Forord
Předmluva
Oprindeligt skrev jeg Bhagavad-gītā som den er i den form, der foreligger her. Under den første udgivelse blev det originale manuskript desværre skåret ned til under 400 sider uden illustrationer og uden forklaringer til de fleste af Śrīmad Bhagavad-gītās oprindelige vers. I alle mine andre bøger – Śrīmad-Bhāgavatam, Śrī Iśopaniṣad osv. – er systemet, at jeg først giver selve verset og derefter den engelske translitteration, ord-for-ord oversættelse fra sanskrit til engelsk, oversættelse og forklaring. Det gør bogen meget autoritativ og akademisk, og betydningen bliver selvindlysende. Det pinte mig derfor, da jeg måtte beskære mit originale manuskript. Men da efterspørgslen på Bhagavad-gītā som den er senere voksede betragteligt, opfordrede mange akademikere og hengivne mig til at trykke bogen i dens oprindelige form. Den udgave, der foreligger her, er således et forsøg på at udgive originalmanuskriptet til denne store kundskabsbog med fuldstændige paramparā-forklaringer for at give Kṛṣṇabevidstheds-bevægelsen et mere solidt og progressivt fundament.
Původně jsem napsal Bhagavad-gītu takovou, jaká je, v podobě, ve které ji předkládáme nyní. Pro první vydání byl rukopis bohužel zkrácen na necelých čtyři sta stránek, bez ilustrací a bez vysvětlujících komentářů k většině původních veršů. V ostatních knížkách — Śrīmad-Bhāgavatamu, Śrī Īśopaniṣadě atd. — uvádím nejprve původní verš, jeho přepis do latinky, překlady jednotlivých sanskrtských slov, poté překlad celého verše a nakonec jeho výklad. Tak je text autentický a vědecký a má zcela jasný smysl. Proto jsem nebyl příliš nadšený, když jsem musel svůj rukopis zkrátit. Později však po Bhagavad-gītě takové, jaká je, značně vzrostla poptávka a mnoho učenců i oddaných mě požádalo, abych knihu vydal v její původní podobě. Nyní se tedy pokoušíme předložit původní rukopis této velké knihy poznání s úplným vysvětlením předávaným posloupností duchovních učitelů (paramparā), abychom dali hnutí pro vědomí Kṛṣṇy pevnější základ pro jeho existenci a rozvoj.
Vores Kṛṣṇabevidstheds-bevægelse er ægte og historisk autoriseret såvel som naturlig og transcendental, for den bygger på Bhagavad-gītā som den er. Den er gradvist ved at blive den mest populære bevægelse i hele verden, især blandt den yngre generation. Den vækker også mere og mere interesse blandt den ældre generation. Ældre mennesker viser interesse i så høj grad, at mine disciples forældre og bedsteforældre opmuntrer os ved at blive livsmedlemmer af vores selskab, Det Internationale Samfund for Kṛṣṇa-bevidsthed. I Los Angeles kom mange fædre og mødre og udtrykte deres taknemmelighed over, at jeg leder Kṛṣṇabevidstheds-bevægelsen over hele verden. Nogle af dem fortalte mig, at det er amerikanernes store held, at jeg har startet Kṛṣṇabevidstheds- bevægelsen i USA. Men i virkeligheden er den egentlige fader til denne bevægelse Herren Kṛṣṇa Selv, siden den blev startet for meget længe siden og er nedsteget til menneskeheden gennem discipelrækken. Hvis jeg har nogen ære i denne forbindelse, tilkommer den ikke mig personligt, men bør gå til min evige åndelige mester, Hans Guddommelige Nåde Oṁ Viṣṇupāda Paramahaṁsa Parivrājakācārya 108 Śrī Śrīmad Bhaktisiddhānta Sarasvatī Gosvāmī Mahārāja Prabhupāda.
