvaśaḥ
yaḥ paśyati tathātmānam
akartāraṁ sa paśyati

Synonyms

Synonyma

prakṛtyā — by material nature; eva — certainly; ca — also; karmāṇi — activities; kriyamāṇāni — being performed; sarvaśaḥ — in all respects; yaḥ — anyone who; paśyati — sees; tathā — also; ātmānam — himself; akartāram — the nondoer; saḥ — he; paśyati — sees perfectly.

prakṛtyā — hmotnou přírodou; eva — jistě; ca — také; karmāṇi — činnosti; kriyamāṇāni — konané; sarvaśaḥ — ve všech směrech; yaḥ — ten, kdo; paśyati — vidí; tathā — také; ātmānam — sebe; akartāram — nečinného; saḥ — on; paśyati — dokonale vidí.

Translation

Překlad

One who can see that all activities are performed by the body, which is created of material nature, and sees that the self does nothing, actually sees.

Ten kdo vidí, že všechny činnosti provádí tělo, které je výtvorem hmotné přírody, a že vlastní já nedělá nic, doopravdy vidí.

Purport

Význam

This body is made by material nature under the direction of the Supersoul, and whatever activities are going on in respect to one’s body are not his doing. Whatever one is supposed to do, either for happiness or for distress, one is forced to do because of the bodily constitution. The self, however, is outside all these bodily activities. This body is given according to one’s past desires. To fulfill desires, one is given the body, with which he acts accordingly. Practically speaking, the body is a machine, designed by the Supreme Lord, to fulfill desires. Because of desires, one is put into difficult circumstances to suffer or to enjoy. This transcendental vision of the living entity, when developed, makes one separate from bodily activities. One who has such a vision is an actual seer.

Toto tělo je vytvořeno hmotnou přírodou pod dohledem Nadduše, a žádné činnosti těla nejsou dílem živé bytosti. Všechno, co osoba dělá — ať to vede ke štěstí nebo k neštěstí — musí dělat, nucena přirozenou povahou těla. Vlastní já, duše, však s těmito činnostmi těla nemá nic společného. Své tělo dostává podle dřívějších tužeb; aby se jí mohly splnit, dostane tělo a podle toho s ním jedná. Tělo je prakticky řečeno stroj umožňující splnění tužeb a naplánoval ho Nejvyšší Pán. Kvůli svým touhám se živá bytost dostává do nepřirozených podmínek a potom trpí nebo si užívá. Když získá zmíněný transcendentální pohled, zůstává stranou činností těla. Ten, kdo je schopen vidět tímto způsobem, je tím, kdo skutečně vidí.