Skip to main content

TEXT 30

TEXT 30

Text

Verš

mayi sarvāṇi karmāṇi
sannyasyādhyātma-cetasā
nirāśīr nirmamo bhūtvā
yudhyasva vigata-jvaraḥ
mayi sarvāṇi karmāṇi
sannyasyādhyātma-cetasā
nirāśīr nirmamo bhūtvā
yudhyasva vigata-jvaraḥ

Synonyms

Synonyma

mayi — Mir; sarvāṇi — alle Arten von; karmāṇi — Tätigkeiten; sannyasya — vollständig aufgebend; adhyātma — mit vollkommenem Wissen über das Selbst; cetasā — durch Bewußtsein; nirāśīḥ — ohne Verlangen nach Gewinn; nirmamaḥ — ohne Besitzanspruch; bhūtvā — so seiend; yudhyasva — kämpfe; vigata-jvaraḥ — ohne gleichgültig zu sein.

mayi — Mně; sarvāṇi — všechny druhy; karmāṇi — činností; sannyasya — zcela odevzdávající; adhyātma — s úplným poznáním Nejvyššího Já; cetasā — vědomím; nirāśīḥ — bez touhy po zisku; nirmamaḥ — bez pocitu vlastnictví; bhūtvā — když budeš v takovém stavu; yudhyasva — bojuj; vigata-jvaraḥ — bez letargie.

Translation

Překlad

Deshalb weihe all deine Tätigkeiten Mir und kämpfe, o Arjuna, mit vollem Wissen über Mich, ohne Verlangen nach Gewinn, ohne Besitzanspruch und frei von Gleichgültigkeit.

Ó Arjuno, proto se všemi svými činnostmi zasvěcenými Mně, s úplným poznáním Mne, bez touhy po zisku, bez vlastnických nároků na výsledky a bez letargie, bojuj.

Purport

Význam

ERLÄUTERUNG: Dieser Vers beschreibt klar das Ziel der Bhagavad- gītā. Der Herr erklärt, daß man bei der Ausführung seiner Pflichten vollständig Kṛṣṇa-bewußt sein muß, wie wenn es sich um eine militärische Disziplin handelte. Eine solche Unterweisung mag die Dinge ein wenig schwierig machen, aber trotzdem müssen die Pflichten ausgeführt werden, und zwar in Abhängigkeit von Kṛṣṇa, denn darin besteht die wesensgemäße Stellung des Lebewesens. Das Lebewesen kann nicht unabhängig von der Zusammenarbeit mit dem Höchsten Herrn glücklich sein, da es die ewige, wesensgemäße Stellung des Lebewesens ist, sich den Wünschen des Herrn unterzuordnen. Arjuna bekam daher von Śrī Kṛṣṇa den Befehl zu kämpfen, als wäre der Herr sein militärischer Vorgesetzter. Man muß alles opfern, um das Wohlwollen des Höchsten Herrn zu erlangen, und gleichzeitig muß man seine vorgeschriebenen Pflichten erfüllen, ohne irgendwelchen Besitzanspruch zu erheben. Arjuna brauchte sich über den Befehl des Herrn keine Gedanken zu machen; er brauchte Seinen Befehl nur auszuführen. Der Höchste Herr ist die Seele aller Seelen. Wer sich daher voll und ganz, ohne persönlichen Vorbehalt, vom Höchsten Herrn abhängig macht – oder mit anderen Worten, wer völlig Kṛṣṇa-bewußt ist –, wird als adhyātma-cetās bezeichnet. Nirāśīḥ bedeutet, daß man nach der Anweisung des Meisters handeln muß, ohne jedoch fruchttragende Ergebnisse zu erwarten. Der Kassierer mag für seinen Arbeitgeber Millionen von Euro zählen, doch er beansprucht keinen einzigen Cent für sich selbst. In ähnlicher Weise muß man erkennen, daß nichts auf der Welt einem bestimmten Menschen gehört, sondern daß alles das Eigentum des Höchsten Herrn ist. Das ist die wirkliche Bedeutung von mayi („Mir“). Wenn man in solchem Kṛṣṇa-Bewußtsein handelt, beansprucht man sicherlich nichts als sein Eigentum. Diese Bewußtseinshaltung nennt man nirmama („nichts gehört mir“). Und wenn gegen einen solch strengen Befehl, der keine Rücksicht auf sogenannte Verwandte oder körperliche Beziehungen nimmt, irgendein Widerwille besteht, sollte man dieses Zögern von sich werfen. Auf diese Weise kann man vigata-jvara, frei von fiebriger Mentalität und Lethargie, werden. Jeder muß, seinen Eigenschaften und seiner Stellung gemäß, eine bestimmte Art von Tätigkeit ausüben, und all diese Pflichten müssen, wie oben beschrieben wurde, im Kṛṣṇa- Bewußtsein erfüllt werden. Dies wird einen auf den Pfad der Befreiung führen.

Tento verš dává jasně najevo, jaký je záměr Bhagavad-gīty. Pán učí, že musíme rozvinout úplné vědomí Kṛṣṇy a takto konat své povinnosti, s přímo vojenskou kázní. Takový příkaz může vše poněkud ztížit, nicméně povinnosti je třeba plnit, a to se závislostí na Kṛṣṇovi, neboť to je přirozené postavení živé bytosti. Živá bytost nemůže být šťastná nezávisle, bez spolupráce s Nejvyšším Pánem, protože jejím věčným přirozeným postavením je být podřízena Pánovým touhám. Proto Śrī Kṛṣṇa Arjunovi nařizoval bojovat, jako kdyby byl jeho velitelem. Každý má obětovat vše naplnění vůle Pána a zároveň konat své předepsané povinnosti bez vlastnických nároků na výsledky. Arjuna nemusel zvažovat Pánovo nařízení, musel ho pouze vykonat. Nejvyšší Pán je duše všech duší, a proto ten, kdo se neohlíží na sebe a zcela závisí na Nejvyšší Duši — jinými slovy ten, kdo si je plně vědom Kṛṣṇy — je nazýván adhyātma-cetas. Nirāśīḥ znamená, že člověk musí jednat podle pokynu svého pána, ale nemá očekávat plody své práce. Pokladník může počítat milióny pro svého zaměstnavatele, ale sám si nedělá nárok ani na jedinou minci. Každý si musí uvědomit, že nic na světě nepatří žádnému jednotlivci, ale vše patří Nejvyššímu Pánu. To je skutečný význam slova mayi (Mně). Pokud člověk jedná s takovým vědomím Kṛṣṇy, přirozeně si na nic nečiní vlastnické nároky. Toto vědomí se nazývá nirmama (nic není moje). A jestliže se někdo zdráhá vykonávat takové přísné nařízení, které nebere ohled na takzvané příbuzné, s nimiž je spojen vztahy na úrovni těla, měl by se této zdráhavosti zbavit. Tak může dosáhnout stavu vigata-jvara, kdy bude prostý horečnaté mátožnosti či letargie. Každému náleží určitý druh práce podle jeho kvalit a postavení, a jak bylo popsáno výše, všechny tyto povinnosti lze konat s vědomím Kṛṣṇy. To živou bytost povede na cestu osvobození.