TEXT 5

Tekst

Verš

anta-kāle ca mām eva
smaran muktvā kalevaram
yaḥ prayāti sa mad-bhāvaṁ
yāti nāsty atra saṁśayaḥ

Synonyms

Synonyma

anta-kāle — ved livets slutning; ca — også; mām — Mig; eva — udelukkende; smaran — idet han husker; muktvā — når han opgiver; kalevaram — kroppen; yaḥ — han, som; prayāti — går (bort); saḥ — han; mat-bhāvam — Min natur; yāti — opnår; na — ikke; asti — der er; atra — her; saṁśayaḥ — tvivl.

anta-kāle — na konci života; ca — také; mām — na Mě; eva — zajisté; smaran — vzpomínající; muktvā — opouštějící; kalevaram — tělo; yaḥ — ten, kdo; prayāti — jde; saḥ — on; mat-bhāvam — Mého stavu bytí; yāti — dosahuje; na — ne; asti — je; atra — zde; saṁśayaḥ — pochyba.

Translation

Překlad

Og den, der på dødstidspunktet, hvor han forlader sin krop, udelukkende husker på Mig, opnår øjeblikkeligt Min natur. Om det hersker der ingen tvivl.

A každý, kdo na konci života při opouštění svého těla vzpomíná jen na Mě, dosáhne okamžitě Mého stavu bytí. O tom není pochyb.

Purport

Význam

FORKLARING: I dette vers bliver vigtigheden af Kṛṣṇa-bevidsthed betonet. Enhver, der forlader sin krop i Kṛṣṇa-bevidsthed, bliver omgående overført til den Højeste Herres transcendentale natur. Den Højeste Herre er den reneste rene. Hvem som helst, der er konstant Kṛṣṇa-bevidst, er derfor også den reneste af de rene. Ordet smaran (“idet han husker”) er vigtigt. At huske på Kṛṣṇa kan ikke lade sig gøre for en uren sjæl, der ikke har praktiseret Kṛṣṇa-bevidsthed i hengiven tjeneste. Man skal derfor praktisere Kṛṣṇa-bevidsthed lige fra livets begyndelse af. Hvis man gerne vil opnå en vellykket afslutning på sit liv, er det essentielt at huske på Kṛṣṇa. Derfor bør man konstant og uophørligt fremsige mahā-mantraet – Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Herren Caitanya har rådet os til at være tolerante som et træ (taror iva sahiṣṇunā). Der kan være mange hindringer i vejen for en person, der reciterer Hare Kṛṣṇa. Ikke desto mindre må man tolerere alle disse forhindringer og blive ved med at recitere Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare, så man ved afslutningen på sit liv kan drage fuld fordel af at være Kṛṣṇa-bevidst.

V tomto verši je zdůrazněn význam vědomí Kṛṣṇy. Každý, kdo opustí své tělo s vědomím Kṛṣṇy, Nejvyššího Pána, ihned dosáhne Jeho transcendentální přirozenosti. Nejvyšší Pán je nejčistší z čistých, a proto ten, kdo si Ho je neustále vědom, je také nejčistší z čistých. Důležité je slovo smaran, vzpomínající. Na Kṛṣṇu nemůže vzpomínat nečistá duše, která nerozvíjela vědomí Kṛṣṇy na úrovni oddané služby. Z toho důvodu se má vědomí Kṛṣṇy kultivovat od samého začátku života. Chce-li někdo na konci života dosáhnout úspěchu, pak se nutně potřebuje cvičit ve vzpomínání na Kṛṣṇu. Proto by měl neustále zpívat mahā-mantru Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Pán Caitanya doporučoval být snášenlivý jako strom (taror iva sahiṣṇunā). Tomu, kdo zpívá Hare Kṛṣṇa, může stát v cestě mnoho překážek a obtíží. Měl by je však přesto všechny snášet a pokračovat ve zpívání Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare, aby mohl na konci života získat veškerý prospěch, který vědomí Kṛṣṇy přináší.