TEXT 5

Text

Verš

daivī sampad vimokṣāya
nibandhāyāsurī matā
mā śucaḥ sampadaṁ daivīm
abhijāto ’si pāṇḍava

Synonyms

Synonyma

daivī — transzendentale; sampat — Vorzüge; vimokṣāya — für Befreiung bestimmt; nibandhāya — für Bindung; āsurī — dämonische Eigenschaften; matā — werden angesehen als; mā — nicht; śucaḥ — sorge dich; sampadam — Vorzüge; daivīm — transzendentale; abhijātaḥ — geboren mit; asi — du bist; pāṇḍava — o Sohn Pāṇḍus.

daivī — transcendentální; sampat — rysy; vimokṣāya — k osvobození; nibandhāya — ke spoutanosti; āsurī — démonské vlastnosti; matā — jsou považovány; mā — ne; śucaḥ — znepokojuj se; sampadam — rysy; daivīm — transcendentální; abhijātaḥ — zrozením odpovídající; asi — jsi; pāṇḍava — ó synu Pāṇḍua.

Translation

Překlad

Die transzendentalen Eigenschaften führen zu Befreiung, wohingegen die dämonischen Eigenschaften Gefangenschaft verursachen. Sorge dich nicht, o Sohn Pāṇḍus, denn du bist mit den göttlichen Eigenschaften geboren.

Transcendentální vlastnosti vedou k osvobození, zatímco démonské vedou ke spoutanosti. Neznepokojuj se, synu Pāṇḍua, ty jsi se narodil s božskými vlastnostmi.

Purport

Význam

ERLÄUTERUNG: Um Arjuna zu ermutigen, sagt Śrī Kṛṣṇa hier zu ihm, daß er nicht von dämonischem Wesen sei. Daß Arjuna am Kampf teilnahm, war nicht dämonisch, denn er wägte das Für und Wider sorgfältig ab. Er überlegte sich, ob achtbare Persönlichkeiten wie Bhīṣma und Droṇa getötet werden sollten oder nicht; er handelte also nicht unter dem Einfluß von Zorn, falschem Stolz oder Grobheit. Er war daher nicht von dämonischer Natur. Für einen kṣatriya, einen Krieger, ist es transzendental, seine Feinde mit Pfeilen zu beschießen, und sich dieser Pflicht zu entziehen ist dämonisch. Daher gab es für Arjuna keinen Grund zu klagen. Jeder, der die regulierenden Prinzipien befolgt, die für seine jeweilige Stellung gelten, befindet sich auf der transzendentalen Ebene.

Pán Kṛṣṇa povzbudil Arjunu slovy, že se nenarodil s démonskými vlastnostmi. Jeho účast v boji nebyla démonská, protože zvažoval všechna pro a proti. Zvažoval, zda je či není správné zabít tak ctihodné osoby, jakými byli Bhīṣma a Droṇa, a tudíž nejednal pod vlivem hněvu, klamné pýchy či hrubosti. Z toho plyne, že neměl povahové rysy démona. Pokud kṣatriya, válečník, střílí šípy na nepřítele, je to považováno za transcendentální a neplnit tuto povinnost je démonské. Proto Arjuna neměl důvod naříkat. Každý, kdo jedná podle usměrňujících zásad daného stavu života, je na transcendentální úrovni.