TEXT 6

Text

Verš

tatra sattvaṁ nirmalatvāt
prakāśakam anāmayam
sukha-saṅgena badhnāti
jñāna-saṅgena cānagha

Synonyms

Synonyma

tatra — dort; sattvam — die Erscheinungsweise der Tugend; nirmalatvāt — am reinsten in der materiellen Welt; prakāśakam — erleuchtend; anāmayam — ohne jede sündhafte Reaktion; sukha — mit Glück; saṅgena — durch Gemeinschaft; badhnāti — Bedingungen; jñāna — mit Wissen; saṅgena — durch Gemeinschaft; ca — auch; anagha — o Sündloser.

tatra — tam; sattvam — kvalita dobra; nirmalatvāt — která je nejčistší v hmotném světě; prakāśakam — osvětlující; anāmayam — bez reakcí za hřích; sukha — štěstím; saṅgena — stykem; badhnāti — podmiňuje; jñāna — poznáním; saṅgena — stykem; ca — také; anagha — ó ty, který jsi prostý hříchu.

Translation

Překlad

O Sündloser, die Erscheinungsweise der Tugend, die reiner ist als die anderen, ist erleuchtend, und sie befreit einen von allen sündhaften Reaktionen. Diejenigen, die sich in dieser Erscheinungsweise befinden, werden durch das Gefühl bedingt, glücklich zu sein und Wissen zu besitzen.

Ó ty, jenž jsi prostý hříchu! Kvalita dobra, která je ze všech tří nejčistší, vše osvětluje a osvobozuje od všech reakcí za hříšné jednání. Osoby pod jejím vlivem jsou podmíněny pocitem štěstí a poznáním.

Purport

Význam

ERLÄUTERUNG: Die Lebewesen, die von der materiellen Natur bedingt sind, sind von verschiedener Art. Eines ist glücklich, ein anderes sehr aktiv und wieder ein anderes hilflos. Diese psychologischen Erscheinungsformen verursachen den bedingten Zustand der Lebewesen in der materiellen Natur. Wie sie auf unterschiedliche Weise bedingt sind, wird in diesem Abschnitt der Bhagavad-gītā erklärt. Als erstes wird die Erscheinungsweise der Tugend dargestellt. Die Folge davon, daß man in der materiellen Welt die Erscheinungsweise der Tugend entwickelt, besteht darin, daß man weiser wird als diejenigen, die auf andere Weise bedingt sind. Ein Mensch in der Erscheinungsweise der Tugend wird nicht so sehr von materiellen Leiden berührt, und er hat die Neigung, nach Fortschritt im materiellen Wissen zu streben. Der typische Vertreter hierfür ist der brāhmaṇa, von dem erwartet wird, daß er sich in der Erscheinungsweise der Tugend befindet. Das Glücksgefühl in der Erscheinungsweise der Tugend beruht darauf, daß man weiß, daß man von sündhaften Reaktionen mehr oder weniger frei ist. Tatsächlich sagen die vedischen Schriften, daß die Erscheinungsweise der Tugend höheres Wissen und ein höheres Glücksgefühl mit sich bringt.

Živé bytosti podmíněné hmotnou přírodou jsou různého druhu. Jedna je šťastná, druhá velmi činná a další bezmocná. Všechny tyto psychologické projevy jsou příčinou jejich podmíněného stavu. V této části Bhagavad-gīty jsou popsány různé podoby jejich podmínění a nejprve se pojednává o kvalitě dobra. Ten, kdo v hmotném světě rozvinul kvalitu dobra, je moudřejší než osoby podmíněné jiným způsobem. Není tolik zasažen hmotnými vlivy a těší ho pokrok v oblasti hmotného poznání. Typickým představitelem je brāhmaṇa, který je na úrovni kvality dobra. Jeho pocit štěstí vyplývá z realizace, že pod vlivem dobra je víceméně oproštěn od reakcí za hříchy. Ve védské literatuře stojí, že kvalita dobra znamená větší poznání a silnější pocit štěstí.

Die Schwierigkeit liegt darin, daß ein Lebewesen in der Erscheinungsweise der Tugend dadurch bedingt wird, daß es denkt, es sei im Wissen fortgeschritten und besser als andere. Auf diese Weise wird es bedingt. Die besten Beispiele hierfür sind der Wissenschaftler und der Philosoph. Beide sind sehr stolz auf ihr Wissen, und weil es ihnen im allgemeinen gelingt, ihre Lebensumstände zu verbessern, erfahren sie eine Art materielles Glück. Dieses Gefühl fortgeschrittenen Glücks im bedingten Leben führt dazu, daß sie durch die materielle Erscheinungsweise der Tugend gebunden werden. Somit fühlen sie sich dazu hingezogen, in der Erscheinungsweise der Tugend zu handeln, und solange sie eine Anziehung dazu verspüren, auf diese Weise zu handeln, müssen sie irgendeine Körperform in den Erscheinungsweisen der Natur annehmen. Daher ist es nicht wahrscheinlich, daß sie Befreiung erlangen oder zur spirituellen Welt erhoben werden. Solche Menschen können immer wieder Philosophen, Wissenschaftler oder Dichter werden und sich somit immer wieder in die gleichen Nachteile verstricken, die Geburt und Tod mit sich bringen. Doch aufgrund der illusionierenden Wirkung der materiellen Energie glaubt man, ein solches Leben sei angenehm.

Nese to s sebou tu potíž, že živou bytost, která je na úrovni dobra, začne podmiňovat pocit vlastní moudrosti a nadřazenosti. Nejlepšími příklady jsou vědec a filozof. Oba jsou pyšní na své poznání, a jelikož celkově zlepšují své životní podmínky, pociťují určité hmotné štěstí. Následkem tohoto pocitu vyššího štěstí v podmíněném životě jsou spoutáni hmotnou kvalitou dobra. Tehdy je přitahuje jednání na úrovni kvality dobra, a dokud tento stav trvá, jsou nuceni mít nějaké tělo pod vlivem kvalit hmotné přírody. Není pravděpodobné, že by byli osvobozeni či přemístěni do duchovního světa. Živá bytost se může znovu a znovu stávat vědcem, filozofem či básníkem a znovu a znovu se zaplétat do stejných nepříjemných situací, které přináší zrození a smrt. Přesto však kvůli matoucímu působení hmotné energie považuje takový život za příjemný.