Chapter One
Kapitola první
Observing the Armies on the Battlefield of Kurukṣetra
Pozorování vojsk na Kuruovském bitevním poli
- TEXT 1:
- Dhṛtarāṣṭra said: O Sañjaya, after my sons and the sons of Pāṇḍu assembled in the place of pilgrimage at Kurukṣetra, desiring to fight, what did they do?
- TEXT 1:
- Dhṛtarāṣṭra pravil: Ó Sañjayo, co učinili moji a Pāṇḍuovi synové potom, co se s touhou bojovat shromáždili na poutním místě Kurukṣetře?
- TEXT 2:
- Sañjaya said: O King, after looking over the army arranged in military formation by the sons of Pāṇḍu, King Duryodhana went to his teacher and spoke the following words.
- TEXT 2:
- Sañjaya pravil: Ó králi, po zhlédnutí vojska seřazeného syny Pāṇḍua do vojenského šiku přistoupil král Duryodhana ke svému učiteli a pronesl následující slova.
- TEXT 6:
- There are the mighty Yudhāmanyu, the very powerful Uttamaujā, the son of Subhadrā and the sons of Draupadī. All these warriors are great chariot fighters.
- TEXT 6:
- Je tu mocný Yudhāmanyu, velice silný Uttamaujā, syn Subhadry a synové Draupadī. Ti všichni jsou velkými bojovníky na válečných vozech.
- TEXT 8:
- There are personalities like you, Bhīṣma, Karṇa, Kṛpa, Aśvatthāmā, Vikarṇa and the son of Somadatta called Bhūriśravā, who are always victorious in battle.
- TEXT 8:
- Jsou zde osobnosti, jako například ty sám, Bhīṣma, Karṇa, Kṛpa, Aśvatthāmā, Vikarṇa a Somadattův syn Bhūriśravā, jež vycházejí z boje vždy vítězně.
- TEXT 9:
- There are many other heroes who are prepared to lay down their lives for my sake. All of them are well equipped with different kinds of weapons, and all are experienced in military science.
- TEXT 9:
- Je tu i mnoho jiných hrdinů, kteří jsou připraveni za mne položit život. Všichni jsou vyzbrojeni nejrůznějšími zbraněmi a výborně ovládají vojenskou vědu.
- TEXT 10:
- Our strength is immeasurable, and we are perfectly protected by Grandfather Bhīṣma, whereas the strength of the Pāṇḍavas, carefully protected by Bhīma, is limited.
- TEXT 10:
- Naše síla je nezměrná a dokonale nás chrání praotec Bhīṣma, zatímco síla Pāṇḍuovců, pečlivě chráněných Bhīmou, je omezená.
- TEXT 11:
- All of you must now give full support to Grandfather Bhīṣma, as you stand at your respective strategic points of entrance into the phalanx of the army.
- TEXT 11:
- Vy všichni, jak tu stojíte na svých příslušných strategických místech, ze kterých hrozí proniknutí do vojenského šiku, musíte nyní praotce Bhīṣmu ze všech sil podpořit.
- TEXT 12:
- Then Bhīṣma, the great valiant grandsire of the Kuru dynasty, the grandfather of the fighters, blew his conchshell very loudly, making a sound like the roar of a lion, giving Duryodhana joy.
- TEXT 12:
- Bhīṣma, mocný a statečný praotec kuruovské dynastie, potom hlasitě zatroubil na svou lasturu. Vydal zvuk podobný řevu lva, působící Duryodhanovi radost.
- TEXT 15:
- Lord Kṛṣṇa blew His conchshell, called Pāñcajanya; Arjuna blew his, the Devadatta; and Bhīma, the voracious eater and performer of herculean tasks, blew his terrific conchshell, called Pauṇḍra.
- TEXT 15:
- Pán Kṛṣṇa zadul do své lastury zvané Pāñcajanya, Arjuna do své Devadatty a Bhīma, nenasytný jedlík konající skutky, jež vyžadují obrovskou sílu, zatroubil na svou hrozivou lasturu jménem Pauṇḍra.
