TEXTS 21-22

Devanagari

Dévanágarí

अर्जुन उवाच
सेनयोरुभयोर्मध्ये रथं स्थापय मेऽच्युत ।
यावदेतान्निरीक्षेऽहं योद्‍धुकामानवस्थितान् ॥ २१ ॥
कैर्मया सह योद्धव्यमस्मिन्‍रणसमुद्यमे ॥ २२ ॥

Text

Verš

arjuna uvāca
senayor ubhayor madhye
rathaṁ sthāpaya me ’cyuta
yāvad etān nirīkṣe ’haṁ
yoddhu-kāmān avasthitān

kair mayā saha yoddhavyam
asmin raṇa-samudyame

Synonyms

Synonyma

arjunaḥ uvāca — Arjuna said; senayoḥ — of the armies; ubhayoḥ — both; madhye — between; ratham — the chariot; sthāpaya — please keep; me — my; acyuta — O infallible one; yāvat — as long as; etān — all these; nirīkṣe — may look upon; aham — I; yoddhu-kāmān — desiring to fight; avasthitān — arrayed on the battlefield; kaiḥ — with whom; mayā — by me; saha — together; yoddhavyam — have to fight; asmin — in this; raṇa — strife; samudyame — in the attempt.

arjunaḥ uvāca — Arjuna prohlásil; senayoḥ — vojska; ubhayoḥ — obě; madhye — mezi; ratham — válečný vůz; sthāpaya — prosím postav; me — můj; acyuta — ó Neselhávající; yāvat — dokud; etān — všechny tyto; nirīkṣe — mohu zhlédnout; aham — já; yoddhu-kāmān — toužící po boji; avasthitān — sešikované na bitevním poli; kaiḥ — s nimiž; mayā — mnou; saha — společně; yoddhavyam — musím bojovat; asmin — v tomto; raṇa — střetnutí; samudyame — v úsilí.

Translation

Překlad

Arjuna said: O infallible one, please draw my chariot between the two armies so that I may see those present here, who desire to fight, and with whom I must contend in this great trial of arms.

Arjuna řekl: Ó Neselhávající, zajeď prosím s mým vozem mezi obě vojska, abych mohl spatřit bojechtivé přítomné, s nimiž v tomto velkém střetnutí zbraní musím válčit.

Purport

Význam

Although Lord Kṛṣṇa is the Supreme Personality of Godhead, out of His causeless mercy He was engaged in the service of His friend. He never fails in His affection for His devotees, and thus He is addressed herein as infallible. As charioteer, He had to carry out the orders of Arjuna, and since He did not hesitate to do so, He is addressed as infallible. Although He had accepted the position of a charioteer for His devotee, His supreme position was not challenged. In all circumstances, He is the Supreme Personality of Godhead, Hṛṣīkeśa, the Lord of the total senses. The relationship between the Lord and His servitor is very sweet and transcendental. The servitor is always ready to render service to the Lord, and, similarly, the Lord is always seeking an opportunity to render some service to the devotee. He takes greater pleasure in His pure devotee’s assuming the advantageous position of ordering Him than He does in being the giver of orders. Since He is master, everyone is under His orders, and no one is above Him to order Him. But when He finds that a pure devotee is ordering Him, He obtains transcendental pleasure, although He is the infallible master in all circumstances.

Přestože je Śrī Kṛṣṇa Nejvyšší Osobností Božství, ze své bezpříčinné milosti sloužil svému příteli. Arjuna Ho zde oslovuje Neselhávající, neboť Pán ve své náklonnosti ke svým oddaným nikdy nezklame. Jako vozataj musel plnit Arjunovy rozkazy, a protože tak neváhal učinit, je nazván Neselhávající. Pro svého oddaného přijal úlohu vozataje, a přesto Jeho svrchované postavení nebylo nijak ohroženo. Za všech okolností zůstává Nejvyšší Osobností Božství, Hṛṣīkeśou, Pánem smyslů všech. Vztah mezi Pánem a Jeho služebníkem je transcendentální a nesmírně lahodný. Služebník je neustále připraven sloužit Pánu a Pán vždy hledá příležitost ke službě oddanému. Pánu přináší větší potěšení, když Jeho čistý oddaný přijme výhodné postavení, ze kterého Mu dává pokyny, než když má sám nařizovat. Jelikož je to Pán, každý podléhá Jeho nařízením a nikdo nestojí nad Ním, aby Mu rozkazoval. Jakmile však zjistí, že Mu dává pokyny čistý oddaný, prožívá transcendentální radost, i když za všech okolností zůstává neselhávajícím Pánem.

As a pure devotee of the Lord, Arjuna had no desire to fight with his cousins and brothers, but he was forced to come onto the battlefield by the obstinacy of Duryodhana, who was never agreeable to any peaceful negotiation. Therefore, he was very anxious to see who the leading persons present on the battlefield were. Although there was no question of a peacemaking endeavor on the battlefield, he wanted to see them again, and to see how much they were bent upon demanding an unwanted war.

Arjuna jakožto čistý oddaný Pána nechtěl bojovat proti svým bratrancům a bratrům, ale Duryodhanova umíněnost a neochota přistoupit na jakékoliv mírové jednání ho donutila přijet na bitevní pole. Následně si velmi přál zhlédnout přítomné vůdčí osobnosti. I když na bojišti mírová jednání nepřipadala v úvahu, chtěl tyto vůdce vidět a zjistit, do jaké míry jsou rozhodnuti vymáhat nežádoucí válku.