TEXT 3

Tekst

Verš

manuṣyāṇāṁ sahasreṣu
kaścid yatati siddhaye
yatatām api siddhānāṁ
kaścin māṁ vetti tattvataḥ

Synonyms

Synonyma

manuṣyāṇām — af mennesker; sahasreṣu — ud af mange tusinde; kaścit — nogen; yatati — stræber; siddhaye — efter fuldkommenhed; yatatām — af dem, der stræber således; api — sandelig; siddhānām — af dem, der har opnået fuldkommenhed; kaścit — nogen; mām — Mig; vetti — kender; tattvataḥ — faktisk.

manuṣyāṇām — lidí; sahasreṣu — z mnoha tisíců; kaścit — někdo; yatati — usiluje; siddhaye — o dokonalost; yatatām — z těch, kteří takto usilují; api — skutečně; siddhānām — z těch, kteří dosáhli dokonalosti; kaścit — někdo; mām — Mě; vetti — zná; tattvataḥ — v pravdě.

Translation

Překlad

Ud af mange tusinde mennesker er der måske ét, der stræber efter fuldkommenhed, og af dem, der har opnået fuldkommenhed, er der dårligt nok ét, der virkelig kender Mig.

Z mnoha tisíců lidí možná jeden usiluje o dokonalost a z těch, kteří dokonalosti dosáhli, Mě stěží jeden zná v pravdě.

Purport

Význam

FORKLARING: Der er forskellige grader af mennesker, og ud af mange tusinde er der måske ét, der er tilstrækkelig interesseret i transcendental erkendelse til at forsøge at forstå, hvad selvet er, hvad kroppen er, og hvad den Absolutte Sandhed er. I almindelighed er menneskeheden blot optaget af dyriske tilbøjeligheder som at spise, sove, parre sig og forsvare sig, og så godt som ingen er interesserede i transcendental viden. De første seks kapitler i Bhagavad-gītā henvender sig til dem, der er interesserede i transcendental viden, i at forstå selvet, Overselvet og erkendelsesprocessen gennem jñāna-yoga og dhyāna-yoga og i at kunne skelne selvet fra materie. Kṛṣṇa kan imidlertid kun forstås af personer, der er Kṛṣṇa-bevidste. Andre transcendentalister kan muligvis opnå upersonlig Brahman-erkendelse, for det er lettere end at forstå Kṛṣṇa. Kṛṣṇa er den Højeste Person, men Han er samtidig hinsides kundskaben om Brahman og Paramātmā. Yogīerne og jñānīerne forvirres i deres forsøg på at forstå Kṛṣṇa. Selv om den mest betydningsfulde af upersonalisterne, Śrīpāda Śaṅkarācārya, i sin Bhagavad-gītā-kommentar har medgivet, at Kṛṣṇa er Guddommens Højeste Personlighed, anerkender hans tilhængere ikke Kṛṣṇa som sådan, for det er meget svært at forstå Kṛṣṇa, selv om man har transcendental erkendelse af den upersonlige Brahman.

Lidé se liší svou úrovní a mezi mnoha tisíci se najde možná jeden, který se natolik zajímá o transcendentální realizaci, že se snaží poznat, co je vlastní já, co je tělo a co je Absolutní Pravda. Téměř všichni se věnují pouze uspokojování zvířecích tendencí — vyhledávají jídlo, spánek, obranu a sex — a sotva má kdo zájem o transcendentální poznání. Prvních šest kapitol Gīty je určeno těm, kteří se zajímají o transcendentální poznání týkající se poznání vlastního já, Nejvyššího Já a procesu realizace pomocí jñāna-yogy, dhyāna-yogy a rozlišování mezi vlastním já a hmotou. Kṛṣṇu však mohou znát jedině ti, kdo mají vědomí Kṛṣṇy. Jiní transcendentalisté mohou místo Kṛṣṇy poznat neosobní Brahman, to je mnohem snadnější. Kṛṣṇa je Nejvyšší Osoba, ale zároveň také přesahuje poznání Brahmanu a Paramātmy. Yogīni a jñānī jsou při svých pokusech poznat Kṛṣṇu zmateni. Přestože největší impersonalista Śrīpāda Śaṅkarācārya v komentáři ke Gītě uznal, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, jeho následovníci Kṛṣṇu jako takového nepřijímají — poznat Kṛṣṇu je totiž nesmírně obtížné, i pro toho, kdo dosáhl transcendentální realizace neosobního Brahmanu.