- TEXTS 16-18:
- King Yudhiṣṭhira, the son of Kuntī, blew his conchshell, the Ananta-vijaya, and Nakula and Sahadeva blew the Sughoṣa and Maṇipuṣpaka. That great archer the King of Kāśī, the great fighter Śikhaṇḍī, Dhṛṣṭadyumna, Virāṭa, the unconquerable Sātyaki, Drupada, the sons of Draupadī, and others, O King, such as the mighty-armed son of Subhadrā, all blew their respective conchshells.
- TEXTS 16-18:
- Král Yudhiṣṭhira, syn Kuntī, zatroubil na svou lasturu jménem Anantavijaya, a Nakula se Sahadevem zaduli do lastur zvaných Sughoṣa a Maṇipuṣpaka. Ó králi, velký lučištník, kterým byl král Kāśī, mocný bojovník Śikhaṇḍī, Dhṛṣṭadyumna, Virāṭa, neporazitelný Sātyaki, Drupada, synové Draupadī a další, jako například syn Subhadry, válečník mocných paží — ti všichni zaduli do svých lastur.
- TEXT 20:
- At that time Arjuna, the son of Pāṇḍu, seated in the chariot bearing the flag marked with Hanumān, took up his bow and prepared to shoot his arrows. O King, after looking at the sons of Dhṛtarāṣṭra drawn in military array, Arjuna then spoke to Lord Kṛṣṇa these words.
- TEXT 20:
- Na válečném voze s vlajkou nesoucí znak Hanumāna tehdy Arjuna, syn Pāndua, pozvedl svůj luk a připravil se vyslat šípy. Ó králi, Arjuna pohlédl na Dhṛtarāṣṭrovy syny seřazené ve vojenském šiku a poté řekl Pánu Kṛṣṇovi následující slova.
- TEXTS 21-22:
- Arjuna said: O infallible one, please draw my chariot between the two armies so that I may see those present here, who desire to fight, and with whom I must contend in this great trial of arms.
- TEXTS 21-22:
- Arjuna řekl: Ó Neselhávající, zajeď prosím s mým vozem mezi obě vojska, abych mohl spatřit bojechtivé přítomné, s nimiž v tomto velkém střetnutí zbraní musím válčit.
- TEXT 24:
- Sañjaya said: O descendant of Bharata, having thus been addressed by Arjuna, Lord Kṛṣṇa drew up the fine chariot in the midst of the armies of both parties.
- TEXT 24:
- Sañjaya řekl: Ó potomku Bharaty, Pán Kṛṣṇa, jehož Arjuna takto oslovil, zajel s jejich skvělým vozem mezi vojska obou soupeřů.
- TEXT 26:
- There Arjuna could see, within the midst of the armies of both parties, his fathers, grandfathers, teachers, maternal uncles, brothers, sons, grandsons, friends, and also his fathers-in-law and well-wishers.
- TEXT 26:
- V řadách obou vojsk Arjuna spatřil své otce, dědy, učitele, strýce z matčiny strany, bratry, syny, vnuky, přátele a také tchány a příznivce.
- TEXT 28:
- Arjuna said: My dear Kṛṣṇa, seeing my friends and relatives present before me in such a fighting spirit, I feel the limbs of my body quivering and my mouth drying up.
- TEXT 28:
- Arjuna řekl: Ó Kṛṣṇo, při pohledu na mé přátele a příbuzné, kteří přede mnou stojí v tak bojovné náladě, cítím, jak se chvějí údy mého těla a vysychá mi v ústech.
- TEXT 30:
- I am now unable to stand here any longer. I am forgetting myself, and my mind is reeling. I see only causes of misfortune, O Kṛṣṇa, killer of the Keśī demon.
- TEXT 30:
- Nemohu zde již déle stát. Zapomínám se a má mysl je zcela vyvedena z míry. Ó Kṛṣṇo, hubiteli démona Keśīho, vidím před sebou jen příčiny neštěstí.
- TEXT 31:
- I do not see how any good can come from killing my own kinsmen in this battle, nor can I, my dear Kṛṣṇa, desire any subsequent victory, kingdom or happiness.
- TEXT 31:
- Nevím, jak může vzejít něco dobrého z toho, když v této bitvě zabiji své vlastní příbuzné, a nemohu si ani přát následné vítězství, království či štěstí, můj milý Kṛṣṇo.
