TEXT 28

Tekst

Verš

śubhāśubha-phalair evaṁ
mokṣyase karma-bandhanaiḥ
sannyāsa-yoga-yuktātmā
vimukto mām upaiṣyasi

Synonyms

Synonyma

śubha — fra gode; aśubha — og dårlige; phalaiḥ — resultater; evam — således; mokṣyase — du vil blive fri; karma — af arbejde; bandhanaiḥ — fra trældommen; sannyāsa — forsagelsens orden; yoga — yoga; yukta-ātmā — idet du har sindet fast rettet mod; vimuktaḥ — befriet; mām — til Mig; upaiṣyasi — du vil komme.

śubha — od příznivých; aśubha — a nepříznivých; phalaiḥ — výsledků; evam — tak; mokṣyase — budeš osvobozen; karma — práce; bandhanaiḥ — od pouta; sannyāsa — odříkání; yoga — yoga; yukta-ātmā — s myslí upřenou; vimuktaḥ — osvobozený; mām — ke Mně; upaiṣyasi — dospěješ.

Translation

Překlad

På denne måde vil du blive frigjort fra arbejdets trældom og dets gode og dårlige resultater. Med dit sind fæstnet på Mig gennem dette princip om forsagelse vil du blive befriet og komme til Mig.

Tak nebudeš spoután prací a jejími příznivými a nepříznivými výsledky. S myslí na Mě upřenou v této náladě odříkání budeš osvobozen a dospěješ ke Mně.

Purport

Význam

FORKLARING: Hvis man handler i Kṛṣṇa-bevidsthed under højere vejledning, kaldes man yukta. Den filosofiske term er yukta-vairāgya. Dette forklares af Rūpa Gosvāmī:

Ten, kdo jedná vědom si Kṛṣṇy, pod vyšším vedením, je nazýván yukta. Odborný výraz yukta-vairāgya podrobněji vysvětluje Rūpa Gosvāmī:

anāsaktasya viṣayān
yathārham upayuñjataḥ
nirbandhaḥ kṛṣṇa-sambandhe
yuktaṁ vairāgyam ucyate

(Bhakti-rasāmṛta-sindhu, 1.2.255)

Rūpa Gosvāmī forklarer her, at så længe vi er i den materielle verden, bliver vi nødt til at handle. Vi kan ikke ophøre med at handle. Hvis man derfor handler, og frugten af handlingen gives til Kṛṣṇa, kaldes det yukta-vairāgya. Fordi man rent faktisk befinder sig i forsagelse, renser sådanne aktiviteter sindets spejl, og efterhånden som den praktiserende hengivne gradvist gør fremskridt i åndelig erkendelse, bliver han helt overgivet til Guddommens Højeste Personlighed. Han bliver derfor til sidst befriet, og denne befrielse bliver også præciseret. Med denne befrielse bliver man ikke ét med brahmajyoti, men kommer snarere til den Højeste Herres planet. Her står der klart, mām upaiṣyasi: “Han kommer til Mig” – hjem, tilbage til Guddommen. Der er fem forskellige stadier af befrielse, og her præciseres det, at den hengivne, der som sagt har levet hele sit liv under den Højeste Herres vejledning, har udviklet sig til det stadie, hvor han efter at have forladt sin krop kan vende tilbage til Guddommen og direkte omgås med den Højeste Herre.

Rūpa Gosvāmī říká, že dokud jsme v tomto hmotném světě, musíme být činní; nemůžeme přestat jednat. Pokud konáme nějakou práci a její plody odevzdáváme Kṛṣṇovi, nazývá se to yukta-vairāgya. Takové činnosti, které jsou ve skutečnosti na úrovni odříkání, čistí zrcadlo mysli. Ten, kdo je provádí, dosahuje postupně pokroku v duchovní realizaci, a zcela se odevzdává Nejvyšší Osobnosti Božství. Nakonec ho proto čeká osvobození, které je také přesně popsáno. Díky němu nesplyne s brahmajyoti, ale dostane se na planetu Nejvyššího Pána. To zde Kṛṣṇa jasně říká: mām upaiṣyasi — “dospěje ke Mně,” zpátky domů, zpátky k Bohu. Je celkem pět druhů osvobození a zde je upřesněno, že oddaný, který se celý svůj život strávený v hmotném světě vždy řídil pokyny Nejvyššího Pána, dosáhl úrovně, kdy se může po opuštění nynějšího těla vrátit k Bohu a být činný přímo v Pánově společnosti.

En hvilken som helst person, der ikke er interesseret i andet end at vie sit liv til Herrens tjeneste, er i virkeligheden en sannyāsī. Sådan en person betragter altid sig selv som en evig tjener og er helt afhængig af Herrens højeste vilje. Som sådan gør han alt, som han foretager sig, for Herrens skyld. Alt, som han gør, gør han som tjeneste til Herren. Han tager ingen alvorlig notits af de frugtstræbende handlinger eller foreskrevne pligter, der nævnes i Vedaerne. For folk i almindelighed er de foreskrevne pligter, der omtales i Vedaerne, obligatoriske, men selv om en ren hengiven, der er fuldstændig engageret i Herrens tjeneste, sommetider synes at gå imod de foreskrevne vediske pligter, er det faktisk ikke tilfældet.

Každý, kdo nemá jiný zájem než zasvětit svůj život službě Pánu, je ve skutečnosti sannyāsī. Taková osoba se vždy považuje za věčného služebníka, závislého na svrchované vůli Pána; proto vše, co dělá, dělá v Pánův prospěch. Ať koná cokoliv, koná to jako službu Pánu. Plodonosnému jednání či povinnostem stanoveným ve védských písmech nevěnuje žádnou zvláštní pozornost. Obyčejní lidé musí plnit povinnosti uvedené ve Vedách; i když se však někdy může zdát, že čistý oddaný, zcela zaměstnaný službou Pánu, jedná v rozporu s předepsanými védskými povinnostmi, ve skutečnosti tomu tak není.

Det er derfor blevet sagt af vaiṣṇava-autoriteter, at selv den mest intelligente person kan ikke forstå en ren hengivens planer og aktiviteter. De nøjagtige ord er tāṅra vākya, kriyā, mudrā vijñeha nā bujhaya (Caitanya-caritāmṛta, Madhya 23.39). En person, der konstant er engageret i Herrens tjeneste, eller som altid tænker på og planlægger, hvordan han kan tjene Herren, skal betragtes som for nærværende fuldstændig befriet, og i fremtiden er hans hjemkomst tilbage til Guddommen garanteret. Han er hævet over al materialistisk kritik, ligesom Kṛṣṇa er hævet over enhver kritik.

Autority z řad vaiṣṇavů proto říkají, že ani ty nejinteligentnější osoby nemohou pochopit plány a činnosti čistého oddaného. Doslova je řečeno: tāṅra vākya, kriyā, mudrā vijñeha nā bujhaya (Caitanya-caritāmṛta, Madhya 23.39). Ten, kdo se neustále věnuje službě Pánu či vždy přemýšlí a plánuje, jak Pánu sloužit, má být považován za zcela osvobozeného již nyní a jeho návrat zpátky k Bohu v budoucnu je zaručen. Takový oddaný se stejně jako Kṛṣṇa nachází mimo veškerou materialistickou kritiku.