Kṛṣṇa er Guddommens Højeste Personlighed, alle årsagers årsag og den oprindelige Herre, Govinda. Ifølge Brahma-samhitā (5.1), iśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ, sac-cid-ānanda-vigrahaḥ/ anādir ādir govindaḥ, sarva- kāraṇa-kāraṇam. Det er meget svært for de ikke-hengivne at forstå Ham. Skønt ikke-hengivne hævder, at bhakti-yoga eller den hengivne tjenestes vej er meget nem, kan de ikke følge den. Hvis bhakti-metoden er så let, som den ikke-hengivne klasse af mennesker hævder det, hvorfor vælger de så den besværlige vej? I virkeligheden er bhaktiens vej ikke let. Den såkaldte bhakti-vej, der bliver praktiseret af uautoriserede personer uden viden om bhakti, er måske nem, men når der virkelig skal praktiseres i overensstemmelse med reglerne og forskrifterne, falder de spekulative lærde og filosoffer fra. Śrīla Rūpa Gosvāmī skriver i sin Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.101):

Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, příčina všech příčin, původní Pán Govinda (īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ / anādir ādir govindaḥ sarva-kāraṇa-kāraṇam). Pro neoddané je velice obtížné Ho poznat. Prohlašují sice, že cesta bhakti, oddané služby, je velmi snadná, ale přitom po ní nejsou schopni jít. Jestliže je tak snadná, jak tvrdí, proč se potom vydávají obtížnou cestou? Cesta bhakti ve skutečnosti není snadná. Takzvaná bhakti, jíž se věnují samozvanci, kteří o této cestě nic nevědí, může být snadná, ale když má být bhakti praktikována skutečně podle předepsaných pravidel, spekulující učenci a filozofové odpadnou. Śrīla Rūpa Gosvāmī píše ve svém Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.101):

śruti-smṛti-purāṇādi-
pañcarātra-vidhiṁ vinā
aikāntikī harer bhaktir
utpātāyaiva kalpate

“Gudshengiven tjeneste, der lader hånt om autoriserede vediske skrifter såsom Upaniṣaderne, Purāṇaerne og Nārada Pañcarātra, er blot en unødig forstyrrelse i samfundet.”

“Oddaná služba Pánu, která opomíjí autorizovaná védská písma, jako jsou Upaniṣady, Purāṇy a Nārada-pañcarātra, je pouze zdrojem zbytečného nepokoje ve společnosti.”

Det er umuligt for den Brahman-realiserede upersonalist eller den Paramātmā-realiserede yogī at forstå Kṛṣṇa, Guddommens Højeste Personlighed, som moder Yaśodās søn eller Arjunas stridsvognsfører. Selv de store halvguder bliver somme tider forvirrede over Kṛṣṇa (muhyanti yat sūrayaḥ, ŚB. 1.1.1). Māṁ tu veda na kaścana: “Ingen kender Mig, som Jeg er,” erklærer Herren (Bg. 7.26). Og hvis nogen skulle kende Ham, da sa mahātmā su-durlabhaḥ (Bg. 7.19): “Sådan en stor sjæl er yderst sjælden.” Derfor kan man ikke forstå Kṛṣṇa, som Han er (tattvataḥ), medmindre man praktiserer hengiven tjeneste til Herren, ikke engang selv om man er en stor lærd eller filosof. Kun de rene hengivne kan vide noget om Kṛṣṇas ufattelige transcendentale egenskaber, såsom hvordan Han er alle årsagers årsag, Hans almagt og overdådighed og Hans rigdom, berømmelse, styrke, skønhed, viden og forsagelse, for Kṛṣṇa er kun velvilligt indstillet over for Sine hengivne. Han er det sidste ord i Brahman-erkendelsen, og de hengivne er de eneste, der kan erkende Ham, som Han er. Derfor står der skrevet (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.234):

Impersonalista, jenž poznal Brahman, nebo yogī s realizací Paramātmy nejsou schopni porozumět Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, jako synovi matky Yaśody či jako Arjunovu vozatajovi. Dokonce i velcí polobozi jsou někdy z Kṛṣṇy zmateni (muhyanti yat sūrayaḥ). Pán říká: māṁ tu veda na kaścana — “Nikdo Mě nezná takového, jaký jsem.” A zná-li Ho někdo, pak platí: sa mahātmā su-durlabhaḥ — “Taková velká duše je nesmírně vzácná.” Neprokazuje-li někdo oddanou službu Pánu, pak i když je to velký učenec či filozof, nemůže znát Kṛṣṇu takového, jaký je (tattvataḥ). Pouze čistí oddaní mohou něco vědět o nepochopitelných transcendentálních vlastnostech Kṛṣṇy — Jeho aspektu příčiny všech příčin, Jeho všemocnosti a různých druzích bohatství, Jeho jmění, slávě, síle, kráse, poznání a odříkání — neboť svým oddaným je Kṛṣṇa mimořádně nakloněn. Je vrcholem v realizaci Brahmanu a jedině oddaní Ho mohou vnímat takového, jaký je. Proto je řečeno:

ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi
na bhaved grāhyam indriyaiḥ
sevonmukhe hi jihvādau
svayam eva sphuraty adaḥ

“Ingen kan forstå Kṛṣṇa, som Han er, med de grove materielle sanser. Men Han afslører Sig Selv for Sine hengivne, når Han er fornøjet med dem på grund af deres transcendentale kærlighedstjeneste til Ham.”

“Nikdo nemůže poznat Kṛṣṇu takového, jaký je, pomocí otupělých hmotných smyslů. Oddaným, kteří Ho potěší transcendentální láskyplnou službou, se však Kṛṣṇa osobně vyjeví.” (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.234)