Skip to main content

TEXTS 3-4

TEXTS 3-4

Text

Verš

na rūpam asyeha tathopalabhyate
nānto na cādir na ca sampratiṣṭhā
aśvattham enaṁ su-virūḍha-mūlam
asaṅga-śastreṇa dṛḍhena chittvā
na rūpam asyeha tathopalabhyate
nānto na cādir na ca sampratiṣṭhā
aśvattham enaṁ su-virūḍha-mūlam
asaṅga-śastreṇa dṛḍhena chittvā
tataḥ padaṁ tat parimārgitavyaṁ
yasmin gatā na nivartanti bhūyaḥ
tam eva cādyaṁ puruṣaṁ prapadye
yataḥ pravṛttiḥ prasṛtā purāṇī
tataḥ padaṁ tat parimārgitavyaṁ
yasmin gatā na nivartanti bhūyaḥ
tam eva cādyaṁ puruṣaṁ prapadye
yataḥ pravṛttiḥ prasṛtā purāṇī

Synonyms

Synonyma

na — nicht; rūpam — die Form; asya — dieses Baumes; iha — in dieser Welt; tathā — auch; upalabhyate — kann wahrgenommen werden; na — niemals; antaḥ — Ende; na — niemals; ca — auch; ādiḥ — Anfang; na — niemals; ca — auch; sampratiṣṭhā — die Grundlage; aśvattham — Banyanbaum; enam — dieser; su-virūḍha — fest; mūlam — verwurzelt; asaṅga-śastreṇa — mit der Waffe der Loslösung; dṛḍhena — stark; chittvā — schneidend; tataḥ — danach; padam — Situation; tat — diese; parimārgitavyam — muß gesucht werden; yasmin — wo; gatāḥ — gehend; na — niemals; nivartanti — sie kehren zurück; bhūyaḥ — wieder; tam — zu Ihm; eva — gewiß; ca — auch; ādyam — ursprünglich; puruṣam — die Persönlichkeit Gottes; prapadye — sich ergeben; yataḥ — von dem; pravṛttiḥ — der Anfang; prasṛtā — erweiterte sich; purāṇī — sehr alt.

na — ne; rūpam — podobu; asya — tohoto stromu; iha — v tomto světě; tathā — také; upalabhyate — lze vnímat; na — nikdy; antaḥ — konec; na — nikdy; ca — také; ādiḥ — začátek; na — nikdy; ca — také; sampratiṣṭhā — základ; aśvattham — banyán; enam — tento; su-virūḍha — pevně; mūlam — zakořeněný; asaṅga-śastreṇa — zbraní odpoutanosti; dṛḍhena — mocnou; chittvā — porážející; tataḥ — potom; padam — místo; tat — to; parimārgitavyam — musí být vyhledáno; yasmin — kde; gatāḥ — jdoucí; na — nikdy; nivartanti — vracejí se; bhūyaḥ — znovu; tam — Jemu; eva — zajisté; ca — také; ādyam — původnímu; puruṣam — Pánu, Osobnosti Božství; prapadye — odevzdají se; yataḥ — z něhož; pravṛttiḥ — počátek; prasṛtā — rozšířen; purāṇi — prastarý.

Translation

Překlad

Die wirkliche Form dieses Baumes kann nicht in dieser Welt wahrgenommen werden. Niemand kann verstehen, wo er endet, wo er beginnt und wo sein Ursprung liegt. Doch mit Entschlossenheit muß man diesen fest verwurzelten Baum mit der Waffe der Loslösung fällen. Dann muß man den Ort suchen, von dem man, wenn man ihn erreicht, nie wieder zurückkehrt, und sich dort der Höchsten Persönlichkeit Gottes ergeben, dem Anfang von allem, von dem alles seit unvordenklichen Zeiten ausgeht.

Skutečnou podobu tohoto stromu nelze v tomto světě vnímat. Nikdo neví, kde končí, kde začíná a na čem spočívá. Živá bytost však musí s rozhodností skácet tento pevně zakořeněný strom zbraní neulpívání. Poté musí vyhledat ono místo, ze kterého se po jeho dosažení již nikdy nikdo nevrací, a odevzdat se onomu Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, v němž má vše svůj počátek a z něhož se vše od nepaměti šíří.

