TEXT 7

Tekst

Verš

mattaḥ parataraṁ nānyat
kiñcid asti dhanañ-jaya
mayi sarvam idaṁ protaṁ
sūtre maṇi-gaṇā iva

Synonyms

Synonyma

mattaḥ — hinsides Mig; para-taram — højere; na — ikke; anyat kiñcit — noget andet; asti — der er; dhanam-jaya — O vinder af rigdomme; mayi — i Mig; sarvam — alt, som er til; idam — som vi ser; protam — er trukket på; sūtre — på en tråd; maṇi-gaṇāḥ — perler; iva — som.

mattaḥ — nade Mě; para-taram — vyšší; na — ne; anyat kiñcit — cokoliv jiného; asti — je; dhanañjaya — ó ty, jenž jsi získal bohatství; mayi — ve Mně; sarvam — vše, co je; idam — co vidíme; protam — je navlečené; sūtre — na niti; maṇi-gaṇāḥ — perly; iva — jako.

Translation

Překlad

O du vinder af rigdomme, der findes ingen sandhed, der er højere end Mig. Alting hviler på Mig som perler på en snor.

Ó uchvatiteli bohatství, neexistuje vyšší pravda, než jsem Já. Vše na Mně spočívá jako perly na niti.

Purport

Význam

FORKLARING: Det er et almindeligt omstridt spørgsmål, hvorvidt den Højeste Absolutte Sandhed er personlig eller upersonlig. Ifølge Bhagavad-gītā er Guddommens Personlighed, Śrī Kṛṣṇa, den Absolutte Sandhed, hvilket bekræftes hele vejen igennem. Især dette vers understreger, at den Absolutte Sandhed er en person. At Guddommens Personlighed er den Højeste Absolutte Sandhed, bliver også stadfæstet i Brahma-saṁhitā (5.1) med ordene īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ, sac-cid- ānanda-vigrahaḥ, hvilket betyder, at den Højeste Absolutte Sandhed, Guddommens Personlighed, er Herren Kṛṣṇa, der er den oprindelige Herre, kilden til al glæde, Govinda, og den evige form af fuldstændig lyksalighed og viden. Disse autoriteter efterlader ingen tvivl om, at den Absolutte Sandhed er den Højeste Person, alle årsagers årsag. Imidlertid refererer upersonalisten til følgende vediske forklaring fra Śvetāśvatara Upaniṣad (3.10): tato yad uttarataraṁ tad arūpam anāmayam, ya etad vidur amṛtās te bhavanti athetare duḥkham evāpi yanti. “I den materielle verden anses Brahmā, det oprindelige levende væsen i universet, for at være den højeste blandt halvguder, mennesker og lavere dyr. Men bag Brahmā findes Transcendensen, der er uden materiel form og fri for alle materielle besmittelser. Alle, der kender Ham, bliver også transcendentale, men de, der ikke kender Ham, er underkastet den materielle verdens lidelser.”

Existuje všeobecně známá polemika o tom, zda je Nejvyšší Absolutní Pravda osobní či neosobní povahy. Bhagavad-gītā učí, že Absolutní Pravdou je Osobnost Božství, Śrī Kṛṣṇa, a to se potvrzuje znovu a znovu. Zvláště tento verš zdůrazňuje, že Absolutní Pravda je osoba. Osobnost Božství je za Nejvyšší Absolutní Pravdu prohlášena také v Brahma-saṁhitě: īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ. Tím je řečeno, že Nejvyšší Absolutní Pravda, Osobnost Božství, je Pán Kṛṣṇa, původní Pán a studnice veškeré radosti, Govinda, který je věčnou podobou úplné blaženosti a poznání. Tato autoritativní písma nenechávají nikoho na pochybách, že Absolutní Pravda je Nejvyšší Osoba, příčina všech příčin. Impersonalista ovšem argumentuje na základě védského tvrzení ze Śvetāśvatara Upaniṣady (3.10): tato yad uttarataraṁ tad arūpam anāmayam / ya etad vidur amṛtās te bhavanti athetare duḥkham evāpiyanti. “Brahmā, první živá bytost ve vesmíru, je v hmotném světě považován za nejvyššího mezi všemi polobohy, lidmi a zvířaty, která jsou tvory nižšího řádu. Avšak výše než Brahmā je Transcendence, bez hmotné podoby a všeho hmotného znečištění. Každý, kdo tuto Transcendenci dokáže poznat, bude také transcendentální; ti, kdo však toto poznání nemají, zakoušejí utrpení hmotného světa.”

Upersonalisterne lægger mere vægt på ordet arūpam. Men dette ord, arūpam, er ikke upersonligt. Det refererer til den transcendentale form af evighed, lyksalighed og kundskab som beskrevet ovenfor i Brahma- saṁhitā. Andre vers i Śvetāśvatara Upaniṣad (3.8–9) bekræfter dette:

Impersonalista zde zvláště zdůrazňuje slovo arūpam. Toto arūpam však neznamená neosobní. Poukazuje na transcendentální podobu charakterizovanou věčností, blažeností a poznáním, kterou popisuje citovaná Brahma-saṁhitā. Jiné verše Śvetāśvatara Upaniṣady (3.8-9) to dokládají takto:

vedāham etaṁ puruṣaṁ mahāntam
āditya-varṇaṁ tamasaḥ parastāt
tam eva viditvāti mṛtyum eti
nānyaḥ panthā vidyate ’yanāya

yasmāt paraṁ nāparam asti kiñcid
yasmān nāṇīyo no jyāyo ’sti kiñcit
vṛkṣa iva stabdho divi tiṣṭhaty ekas
tenedaṁ pūrṇaṁ puruṣeṇa sarvam

“Jeg kender Guddommens Højeste Personlighed, der er transcendental til alle formørkede materielle opfattelser. Kun den, der kender Ham, kan gøre sig fri af fødslen og dødens lænker. Der er ingen anden vej til befrielse end denne kundskab om den Højeste Person.

“Znám tohoto Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, který září jako slunce a je nad všemi hmotnými pojetími úrovně temnoty. Jedině ten, kdo Ho zná, může překonat zrození a smrt. Osvobození nelze dosáhnout jinak než skrze toto poznání oné Nejvyšší Osoby.

Ingen sandhed er højere end denne Højeste Person, for Han er den største. Han er mindre end det mindste, og Han er større end det største. Han er som et stillestående træ, og Han oplyser den transcendentale himmel, og som et træ spreder sine rødder, spreder Han Sine omfattende energier.”

Neexistuje vyšší pravda než tato Svrchovaná Osoba, protože Ona je absolutní. Je menší než nejmenší a větší než ta největší věc. Setrvává nehybně jako tichý strom, osvětluje transcendentální nebe a šíří své četné energie, tak jako strom rozprostírá své kořeny.”

Af disse vers kan vi slutte, at den Højeste Absolutte Sandhed er Guddommens Højeste Personlighed, der er altgennemtrængende gennem Sine mangfoldige energier, materielle såvel som åndelige.

Z těchto veršů vyplývá, že Nejvyšší Absolutní Pravda je Svrchovaná Osobnost Božství, jež je prostřednictvím svých mnoha hmotných i duchovních energií všeprostupující.