TEXT 27

Devanagari

Dévanágarí

उच्‍चैःश्रवसमश्वानां विद्धि माममृतोद्भ‍वम् ।
ऐरावतं गजेन्द्राणां नराणां च नराधिपम् ॥ २७ ॥

Text

Verš

uccaiḥśravasam aśvānāṁ
viddhi mām amṛtodbhavam
airāvataṁ gajendrāṇāṁ
narāṇāṁ ca narādhipam

Synonyms

Synonyma

uccaiḥśravasam — Uccaiḥśravā; aśvānām — among horses; viddhi — know; mām — Me; amṛta-udbhavam — produced from the churning of the ocean; airāvatam — Airāvata; gaja-indrāṇām — of lordly elephants; narāṇām — among human beings; ca — and; nara-adhipam — the king.

uccaiḥśravasam — Uccaiḥśravu; aśvānām — mezi koňmi; viddhi — znej; mām — Mě; amṛta-udbhavam — který vzešel ze stloukání oceánu; airāvatam — Airāvatu; gaja-indrāṇām — ze vznešených slonů; narāṇām — mezi lidskými bytostmi; ca — a; nara-adhipam — krále.

Translation

Překlad

Of horses know Me to be Uccaiḥśravā, produced during the churning of the ocean for nectar. Of lordly elephants I am Airāvata, and among men I am the monarch.

Věz, že z koní jsem Uccaiḥśravā, který vzešel ze stloukání oceánu, jež mělo přinést nektar. Ze vznešených slonů jsem Airāvata a z lidí jsem vladař.

Purport

Význam

The devotee demigods and the demons (asuras) once took part in churning the sea. From this churning, nectar and poison were produced, and Lord Śiva drank the poison. From the nectar were produced many entities, of which there was a horse named Uccaiḥśravā. Another animal produced from the nectar was an elephant named Airāvata. Because these two animals were produced from nectar, they have special significance, and they are representatives of Kṛṣṇa.

Oddaní polobozi jednou společně s démony (asury) stloukali moře. Ze stloukání vznikl jednak nektar a jednak jed, který vypil Pán Śiva. Z nektaru vzešlo mnoho bytostí — jednou z nich byl kůň Uccaiḥśravā a další slon Airāvata. Jelikož tato dvě zvířata pocházejí z nektaru, mají zvláštní význam a jsou zástupci Kṛṣṇy.

Amongst the human beings, the king is the representative of Kṛṣṇa because Kṛṣṇa is the maintainer of the universe, and the kings, who are appointed on account of their godly qualifications, are maintainers of their kingdoms. Kings like Mahārāja Yudhiṣṭhira, Mahārāja Parīkṣit and Lord Rāma were all highly righteous kings who always thought of the citizens’ welfare. In Vedic literature, the king is considered to be the representative of God. In this age, however, with the corruption of the principles of religion, monarchy decayed and is now finally abolished. It is to be understood that in the past, however, people were more happy under righteous kings.

Mezi lidskými bytostmi je zástupcem Kṛṣṇy král, protože Kṛṣṇa udržuje celý vesmír a králové jsou dosazeni na trůn na základě svých božských vlastností. Králové, jako byl Mahārāja Yudhiṣṭhira, Mahārāja Parīkṣit a Pán Rāma, byli řádnými, spravedlivými vládci, kteří vždy mysleli na blaho občanů. Ve védské literatuře se o králi píše, že je představitelem Boha. V tomto věku však s úpadkem náboženských zásad nastal také úpadek monarchie a nakonec byla zcela zrušena. Lidem to ale štěstí nepřineslo — v minulosti byli za vlády spravedlivých králů šťastnější než dnes.