TEXT 26

Tekst

Verš

vedāhaṁ samatītāni
vartamānāni cārjuna
bhaviṣyāṇi ca bhūtāni
māṁ tu veda na kaścana

Synonyms

Synonyma

veda — kender; aham — Jeg; samatītāni — fortiden til fulde; vartamānāni — nutid; ca — og; arjuna — O Arjuna; bhaviṣyāṇi — fremtid; ca — også; bhūtāni — alle levende væsener; mām — Mig; tu — men; veda — kender; na — ikke; kaścana — nogen.

veda — znám; aham — Já; samatītāni — vše minulé; vartamānāni — přítomné; ca — a; arjuna — ó Arjuno; bhaviṣyāṇi — budoucí; ca — také; bhūtāni — všechny živé bytosti; mām — Mě; tu — však; veda — zná; na — ne; kaścana — kdokoliv.

Translation

Překlad

O Arjuna, som Guddommens Højeste Personlighed kender Jeg til alt, der er sket i fortiden, alt, der sker lige nu, og alt, der vil ske i fremtiden. Jeg kender også alle levende væsener, men Mig er der ingen, der kender.

Ó Arjuno, jakožto Nejvyšší Osobnost Božství vím o všem, co se stalo v minulosti, co se děje v přítomnosti a co se teprve přihodí. Znám také všechny živé bytosti; Mě však nezná nikdo.

Purport

Význam

FORKLARING: Her bliver spørgsmålet om personlighed eller upersonlighed klart bragt op. Hvis Kṛṣṇa, Guddommens Højeste Personligheds, form var māyā eller materiel, som upersonalisterne anser Ham for at være, ville Han ligesom det levende væsen skifte krop og glemme alt om Sit tidligere liv. Ingen med en materiel krop kan huske sit tidligere liv, forudsige sit fremtidige liv eller forudsige udfaldet af sit nuværende liv. Man kan derfor ikke vide, hvad der sker i fortid, nutid og fremtid. Medmindre man er befriet for materiel besmittelse, kan man ikke kende fortid, nutid eller fremtid.

Zde je jasná odpověď na otázku, zda je Nejvyšší osobní nebo neosobní. Kdyby podoba Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství, byla māyā neboli výtvor hmoty, jak si myslí impersonalisté, Kṛṣṇa — stejně jako obyčejná živá bytost — by měnil tělo a zapomínal vše ze svého minulého života. Živá bytost, jež má hmotné tělo, si nepamatuje na minulý život, nedovede předpovědět příští život a neví ani, jak dopadne život, kterým právě prochází. Nikdo nemůže znát minulost, přítomnost a budoucnost, dokud není zbaven hmotného znečištění.

Herren Kṛṣṇa forklarer tydeligt, at Han i modsætning til det almindelige menneske har fuld kendskab til, hvad der skete i fortiden, hvad der sker i nutiden, og hvad der vil ske i fremtiden. I kapitel 4 så vi, at Herren Kṛṣṇa kunne huske, at Han underviste Vivasvān eller solguden for millioner af år siden. Kṛṣṇa kender alle levende væsener, for som Oversjælen befinder Han Sig i hvert eneste levende væsens hjerte. Men på trods af Śrī Kṛṣṇas tilstedeværelse i alle levende væsener som Oversjælen og Hans tilstedeværelse som Guddommens Højeste Personlighed kan de mindre intelligente ikke erkende Ham som den Højeste Person, selv hvis de kan erkende den upersonlige Brahman. Śrī Kṛṣṇas transcendentale krop er afgjort ikke forgængelig. Han er som Solen, og māyā er som en sky. I den materielle verden kan vi se, at Solen er der, og at der findes skyer og forskellige stjerner og planeter. Skyerne kan skjule alle disse ting på himlen for en tid, men denne tildækning er der kun på grund af vores begrænsede syn. I virkeligheden er Solen, Månen og stjernerne ikke tildækkede. På samme måde kan māyā ikke tilsløre den Højeste Herre. Gennem Sin indre energi er Han ikke synlig for den mindre intelligente menneskeklasse. Som det bliver forklaret i vers 3 i dette kapitel, er der blandt millioner og atter millioner af mennesker kun nogle få, der prøver at blive fuldkomne i denne menneskelige livsform, og af tusinder og atter tusinder af sådanne fuldkomne mennesker er der dårlig nok ét, der kan forstå, hvad Herren Kṛṣṇa er. Selv om man er blevet fuldkommen ved at erkende den upersonlige Brahman eller den lokaliserede Paramātmā, kan man stadigvæk under ingen omstændigheder forstå Guddommens Højeste Personlighed, Śrī Kṛṣṇa, uden at være Kṛṣṇa-bevidst.

Pán Kṛṣṇa se od obyčejné lidské bytosti liší a jasně říká, že ví o všem, co stalo v minulosti, co se děje v přítomnosti a co se stane v budoucnosti. Ve čtvrté kapitole jsme četli o tom, že si pamatuje, jak před milióny let učil boha Slunce Vivasvāna. Zná všechny živé bytosti, protože v podobě Nadduše dlí v srdci každé z nich. Ale navzdory tomu a také přesto, že je osobně přítomen coby Nejvyšší Osobnost Božství, Ho méně inteligentní lidé nemohou jako Nejvyšší Osobu vnímat; ani tehdy, když jsou schopni vnímat neosobní Brahman. Transcendentální tělo Śrī Kṛṣṇy rozhodně není pomíjivé. Kṛṣṇa je jako slunce a māyā jako mrak. V hmotném světě vidíme například slunce, mraky a různé hvězdy a planety. Mraky mohou vše ostatní na nebi dočasně zakrýt, ale to se tak pouze jeví našemu omezenému zraku — slunce, měsíc a hvězdy ve skutečnosti nejsou zakryty. Podobně māyā nemůže zakrýt Nejvyššího Pána. Působením své vnitřní energie zůstává neprojeven méně inteligentním lidem. Jak je uvedeno ve třetím verši této kapitoly, z mnoha miliónů lidí se jen málokdo pokouší dospět k dokonalosti a z mnoha tisíců lidí, kteří jí dosáhli, stěží jeden ví, kdo je Pán Kṛṣṇa. Ani ten, kdo se zdokonalil poznáním neosobního Brahmanu nebo lokalizované Paramātmy, nemůže znát Nejvyšší Osobnost Božství, aniž by měl vědomí Kṛṣṇy.