TEXT 32

Tekst

Verš

ātmaupamyena sarvatra
samaṁ paśyati yo ’rjuna
sukhaṁ vā yadi vā duḥkhaṁ
sa yogī paramo mataḥ

Synonyms

Synonyma

ātma — med sit selv; aupamyena — i sammenligning; sarvatra — overalt; samam — ligeligt; paśyati — ser; yah — den, der; arjuna — O Arjuna; sukham — lykke; vā — eller; yadi — hvis; vā — eller; duḥkham — lidelse; saḥ — sådan; yogī — en transcendentalist; paramaḥ — fuldendt; mataḥ — anses for at være.

ātma — s vlastním já; aupamyena — přirovnáním; sarvatra — všude; samam — stejně; paśyati — vidí; yaḥ — ten, kdo; arjuna — Arjuno; sukham — štěstí; vā — nebo; yadi — jestliže; vā — nebo; duḥkham — neštěstí; saḥ — takový; yogī — transcendentalista; paramaḥ — dokonalý; mataḥ — je považován.

Translation

Překlad

Den fuldendte yogī er ham, der ved sammenligning med sig selv ser den sande lighed mellem alle levende væsener i deres lykke og deres lidelse, O Arjuna!

Ó Arjuno, ten, kdo prostřednictvím srovnání se svým vlastním já vidí skutečnou rovnocennost všech bytostí, v jejich štěstí i neštěstí, je dokonalý yogī.

Purport

Význam

FORKLARING: Den, der er Kṛṣṇa-bevidst, er en perfekt yogī. I kraft af sin egen personlige erfaring er han bevidst om alle andres lykke og lidelse. Grunden til det levende væsens ulykke er, at han har glemt sit forhold til Gud. Og grunden til hans lykke er, at han forstår, at Kṛṣṇa er den højeste nyder af alle menneskets handlinger, at Han er ejeren af alle lande og alle planeter, og at Han er alle levende væseners mest velmenende ven. Den fuldendte yogī ved, at det levende væsen, der er betinget af den materielle naturs kvaliteter, er underlagt de trefoldige lidelser, fordi det har glemt sit forhold til Kṛṣṇa. Og siden en person i Kṛṣṇa- bevidsthed er lykkelig, forsøger han at videregive denne viden om Kṛṣṇa overalt. Eftersom den fuldendte yogī prøver at udbrede vigtigheden af at blive Kṛṣṇa-bevidst, er han verdens bedste filantrop, og han er Herrens kæreste tjener. Na ca tasmān manuṣyeṣu, kaścin me priya-kṛttamaḥ (Bg. 18.69). En hengiven tænker med andre ord hele tiden på alle levende væseners velfærd, og således er han i virkeligheden alles ven. Han er den bedste yogī, for han tragter ikke efter perfektion i yoga for sin egen skyld alene, men prøver også at hjælpe andre til at blive fuldkomne. Han er ikke misundelig på sine medskabninger. Her er der en kontrast mellem Herrens rene hengivne og en yogī, der kun er interesseret i sin egen ophøjelse. Yogīen, der har fortrukket sig til et afsides sted for at kunne meditere helt perfekt, er ikke nødvendigvis lige så fuldkommen som en hengiven, der gør sit bedste for at vende alle mennesker mod Kṛṣṇa-bevidsthed.

Ten, kdo má vědomí Kṛṣṇy, je dokonalý yogī, neboť si uvědomuje štěstí a neštěstí každého na základě osobní zkušenosti. Příčinou neštěstí živé bytosti je to, že zapomněla na svůj vztah s Bohem. A příčinou jejího štěstí je poznání, že Kṛṣṇa si ve svrchované míře užívá všech činností člověka, vlastní všechny země a planety a je to nejupřímnější přítel všech živých bytostí. Dokonalý yogī ví, že živá bytost podmíněná kvalitami hmotné přírody je vystavena hmotnému utrpení trojího druhu, neboť zapomněla na svůj vztah s Kṛṣṇou. A protože ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, je šťastný, snaží se všude rozdávat poznání o Kṛṣṇovi. Jelikož se dokonalý yogī snaží hlásat, jak důležité je nabýt vědomí Kṛṣṇy, je tím nejlepším lidumilem na světě a Pánovým nejdražším služebníkem — na ca tasmān manuṣyeṣu kaścin me priya-kṛttamaḥ (Bg. 18.69). Oddaný Pána se vždy stará o blaho všech živých bytostí a tak je opravdovým přítelem každého. Je nejlepším yogīnem, protože netouží po dokonalosti v yoze výhradně kvůli vlastnímu prospěchu, ale snaží se pomoci i druhým. Nechová vůči ostatním živým bytostem závist. Tím se čistý oddaný Pána liší od yogīna, kterého zajímá jen vlastní povznesení. To, že yogī odejde do ústraní, aby tam dosáhl dokonalosti meditace, ještě neznamená, že je tak dokonalý jako oddaný, který se ze všech sil snaží přivést každého člověka k vědomí Kṛṣṇy.