TEXT 14

Devanagari

Dévanágarí

ततः श्वेतैर्हयैर्युक्ते महति स्यन्दने स्थितौ ।
माधवः पाण्डवश्चैव दिव्यौ शङ्खौ प्रदध्मतुः ॥ १४ ॥

Text

Verš

tataḥ śvetair hayair yukte
mahati syandane sthitau
mādhavaḥ pāṇḍavaś caiva
divyau śaṅkhau pradadhmatuḥ

Synonyms

Synonyma

tataḥ — thereafter; śvetaiḥ — with white; hayaiḥ — horses; yukte — being yoked; mahati — in a great; syandane — chariot; sthitau — situated; mādhavaḥ — Kṛṣṇa (the husband of the goddess of fortune); pāṇḍavaḥ — Arjuna (the son of Pāṇḍu); ca — also; eva — certainly; divyau — transcendental; śaṅkhau — conchshells; pradadhmatuḥ — sounded.

tataḥ — potom; śvetaiḥ — s bílými; hayaiḥ — koňmi; yukte — zapřaženými; mahati — na velkém; syandane — voze; sthitau — nacházející se; mādhavaḥ — Kṛṣṇa (manžel bohyně štěstí); pāṇḍavaḥ — Arjuna (syn Pāṇḍua); ca — také; eva — zajisté; divyau — transcendentální; śaṅkhau — lastury; pradadhmatuḥ — rozezněli.

Translation

Překlad

On the other side, both Lord Kṛṣṇa and Arjuna, stationed on a great chariot drawn by white horses, sounded their transcendental conchshells.

Na opačné straně, na velkém válečném voze taženém bílými koňmi, zatroubili na své transcendentální lastury Pán Śrī Kṛṣṇa s Arjunou.

Purport

Význam

In contrast with the conchshell blown by Bhīṣmadeva, the conchshells in the hands of Kṛṣṇa and Arjuna are described as transcendental. The sounding of the transcendental conchshells indicated that there was no hope of victory for the other side because Kṛṣṇa was on the side of the Pāṇḍavas. Jayas tu pāṇḍu-putrāṇāṁ yeṣāṁ pakṣe janārdanaḥ. Victory is always with persons like the sons of Pāṇḍu because Lord Kṛṣṇa is associated with them. And whenever and wherever the Lord is present, the goddess of fortune is also there because the goddess of fortune never lives alone without her husband. Therefore, victory and fortune were awaiting Arjuna, as indicated by the transcendental sound produced by the conchshell of Viṣṇu, or Lord Kṛṣṇa. Besides that, the chariot on which both the friends were seated had been donated by Agni (the fire-god) to Arjuna, and this indicated that this chariot was capable of conquering all sides, wherever it was drawn over the three worlds.

Lastury v rukách Kṛṣṇy a Arjuny jsou na rozdíl od Bhīṣmovy lastury popisovány jako transcendentální. Jejich zvuk dal jasně najevo, že druhá strana neměla naději na vítězství, protože Kṛṣṇa stál na straně Pāṇḍuovců. Jayas tu pāṇḍu-putrāṇāṁ yeṣāṁ pakṣe janārdanaḥ — vítězství je vždy na straně osob, jako jsou Pāṇḍuovi synové, jelikož s nimi je Pán Kṛṣṇa. A všude tam, kde je Pán, je i bohyně štěstí, protože ta svého manžela nikdy neopouští. Arjunu tedy očekávalo vítězství i štěstí, jak naznačil transcendentální zvuk Viṣṇuovy neboli Kṛṣṇovy lastury. Kromě toho válečný vůz, na kterém byli oba přátelé, věnoval Arjunovi bůh ohně Agni, což znamenalo, že s ním bylo možné dobýt všechny světové strany všude ve třech planetárních systémech.