TEXT 34

Text

Verš

cañcalaṁ hi manaḥ kṛṣṇa
pramāthi balavad dṛḍham
tasyāhaṁ nigrahaṁ manye
vāyor iva su-duṣkaram

Synonyms

Synonyma

cañcalam — flatterhaft; hi — gewiß; manaḥ — Geist; kṛṣṇa — o Kṛṣṇa; pramāthi — erregend; bala-vat — kraftvoll; dṛḍham — widerspenstig; tasya — sein; aham — ich; nigraham — bezwingend; manye — ich glaube; vāyoḥ — des Windes; iva — wie; su-duṣkaram — schwierig.

cañcalam — těkající; hi — jistě; manaḥ — mysl; kṛṣṇa — Kṛṣṇo; pramāthi — bouřlivá; bala-vat — silná; dṛḍham — umíněná; tasya — její; aham — já; nigraham — zkrocení; manye — myslím; vāyoḥ — větru; iva — jako; su-duṣkaram — obtížné.

Translation

Překlad

Denn der Geist ist ruhelos, stürmisch, widerspenstig und sehr stark, o Kṛṣṇa, und ihn zu bezwingen erscheint mir schwieriger, als den Wind zu beherrschen.

Ó Kṛṣṇo, mysl je neklidná, bouřlivá, umíněná a velice silná. Myslím, že zkrotit ji je těžší než si podmanit vítr.

Purport

Význam

ERLÄUTERUNG: Der Geist ist so stark und widerspenstig, daß er manchmal die Intelligenz überwältigt, obwohl er eigentlich der Intelligenz untergeordnet sein sollte. Für einen Menschen, der mit den vielen Widerständen des Alltagslebens zu kämpfen hat, ist es zweifellos sehr schwierig, den Geist zu beherrschen. Man kann zwar künstlich versuchen, gegenüber Freund und Feind Gleichmut zu bewahren, doch letzten Endes ist kein weltlicher Mensch dazu in der Lage, da dies schwieriger ist, als den stürmenden Wind zu beherrschen. In den vedischen Schriften (Kaṭha Upaniṣad 1.3.3–4) heißt es:

Mysl je tak silná a umíněná, že někdy přemůže i inteligenci, přestože jí má být podřízena. Pro člověka, který se v praktickém životě musí potýkat s mnoha překážkami, je nepochybně velice těžké ji ovládat. Je možné umělým způsobem navodit mentální vyrovnanost a vidět stejně přítele i nepřítele, ale trvale ji žádný světský člověk neudrží, neboť je to těžší než si podmanit zuřící vítr. Ve védských spisech (Kaṭha Upaniṣad 1.3.3-4) stojí:

ātmānaṁ rathinaṁ viddhi
śarīraṁ ratham eva ca
buddhiṁ tu sārathiṁ viddhi
manaḥ pragraham eva ca

indriyāṇi hayān āhur
viṣayāṁs teṣu gocarān
ātmendriya-mano-yuktaṁ
bhoktety āhur manīṣiṇaḥ

„Das Individuum ist der Reisende im Wagen des materiellen Körpers, und die Intelligenz ist der Fahrer. Der Geist ist der Zügel, und die Sinne sind die Pferde. Auf diese Weise ist das Selbst in Gemeinschaft mit dem Geist und den Sinnen entweder der Genießende oder der Leidende. So wird es von den großen Denkern beschrieben.“

Eigentlich sollte die Intelligenz den Geist führen, doch der Geist ist so stark und widerspenstig, daß er die Intelligenz oft überwältigt, genauso wie eine akute Infektion die Wirksamkeit einer Medizin besiegt. Weil der Geist so stark ist, sollte er durch den Vorgang des yoga beherrscht werden. Doch dieser yoga ist für einen Menschen mit weltlichen Pflichten, wie Arjuna es war, nicht praktisch, und schon gar nicht für den modernen Menschen. Der in diesem Vers gebrauchte Vergleich ist sehr zutreffend: Es ist unmöglich, den Wind einzufangen. Und noch schwieriger ist es, den stürmischen Geist zu beherrschen. Der einfachste Weg, den Geist zu beherrschen, ist das demütige Chanten von Hare Kṛṣṇa, dem großen mantra der Befreiung, wie es von Śrī Caitanya empfohlen wurde. Die vorgeschriebene Methode lautet: sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ. Man muß seinen Geist völlig mit Kṛṣṇa beschäftigen. Nur dann wird es keine anderen Beschäftigungen mehr geben, die den Geist aufwühlen könnten.

“Duše je cestující v kočáře hmotného těla a inteligence je vozataj. Mysl představuje otěže a smysly jsou koně. Duše je tedy tím, kdo si užívá nebo trpí ve styku s myslí a smysly. Tak to chápou velcí myslitelé.” Inteligence má řídit mysl, ale mysl je tak silná a umíněná, že ji často přemůže, tak jako silná nákaza může překonat účinnost léku. Tato silná mysl má být ovládána prováděním yogy, ale to není pro osobu jako Arjuna praktické, o moderním člověku ani nemluvě. Uvedená podobnost s větrem je příhodná — vítr není možné spoutat. A ovládnout bouřlivou mysl je ještě obtížnější. Nejsnadnějším způsobem ovládání mysli je s naprostou pokorou zpívat Hare Kṛṣṇa, velkou mantru přinášející osvobození. To doporučil Pán Caitanya. Předepsanou metodou je sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ — je nutné mysl plně zaujmout Kṛṣṇou. Jedině pak již nebude nic, co by ji mohlo rozrušit.