Purport

Význam

ERLÄUTERUNG: Hier wird eindeutig erklärt, daß es in der materiellen Welt nicht möglich ist, die wirkliche Form dieses Banyanbaumes zu verstehen. Die Wurzel des materiellen Baumes ist nach oben gerichtet, und jenseits davon befindet sich der wirkliche Baum. Wenn man mit der materiellen Ausweitung des Baumes verstrickt ist, ist man nicht imstande zu sehen, wie weit sich der Baum erstreckt und wo er beginnt. Man muß jedoch seinen Ursprung ausfindig machen. „Ich bin der Sohn meines Vaters, mein Vater ist der Sohn seines Vaters, usw.“ Wenn man auf diese Weise forscht, kommt man zu Brahmā, der von Garbhodaka-śāyī Viṣṇu geschaffen wurde. Wenn man auf diese Weise schließlich zur Höchsten Persönlichkeit Gottes gelangt, hat man das Ziel seiner Suche erreicht. Man muß den Ursprung des Baumes, die Höchste Persönlichkeit Gottes, mit Hilfe der Gemeinschaft von Menschen suchen, die Wissen über diese Höchste Persönlichkeit Gottes haben. So beginnt man, ein richtiges Verständnis zu entwickeln, und löst sich allmählich von der falschen Spiegelung der Realität, und durch Wissen kann man die Verbindung durchtrennen und den wirklichen Baum erreichen.

Zde je jasně řečeno, že skutečnou podobu tohoto banyánu nelze v hmotném světě poznat. Jeho kořeny jsou nahoře, a skutečný strom se tedy rozpíná na druhé straně. Když je živá bytost zapletena s jeho hmotnou expanzí, není schopna vidět, jak daleko strom sahá ani kde je jeho počátek. Přesto však musí najít příčinu. “Jsem synem svého otce, můj otec je synem té a té osoby a tak dále,” — tímto hledáním se dostane až k Brahmovi, jehož projevil Garbhodakaśāyī Viṣṇu. Když takto dospěje k Nejvyšší Osobnosti Božství, její bádání končí. Původ tohoto stromu, Nejvyšší Osobnost Božství, je třeba vyhledat prostřednictvím společnosti osob, které Nejvyššího Pána znají. Díky poznání se živá bytost postupně odpoutá od klamného odrazu skutečnosti. Poznáním může přetnout své spojení s ním a spočinout ve skutečném stromě.

Das Wort asaṅga ist in diesem Zusammenhang sehr wichtig, denn die Anhaftung an Sinnengenuß und das Verlangen, die materielle Natur zu beherrschen, sind sehr stark. Deshalb muß man lernen, sich von diesen Fesseln zu lösen, indem man die spirituelle Wissenschaft auf der Grundlage autoritativer Schriften erörtert, und man muß von Menschen hören, die tatsächlich im Wissen gründen. Als Ergebnis solcher Gespräche in der Gemeinschaft von Gottgeweihten gelangt man zur Höchsten Persönlichkeit Gottes. Das erste, was man dann zu tun hat, ist, sich dem Herrn zu ergeben. Hier wird die Beschreibung desjenigen Ortes gegeben, von dem man, wenn man ihn einmal erreicht hat, nie wieder zu dem falschen, gespiegelten Baum zurückkehren muß. Die Höchste Persönlichkeit Gottes, Kṛṣṇa, ist die ursprüngliche Wurzel, von der alles ausgegangen ist. Um die Gunst dieser Persönlichkeit Gottes zu erlangen, braucht man sich nur zu ergeben, und diese Ergebung ist ein Ergebnis der Ausübung hingebungsvollen Dienstes, der aus Hören, Chanten usw. besteht. Der Herr ist die Ursache der Ausdehnung der materiellen Welt. Dies wurde bereits vom Herrn Selbst erklärt: ahaṁ sarvasya prabhavaḥ. „Ich bin der Ursprung von allem.“ Um daher der Verstrickung in den starken Banyanbaum des materiellen Lebens zu entkommen, muß man sich Kṛṣṇa ergeben. Sobald man sich Kṛṣṇa ergibt, löst man sich automatisch von der materiellen Welt.

Důležité je v této souvislosti slovo asaṅga — připoutanost k smyslovému požitku a k ovládání hmotné přírody je totiž velmi silná. Živá bytost se proto musí naučit odpoutanosti skrze rozhovory o duchovní vědě, založené na autoritativních písmech, a musí naslouchat osobám, které skutečně mají poznání. Díky těmto rozhovorům ve společnosti oddaných dospěje k Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství. První, co potom musí udělat, je odevzdat se Mu. Popis onoho místa, ze kterého se po jeho dosažení živá bytost nikdy nevrací k nepravému stromu, jenž je pouhým odrazem, je uveden v těchto verších. Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, je původní kořen, z něhož vše přichází. Chce-li někdo získat přízeň této Osobnosti Božství, musí se jen odevzdat, a to je výsledek vykonávání oddané služby nasloucháním, opěvováním a tak dále. Pán je příčinou expanze v podobě hmotného světa. To již sám prohlásil: ahaṁ sarvasya prabhavaḥ — “Já jsem původ všeho.” Z toho plyne, že chce-li se živá bytost vyprostit ze spleti mohutného banyánu hmotného života, musí se odevzdat Kṛṣṇovi. Jakmile to udělá, automaticky se od této hmotné expanze odpoutá.