TEXTS 32-35

Devanagari

Dévanágarí

किं नो राज्येन गोविन्द किं भोगैर्जीवितेन वा ।
येषामर्थे काङ्‍‍क्षितं नो राज्यं भोगाः सुखानि च ॥ ३२ ॥
त इमेऽवस्थिता युद्धे प्राणांस्त्यक्त्वा धनानि च ।
आचार्याः पितरः पुत्रास्तथैव च पितामहाः ॥ ३3 ॥
मातुलाः श्वश‍ुराः पौत्राः श्यालाः सम्बन्धिनस्तथा ।
एतान्न हन्तुमिच्छामि घ्न‍तोऽपि मधुसूदन ॥ ३४ ॥
अपि त्रैलोक्यराज्यस्य हेतोः किं नु महीकृते ।
निहत्य धार्तराष्ट्रान्नः का प्रीतिः स्याज्ज‍नार्दन ॥ ३५ ॥

Text

Verš

kiṁ no rājyena govinda
kiṁ bhogair jīvitena vā
yeṣām arthe kāṅkṣitaṁ no
rājyaṁ bhogāḥ sukhāni ca

ta ime ’vasthitā yuddhe
prāṇāṁs tyaktvā dhanāni ca
ācāryāḥ pitaraḥ putrās
tathaiva ca pitāmahāḥ

mātulāḥ śvaśurāḥ pautrāḥ
śyālāḥ sambandhinas tathā
etān na hantum icchāmi
ghnato ’pi madhusūdana

api trailokya-rājyasya
hetoḥ kiṁ nu mahī-kṛte
nihatya dhārtarāṣṭrān naḥ
kā prītiḥ syāj janārdana

Synonyms

Synonyma

kim — what use; naḥ — to us; rājyena — is the kingdom; govinda — O Kṛṣṇa; kim — what; bhogaiḥ — enjoyment; jīvitena — living; vā — either; yeṣām — of whom; arthe — for the sake; kāṅkṣitam — is desired; naḥ — by us; rājyam — kingdom; bhogāḥ — material enjoyment; sukhāni — all happiness; ca — also; te — all of them; ime — these; avasthitāḥ — situated; yuddhe — on this battlefield; prāṇān — lives; tyaktvā — giving up; dhanāni — riches; ca — also; ācāryāḥ — teachers; pitaraḥ — fathers; putrāḥ — sons; tathā — as well as; eva — certainly; ca — also; pitāmahāḥ — grandfathers; mātulāḥ — maternal uncles; śvaśurāḥ — fathers-in-law; pautrāḥ — grandsons; śyālāḥ — brothers-in-law; sambandhinaḥ — relatives; tathā — as well as; etān — all these; na — never; hantum — to kill; icchāmi — do I wish; ghnataḥ — being killed; api — even; madhusūdana — O killer of the demon Madhu (Kṛṣṇa); api — even if; trai-lokya — of the three worlds; rājyasya — for the kingdom; hetoḥ — in exchange; kim nu — what to speak of; mahī-kṛte — for the sake of the earth; nihatya — by killing; dhārtarāṣṭrān — the sons of Dhṛtarāṣṭra; naḥ — our; kā — what; prītiḥ — pleasure; syāt — will there be; janārdana — O maintainer of all living entities.

kim — k čemu; naḥ — nám; rājyena — je království; govinda — ó Kṛṣṇo; kim — jaký; bhogaiḥ — požitek; jīvitena — žití; vā — nebo; yeṣām — koho; arthe — v zájmu; kāṅkṣitam — je chtěné; naḥ — námi; rājyam — království; bhogāḥ — hmotný požitek; sukhāni — veškeré štěstí; ca — také; te — ti všichni; ime — tito; avasthitāḥ — nacházející se; yuddhe — na tomto bojišti; prāṇān — životy; tyaktvā — obětující; dhanāni — bohatství; ca — také; ācāryāḥ — učitelé; pitaraḥ — otcové; putrāḥ — synové; tathā — jakož i; eva — jistě; ca — také; pitāmahāḥ — dědové; mātulāḥ — strýcové z matčiny strany; śvaśurāḥ — tcháni; pautrāḥ — vnuci; śyālāḥ — švagři; sambandhinaḥ — příbuzní; tathā — jakož i; etān — všechny tyto; na — nikdy; hantum — zabít; icchāmi — přeji si; ghnataḥ — být zabit; api — dokonce; madhusūdana — ó hubiteli démona Madhua (Kṛṣṇo); api — i kdyby; trailokya — tří světů; rājyasya — za království; hetoḥ — výměnou; kim nu — nemluvě o; mahī-kṛte — kvůli této zemi; nihatya — zabitím; dhārtarāṣṭrān — synů Dhṛtarāṣṭry; naḥ — naše; kā — jaké; prītiḥ — potěšení; syāt — bude; janārdana — ó udržovateli všech živých bytostí.

Translation

Překlad

O Govinda, of what avail to us are a kingdom, happiness or even life itself when all those for whom we may desire them are now arrayed on this battlefield? O Madhusūdana, when teachers, fathers, sons, grandfathers, maternal uncles, fathers-in-law, grandsons, brothers-in-law and other relatives are ready to give up their lives and properties and are standing before me, why should I wish to kill them, even though they might otherwise kill me? O maintainer of all living entities, I am not prepared to fight with them even in exchange for the three worlds, let alone this earth. What pleasure will we derive from killing the sons of Dhṛtarāṣṭra?