Naše hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je pravé, historicky autorizované, přirozené a transcendentální, jelikož se opírá o Bhagavad-gītu takovou, jaká je. Postupně se stává nejpopulárnějším hnutím na světě, zvláště mezi mladými lidmi. Stále větší zájem však projevuje i starší generace, a to do té míry, že otcové a dědové mých žáků se stávají čestnými životními členy naší velké Mezinárodní společnosti pro vědomí Kṛṣṇy. To je velice povzbudivé. V Los Angeles mi mnoho rodičů přicházelo vyslovit svůj vděk za to, že vedu hnutí pro vědomí Kṛṣṇy na celém světě. Někteří z nich se vyjádřili, že Američané mají velké štěstí, že jsem hnutí založil právě v Americe. Původním otcem našeho hnutí je však samotný Pán Kṛṣṇa, neboť bylo založeno již nesmírně dávno a do lidské společnosti sestupuje učednickou posloupností. Připadají-li mi v této souvislosti nějaké zásluhy, pak nepatří mé osobě, ale mému věčnému duchovnímu učiteli, kterým je Jeho Božská Milost Oṁ Viṣṇupāda Paramahaṁsa Parivṛājakācārya 108 Śrī Śrīmad Bhaktisiddhānta Sarasvatī Gosvāmī Mahārāja Prabhupāda.
Hvis jeg overhovedet har nogen fortjeneste i dette forehavende, er det kun, at jeg uden forvanskninger har forsøgt at præsentere Bhagavad-gītā som den er. Før min udgave af Bhagavad-gītā som den er blev langt de fleste engelske versioner udgivet for at opfylde en eller andens personlige ambitioner. Men formålet med vores forsøg på at forklare Bhagavad-gītā som den er er at præsentere Guddommens Højeste Personlighed, Kṛṣṇas, mission. Vores mål er at videregive det, som Kṛṣṇa gerne vil have, og ikke det, som verdslige spekulanter som politikere, filosoffer eller videnskabsmænd mener, for de har meget lidt forstand på Kṛṣṇa på trods af den viden, de ellers måtte have. Når Kṛṣṇa siger, man-manā bhava mad-bhakto, mad-yājī māṁ namaskuru (Bg. 18.65), hævder vi ikke ligesom de såkaldte kloge, at Kṛṣṇa og Hans indre ånd er forskellige fra hinanden. Kṛṣṇa er absolut, så der er ingen forskel på Kṛṣṇas navn, Kṛṣṇas form, Kṛṣṇas egenskaber, Kṛṣṇas lege osv. Denne absolutte natur hos Kṛṣṇa er svær at forstå for dem, der ikke er Kṛṣṇas hengivne inden for paramparā-systemet (discipelrækken). Normalt forsøger de videnskabsmænd, politikere, filosoffer og svāmīer, der ikke har fuldkomment kendskab til Kṛṣṇa, at tilsidesætte Kṛṣṇa eller slå Ham ihjel, når de skriver kommentarer til Bhagavad-gītā. Sådanne uautoriserede Bhagavad-gītā-kommentarer kaldes māyāvāda-bhāṣya. Herren Caitanya har advaret os mod den slags uautoriserede personer. Herren Caitanya gør det klart, at alle, der prøver at forstå Bhagavad-gītā ud fra et māyāvādī-synspunkt, begår en stor fadæse. Resultatet, som en sådan vildledt læser af Bhagavad-gītā høster, vil være at fare vild på den åndelige vejlednings vej og helt sikkert ikke komme hjem, tilbage til Guddommen.
Pokud jsem sám udělal něco záslužného, bylo to jedině to, že jsem se snažil představit Bhagavad-gītu tak, jak je — bez jakýchkoliv změn. Téměř všechna anglická vydání Gīty, která předcházela mé Bhagavad-gītě takové, jaká je, byla uveřejněna s cílem uspokojit něčí osobní ambice. My se však pokoušíme představit poselství Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy. Naším cílem je předložit vůli Kṛṣṇy, ne vůli nějakého světského spekulanta z řad politiků, filozofů, či vědců, kteří sice mohou mít rozsáhlé znalosti v různých jiných oblastech, ale o Kṛṣṇovi toho vědí velice málo. Když Kṛṣṇa prohlašuje: man-manā bhava mad-bhakto mad yājī māṁ namaskuru atd., neříkáme na rozdíl od takzvaných učenců, že Kṛṣṇa a Jeho duchovní nitro se od sebe liší. Kṛṣṇa je absolutní a mezi Kṛṣṇovým jménem, podobou, vlastnostmi, zábavami apod. není žádný rozdíl. Pro každého, kdo není oddaným Kṛṣṇy v systému učednické posloupnosti (paramparā), je toto Kṛṣṇovo absolutní postavení velmi těžko pochopitelné. Takzvaní učenci, politici, filozofové a svāmī, kterým chybí dokonalé poznání o Kṛṣṇovi, se ve svých komentářích k Bhagavad-gītě obvykle snaží Kṛṣṇu odstranit ze scény či zabít. Takové neautorizované komentáře k Bhagavad-gītě se nazývají māyāvāda-bhāṣya a Pán Caitanya nás před jejich samozvanými autory varuje. Jasně říká, že každý, kdo se snaží pochopit Bhagavad-gītu z māyāvādského hlediska, se dopouští hrubé chyby. Kvůli této chybě bude pomýlený student Bhagavad-gīty uveden na nesprávnou cestu co se týče duchovního vedení a nebude se moci vrátit domů, zpátky k Bohu.
