TEXT 8

Tekst

Verš

jñāna-vijñāna-tṛptātmā
kūṭa-stho vijitendriyaḥ
yukta ity ucyate yogī
sama-loṣṭrāśma-kāñcanaḥ

Synonyms

Synonyma

jñāna — gennem erhvervet viden; vijñāna — og erkendt viden; tṛpta — tilfreds; ātmā — et levende væsen; kūṭa-sthaḥ — åndeligt situeret; vijita- indriyaḥ — sanseligt behersket; yuktaḥ — kompetent til selverkendelse; iti — således; ucyate — siges; yogī — en mystiker; sama — ligevægtig over for; loṣṭa — småsten; aśma — sten; kāñcanaḥ — og guld.

jñāna — díky získanému poznání; vijñāna — a relizovanému poznání; tṛpta — spokojená; ātmā — živá bytost; kūṭa-sthaḥ — v duchovním postavení; vijita-indriyaḥ — s ovládnutými smysly; yuktaḥ — způsobilá k seberealizaci; iti — tak; ucyate — je řečeno; yogī — mystik; sama — vyrovnaný; loṣṭra — hrouda; aśma — kámen; kāñcanaḥ — zlato.

Translation

Překlad

En person siges at være fast forankret i selverkendelse og kaldes en yogī [mystiker], når han er helt tilfreds i kraft af erhvervet viden og erkendelse. Sådan en person befinder sig i transcendensen og er selvbehersket. Han ser alting, uanset om det er sand, sten eller guld, som en og samme ting.

Když je někdo úplně spokojený díky získanému poznání a realizaci, je o něm řečeno, že trvale vnímá vlastní já, a je nazýván yogī (mystik). Nachází se na úrovni transcendence a dokonale se ovládá. Všechno — ať se jedná o hroudu, kámen či zlato — vidí stejně.

Purport

Význam

FORKLARING: Boglig viden uden erkendelse af den Højeste Sandhed er værdiløs. Det bliver bekræftet som følger (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.234):

Vědomosti z knih bez realizace Nejvyšší Pravdy jsou zcela zbytečné:

ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi
na bhaved grāhyam indriyaiḥ
sevonmukhe hi jihvādau
svayam eva sphuraty adaḥ

“Ingen kan forstå den transcendentale natur af Śrī Kṛṣṇas navn, form, kvaliteter og lege med de materielt besmittede sanser. Kun når man bliver åndeligt mættet af transcendental tjeneste til Herren, vil Herrens transcendentale navn, form, kvaliteter og lege blive afsløret for én.”

“Nikdo nemůže porozumět transcendentální povaze jména, podoby, vlastností a zábav Śrī Kṛṣṇy pomocí svých hmotou znečištěných smyslů. Transcendentální jméno, podoba, vlastnosti a zábavy Pána jsou člověku zjeveny, jedině když je duchovně naplněn díky transcendentální službě Pánu.” (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.234)

Denne Bhagavad-gītā er videnskaben om Kṛṣṇa-bevidsthed. Ingen kan blive Kṛṣṇa-bevidst alene gennem verdslig lærdom. Man skal være så heldig at kunne omgås med en person, der er i ren bevidsthed. En Kṛṣṇa-bevidst person har realiseret viden ved Kṛṣṇas nåde, for han er tilfreds med ren hengiven tjeneste. Gennem realiseret viden bliver man perfekt. Med transcendental viden kan man forblive fast forankret i sin overbevisning, men akademisk viden alene kan let virke vildledende og gøre én forvirret over tilsyneladende selvmodsigelser. Det er den realiserede sjæl, der virkelig er selvbehersket, for han er overgivet til Kṛṣṇa. Han er transcendental, for han har intet med verdslig lærdom at gøre. For ham er verdslig lærdom og intellektuel spekulation, der er som guld for andre, ikke af større værdi end sand eller sten.

Bhagavad-gītā je dílo teistické vědy o vědomí Kṛṣṇy. Nikdo nemůže nabýt vědomí Kṛṣṇy díky pouhé světské učenosti — musí mít to štěstí, že se může stýkat s někým, jehož vědomí je čisté. Osoba vědomá si Kṛṣṇy má Kṛṣṇovou milostí realizované poznání, protože je spokojená s čistou oddanou službou. Prostřednictvím realizovaného poznání se dosáhne dokonalosti. Díky transcendentálnímu poznání si lze uchovat vlastní přesvědčení, zatímco v případě pouhého akademického poznání mohou každého snadno oklamat a zmást zdánlivé protiklady. Skutečně se ovládá jedině realizovaná duše, protože je odevzdaná Kṛṣṇovi. Je transcendentální — nemá nic společného se světskou vzdělaností. Světská vzdělanost a myšlenková spekulace, které pro druhé mohou mít cenu zlata, pro ni neznamenají více než hrouda či kámen.