Ó Govindo, k čemu nám bude království, štěstí či dokonce sám život, když všichni, pro něž si je můžeme přát, jsou nyní seřazeni na bojišti? Ó Madhusūdano, stojí přede mnou učitelé, otcové, synové, dědové, strýcové ze strany matky, tcháni, vnuci, švagři a ostatní příbuzní, připravení obětovat své životy a majetek — proč bych je měl chtít zabít, třebaže jinak mohou oni zabít mě? Ó udržovateli všech živých bytostí, nejsem připraven s nimi bojovat ani výměnou za tři světy, o této zemi ani nemluvě. Jaké potěšení získáme, když zabijeme Dhṛtarāṣṭrovy syny?

Purport

Význam

Arjuna has addressed Lord Kṛṣṇa as Govinda because Kṛṣṇa is the object of all pleasures for cows and the senses. By using this significant word, Arjuna indicates that Kṛṣṇa should understand what will satisfy Arjuna’s senses. But Govinda is not meant for satisfying our senses. If we try to satisfy the senses of Govinda, however, then automatically our own senses are satisfied. Materially, everyone wants to satisfy his senses, and he wants God to be the order supplier for such satisfaction. The Lord will satisfy the senses of the living entities as much as they deserve, but not to the extent that they may covet. But when one takes the opposite way – namely, when one tries to satisfy the senses of Govinda without desiring to satisfy one’s own senses – then by the grace of Govinda all desires of the living entity are satisfied. Arjuna’s deep affection for community and family members is exhibited here partly due to his natural compassion for them. He is therefore not prepared to fight. Everyone wants to show his opulence to friends and relatives, but Arjuna fears that all his relatives and friends will be killed on the battlefield and he will be unable to share his opulence after victory. This is a typical calculation of material life. The transcendental life, however, is different. Since a devotee wants to satisfy the desires of the Lord, he can, Lord willing, accept all kinds of opulence for the service of the Lord, and if the Lord is not willing, he should not accept a farthing. Arjuna did not want to kill his relatives, and if there were any need to kill them, he desired that Kṛṣṇa kill them personally. At this point he did not know that Kṛṣṇa had already killed them before their coming into the battlefield and that he was only to become an instrument for Kṛṣṇa. This fact is disclosed in following chapters. As a natural devotee of the Lord, Arjuna did not like to retaliate against his miscreant cousins and brothers, but it was the Lord’s plan that they should all be killed. The devotee of the Lord does not retaliate against the wrongdoer, but the Lord does not tolerate any mischief done to the devotee by the miscreants. The Lord can excuse a person on His own account, but He excuses no one who has done harm to His devotees. Therefore the Lord was determined to kill the miscreants, although Arjuna wanted to excuse them.

Arjuna oslovuje Pána Kṛṣṇu Govindo, protože Kṛṣṇa je zdrojem veškeré radosti krav a smyslů. Použitím tohoto důležitého slova Arjuna naznačuje, že Kṛṣṇa by měl pochopit, co uspokojí Arjunovy smysly. Govinda tu však není proto, aby uspokojoval naše smysly. Když se ovšem my snažíme uspokojovat smysly Govindy, jsou naše smysly automaticky uspokojeny. Každý si přeje hmotným způsobem uspokojovat své smysly a chce, aby mu k tomu Bůh dodával vše potřebné. Pán uspokojí smysly živých bytostí natolik, nakolik si to zaslouží, ale ne do takové míry, jakou mohou požadovat. Bude-li však živá bytost postupovat opačným způsobem — snažit se uspokojit Govindovy smysly bez touhy po vlastním smyslovém uspokojení — pak budou Jeho milostí ukojeny všechny její touhy. Arjunova hluboká náklonnost ke členům společnosti a vlastní rodiny se zde projevuje částečně kvůli tomu, že s nimi má přirozený soucit. Proto také nechce bojovat. Každý si přeje pochlubit se svým bohatstvím přátelům a příbuzným; Arjuna se ovšem obává, že budou všichni na bitevním poli zabiti a on se s nimi nebude moci o vítězstvím nabyté bohatství podělit. To je uvažování typické pro hmotný život. Transcendentální život je však jiný. Oddaný se snaží vyplnit přání Pána, a tak je-li to Pánova vůle, může pro službu Jemu přijmout nejrůznější bohatství. A když si to Pán nepřeje, oddaný nepřijme nic. Arjuna nechtěl zabít své příbuzné, a byla-li jejich smrt nutná, přál si, aby je Kṛṣṇa zabil osobně. V tuto chvíli ještě nevěděl, že Kṛṣṇa je zabil již předtím, než přišli na bitevní pole, a že on se má při této příležitosti stát pouze Kṛṣṇovým nástrojem. Tato skutečnost vyjde najevo v následujících kapitolách. Arjuna jakožto rozený oddaný Pána se nechtěl mstít svým ničemným bratrancům a bratrům; bylo však Pánovým plánem, že musí být zabiti. Oddaný Pána se provinilcovi nemstí, ale Pán nestrpí žádné ničemné jednání namířené proti oddanému. Pán může odpustit osobě, která se provinila proti Němu, ale neodpouští nikomu, kdo ublížil Jeho oddaným. Proto byl pevně rozhodnutý darebáky zabít, přestože jim Arjuna chtěl odpustit.