TEXT 5

Tekst

Verš

yat sāṅkhyaiḥ prāpyate sthānaṁ
tad yogair api gamyate
ekaṁ sāṅkhyaṁ ca yogaṁ ca
yaḥ paśyati sa paśyati

Synonyms

Synonyma

yat — det; sāṅkhyaiḥ — ved hjælp af sāṅkhya-filosofi; prāpyate — opnås; sthānam — stade; tat — det; yogaiḥ — gennem hengiven tjeneste; api — også; gamyate — man kan opnå; ekam — (som) ét; sāṅkhyam — analytisk studium; ca — og; yogam — handling i hengivenhed; ca — og; yaḥ — en, som; paśyati — ser; saḥ — han; paśyati — ser faktisk.

yat — co; sāṅkhyaiḥ — filozofií sāṅkhyi; prāpyate — je dosaženo; sthānam — místo; tat — to; yogaiḥ — oddanou službou; api — také; gamyate — lze dosáhnout; ekam — jedno; sāṅkhyam — zkoumání; ca — a; yogam — jednání s oddaností; ca — a; yaḥ — ten, kdo; paśyati — vidí; saḥ — on; paśyati — opravdu vidí.

Translation

Překlad

Den, der ved, at stadiet, man opnår gennem analytiske studier, også kan opnås gennem hengiven tjeneste, og som derfor forstår, at analytiske studier og hengiven tjeneste er på samme niveau, ser tingene, som de er.

Ten, kdo ví, že postavení dosaženého zkoumáním hmotného světa lze dosáhnout také oddanou službou — a tak vidí zkoumání a oddanou službu na stejné úrovni — vidí vše v pravém světle.

Purport

Význam

FORKLARING: Det virkelige formål med filosofisk forskning er at finde livets endelige mål. Eftersom livets endelige mål er selverkendelse, er der ingen forskel på de konklusioner, man når gennem de to metoder. Gennem sāṅkhya-filosofisk forskning vil man komme til konklusionen, at et levende væsen ikke er en del af den materielle verden, men af den højeste åndelige helhed. Følgelig har den åndelige sjæl intet med den materielle verden at gøre. Hans handlinger bliver derfor nødt til at stå i et eller andet forhold til den Højeste. Når man handler i Kṛṣṇa-bevidsthed, befinder man sig faktisk i sin naturlige position. I den første proces, sāṅkhya, skal man blive utilknyttet til materie, og i den hengivne yoga- proces skal man knytte sig til handling i Kṛṣṇa-bevidsthed. I virkeligheden er begge processer én og samme ting, selv om det overfladisk set kan se ud, som om den ene proces er forbundet med utilknytning og den anden med tilknytning. Utilknytning til materie og tilknytning til Kṛṣṇa er én og samme ting. Den, der kan se dette, ser tingene, som de er.

Skutečným účelem filozofického bádání je nalézt konečný cíl života. Jelikož je tímto cílem seberealizace, není mezi závěry, jichž se dosahuje oběma výše zmíněnými procesy, žádný rozdíl. Sánkhjové filozofické zkoumání vede k závěru, že živá bytost není nedílnou částí hmotného světa, ale svrchovaného duchovního celku. Z toho plyne, že duše nemá s hmotným světem nic společného — její činy musí být v nějakém vztahu s Nejvyšším. Když jedná vědoma si Kṛṣṇy, je ve svém přirozeném postavení. V prvním procesu (sāṅkhya) musí osoba vyvinout odpoutanost od hmoty a v procesu yogy oddanosti se musí upnout k jednání spojenému s vědomím Kṛṣṇy. Ve skutečnosti jsou oba procesy stejné, i když se na první pohled zdá, že jeden vyžaduje odpoutanost a druhý připoutanost. Odpoutanost od hmoty a připoutanost ke Kṛṣṇovi jsou jedno a totéž. Ten, kdo to vidí, vidí věci v pravém světle.