Vores eneste formål med at præsentere Bhagavad-gītā som den er er at lede den betingede elev til formålet, for hvilket Kṛṣṇa nedstiger til denne planet én gang i Brahmās dag eller for hver 8.600.000.000 år. Dette formål bliver forklaret i Bhagavad-gītā, og vi er nødt til at acceptere det, som det er, ellers er der ingen grund til at forsøge at forstå Bhagavad-gītā og dens taler, Herren Kṛṣṇa. Herren Kṛṣṇa talte først Bhagavad-gītā til solguden for nogle hundrede millioner år siden. Den kendsgerning bliver vi nødt til at acceptere, og således kan vi på baggrund af Kṛṣṇas autoritet forstå Bhagavad-gītās historiske betydning uden forvanskning. At fortolke Bhagavad-gītā uden henvisning til Kṛṣṇas ønske er den største forseelse. Hvis man vil reddes fra denne forseelse, bliver man nødt til at forstå Herren som Guddommens Højeste Personlighed, sådan som Han direkte blev forstået af Arjuna, Herren Kṛṣṇas første discipel. En sådan forståelse af Bhagavad-gītā er autoriseret og kan virkelig gavne menneskesamfundet i dets bestræbelse på at erkende livets mission.
Naším jediným záměrem je předložit tuto Bhagavad-gītu takovou, jaká je, s úmyslem vést jejího podmíněného studenta za stejným cílem, pro který Kṛṣṇa jednou za den Brahmy neboli jednou za 8 600 000 000 let sestupuje na tuto planetu. Tento cíl je v Bhagavad-gītě popsán a my ho musíme přijmout takový, jaký je. V jiném případě nemá snaha porozumět Bhagavad-gītě a jejímu mluvčímu, Pánu Kṛṣṇovi, žádný význam. Poprvé Pán Kṛṣṇa přednesl Bhagavad-gītu před více než stem miliónů let bohu Slunce. Tento fakt musíme uznat, a tak pochopit historický význam Bhagavad-gīty podle mínění samotného Kṛṣṇy, aniž bychom se uchylovali k mylným výkladům. Vykládat Bhagavad-gītu bez odkazu na Kṛṣṇovu vůli je ten největší přestupek. Abychom se ho vyvarovali, musíme poznat Pána jakožto Nejvyšší Osobnost Božství, tak jako Ho přímo poznal Arjuna, Kṛṣṇův první žák. Takové pochopení Bhagavad-gīty je skutečně prospěšné a má moc přinést dobro celé lidské společnosti, neboť člověku umožňuje naplnit jeho životní poslání.
Kṛṣṇabevidstheds-bevægelsen er essentiel, da den stiller livets højeste fuldkommenhed til rådighed for menneskeheden. Hvordan dette er tilfældet, bliver forklaret til fulde i Bhagavad-gītā. Materialistiske kværulanter har desværre udnyttet Bhagavad-gītā til at fremme deres egne dæmoniske tendenser og lede folk på vildspor væk fra den rette forståelse af livets enkle og indlysende principper. Alle må forstå, hvordan Gud eller Kṛṣṇa er stor, og alle skal have kendskab til de levende væseners virkelige position. Alle bør vide, at et levende væsen for evigt er en tjener, og at medmindre man tjener Kṛṣṇa, tvinges man til at tjene den materielle verdens illusion i alle dens forskellige afskygninger i den materielle naturs tre kvaliteter og således bestandigt vandre i kredsløbet af fødsel og død. Selv de såkaldte befriede māyāvādī-spekulanter kan ikke undslippe denne proces. Denne kundskab udgør en stor videnskab, og det er for de levende væseners egen skyld, at de alle skal stifte bekendtskab med den.
Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy má pro společnost zásadní význam, neboť nabízí nejvyšší dokonalost žití. Detailně je to vysvětleno v Bhagavad-gītě. Světští polemici však bohužel využívají Bhagavad-gīty k tomu, aby prosazovali své démonské sklony a klamali všechny lidi v otázce správného pochopení jednoduchých principů života. Každý by měl vědět, jak veliký je Bůh, Kṛṣṇa, a jaké je skutečné postavení živých bytostí. Je třeba vědět, že živá bytost je věčně služebníkem, a že pokud neslouží Kṛṣṇovi, musí sloužit iluzi v různých projevech tří kvalit hmotné přírody, a tak neustále putovat koloběhem rození a umírání. To musí podstoupit dokonce i takzvaně osvobozený māyāvādský spekulant. Toto poznání představuje velkou vědu a je v zájmu každé živé bytosti si ho vyslechnout.
Folk i almindelighed, især i denne Kalis tidsalder, lader sig besnære af Kṛṣṇas ydre energi, og de tror fejlagtigt, at mennesket kan blive lykkeligt gennem udvikling af materielle bekvemmeligheder. De har ingen viden om, at den materielle eller ydre natur er meget stærk, for alle er de slavebundet af den materielle naturs strenge love. Et levende væsen er lykkeligt som en uadskillelig del af Herren, og derfor er det dets naturlige funktion at tjene Herren direkte. Men forblændet af illusion forsøger man i stedet at blive lykkelig ved at tjene sin personlige sansetilfredsstillelse på forskellige måder, der aldrig vil gøre én lykkelig. I stedet for at tilfredsstille sine egne materielle sanser bør man derfor tilfredsstille Herrens sanser. Det er livets højeste fuldkommenhed. Herren ønsker dette, og Han forlanger det. Man må forstå dette centrale punkt i Bhagavad- gītā. Vores Kṛṣṇabevidstheds-bevægelse lærer hele verden dette centrale punkt, og fordi vi ikke forvansker temaet i Bhagavad-gītā som den er, må alle, der for alvor er interesseret i at få fuldt udbytte af at læse Bhagavad- gītā, hente hjælp hos Kṛṣṇabevidstheds-bevægelsen for i praksis at kunne forstå Bhagavad-gītā under Herrens direkte vejledning. Vi håber derfor, at folk vil få den største gavn af at læse Bhagavad-gītā som den er, sådan som vi har fremlagt den her, og hvis blot ét eneste menneske bliver Herrens rene hengivne, vil vi anse vores bestræbelse for vellykket.
Lidé, zvláště v tomto věku Kali, jsou okouzleni vnější energií Kṛṣṇy. Mylně se domnívají, že všichni budou šťastní, když budou mít zajištěné větší hmotné pohodlí. Nevědí, že hmotná, vnější příroda je velmi mocná — každý je pevně spoután jejími striktními zákony. Živá bytost je nedílnou částí Pána, a její přirozenou činností je tedy sloužit přímo Pánovi. V takovém postavení je šťastná. Pod vlivem iluze se však snaží být šťastná tím, že různými způsoby slouží různým podobám vlastního smyslového požitku, což jí štěstí nikdy nepřinese. Místo uspokojování svých hmotných smyslů musí uspokojovat smysly Pána — to je nejvyšší dokonalost života. Pán to chce a vyžaduje to; tuto hlavní myšlenku Bhagavad-gīty je třeba pochopit. Naše hnutí pro vědomí Kṛṣṇy o tom učí celý svět, a jelikož téma Bhagavad-gīty neznehodnocujeme, každý, kdo má vážný zájem o prospěch z jejího studia, musí přijmout pomoc od tohoto hnutí, aby mohl Gītě porozumět v praxi pod přímým vedením Pána. Doufáme tedy, že lidé získají z Bhagavad-gīty takové, jaká je — jak ji zde předkládáme — ten největší prospěch, a když se byť jen jeden člověk stane čistým oddaným Pána, budeme svou snahu považovat za úspěšnou.
A. C. Bhaktivedanta Swami
Den 12. maj 1971
Sydney, Australien
A.C. Bhaktivedanta Swami
12.května 1971
Sydney, Austrálie