- TEXTS 32-35:
- O Govinda, of what avail to us are a kingdom, happiness or even life itself when all those for whom we may desire them are now arrayed on this battlefield? O Madhusūdana, when teachers, fathers, sons, grandfathers, maternal uncles, fathers-in-law, grandsons, brothers-in-law and other relatives are ready to give up their lives and properties and are standing before me, why should I wish to kill them, even though they might otherwise kill me? O maintainer of all living entities, I am not prepared to fight with them even in exchange for the three worlds, let alone this earth. What pleasure will we derive from killing the sons of Dhṛtarāṣṭra?
- TEXTS 32-35:
- Ó Govindo, k čemu nám bude království, štěstí či dokonce sám život, když všichni, pro něž si je můžeme přát, jsou nyní seřazeni na bojišti? Ó Madhusūdano, stojí přede mnou učitelé, otcové, synové, dědové, strýcové ze strany matky, tcháni, vnuci, švagři a ostatní příbuzní, připravení obětovat své životy a majetek — proč bych je měl chtít zabít, třebaže jinak mohou oni zabít mě? Ó udržovateli všech živých bytostí, nejsem připraven s nimi bojovat ani výměnou za tři světy, o této zemi ani nemluvě. Jaké potěšení získáme, když zabijeme Dhṛtarāṣṭrovy syny?
- TEXT 36:
- Sin will overcome us if we slay such aggressors. Therefore it is not proper for us to kill the sons of Dhṛtarāṣṭra and our friends. What should we gain, O Kṛṣṇa, husband of the goddess of fortune, and how could we be happy by killing our own kinsmen?
- TEXT 36:
- Jestliže zabijeme takové agresory, dolehne na nás hřích. Pobít Dhṛtarāṣṭrovy syny a naše přátele proto není správné. Co bychom tím získali, Kṛṣṇo, manželi bohyně štěstí, a jak bychom mohli být šťastní, když zabijeme vlastní příbuzné?
- TEXTS 37-38:
- O Janārdana, although these men, their hearts overtaken by greed, see no fault in killing one’s family or quarreling with friends, why should we, who can see the crime in destroying a family, engage in these acts of sin?
- TEXTS 37-38:
- Ó Janārdano, třebaže tito muži se srdci podmaněnými chamtivostí nevidí nic špatného ve zničení svého rodu a v roztržkách se svými přáteli, proč bychom my, kteří zločin ve zničení rodu vidíme, měli spáchat takové hříchy?
- TEXT 40:
- When irreligion is prominent in the family, O Kṛṣṇa, the women of the family become polluted, and from the degradation of womanhood, O descendant of Vṛṣṇi, comes unwanted progeny.
- TEXT 40:
- Ó Kṛṣṇo, potomku Vṛṣṇiho, když v rodině převládá bezbožnost, dochází k mravnímu úpadku žen a následkem znečištění žen přichází na svět nežádoucí potomstvo.
- TEXT 41:
- An increase of unwanted population certainly causes hellish life both for the family and for those who destroy the family tradition. The ancestors of such corrupt families fall down, because the performances for offering them food and water are entirely stopped.
- TEXT 41:
- Přibývání nežádoucího obyvatelstva nutně způsobí pekelný život jak rodině, tak těm, kteří rodinnou tradici ničí. Předkové takových zkažených rodin poklesnou, protože se jim přestane obětovat jídlo a voda.
- TEXT 42:
- By the evil deeds of those who destroy the family tradition and thus give rise to unwanted children, all kinds of community projects and family welfare activities are devastated.
- TEXT 42:
- Špatným jednáním osob ničících rodinnou tradici, jež způsobuje rození nežádoucích dětí, jsou zmařeny společenské plány i činnosti pro blaho rodiny.
- TEXT 44:
- Alas, how strange it is that we are preparing to commit greatly sinful acts. Driven by the desire to enjoy royal happiness, we are intent on killing our own kinsmen.
- TEXT 44:
- Ó, jak je podivné, že se chystáme spáchat tak velké hříchy. Hnáni touhou po královském štěstí chceme zabíjet vlastní příbuzné.
- TEXT 46:
- Sañjaya said: Arjuna, having thus spoken on the battlefield, cast aside his bow and arrows and sat down on the chariot, his mind overwhelmed with grief.
- TEXT 46:
- Sañjaya řekl: Když Arjuna na bitevním poli takto promluvil, odložil luk a šípy a s myslí zaplavenou zármutkem usedl do válečného vozu.