TEXT 20

Tekst

Verš

na prahṛṣyet priyaṁ prāpya
nodvijet prāpya cāpriyam
sthira-buddhir asammūḍho
brahma-vid brahmaṇi sthitaḥ

Synonyms

Synonyma

na — aldrig; prahṛṣyet — glæder sig; priyam — det behagelige; prāpya — idet han opnår; na — ikke; udvijet — bliver oprevet; prāpya — idet han opnår; ca — også; apriyam — det ubehagelige; sthira-buddhiḥ — selv-intelligent; asammūḍhaḥ — ikke forvirret; brahma-vit — den, der forstår den Højeste til fuldkommenhed; brahmaṇi — i transcendensen; sthitaḥ — er situeret.

na — nikdy; prahṛṣyet — raduje se; priyam — příjemné; prāpya — získávající; na — ne; udvijet — je rozrušen; prāpya — dostávající; ca — také; apriyam — nepříjemné; sthira-buddhiḥ — s inteligencí soustředěnou na vlastní já; asammūḍhaḥ — nezmaten; brahma-vit — ten, kdo dokonale zná Nejvyššího; brahmaṇi — na úrovni transcendence; sthitaḥ — setrvávající.

Translation

Překlad

Den, der hverken fryder sig over at opnå noget behageligt eller beklager sig over at få noget ubehageligt, og som er intelligent i selvet og ikke forvirret, og som kender videnskaben om Gud, befinder sig allerede i transcendensen.

Ten, kdo se neraduje, když dosáhne něčeho příjemného, ani neběduje, když ho postihne něco nepříjemného, kdo má inteligenci zakotvenou ve vlastním já, není zmatený a zná vědu o Bohu, již setrvává na úrovni transcendence.

Purport

Význam

FORKLARING: Her beskrives kendetegnene på den selvrealiserede person. Det første kendetegn er, at han ikke bedrages af den falske identificering af kroppen med sit virkelige selv. Han er helt klar over, at han ikke er denne krop, men derimod en fragmentarisk del af Guddommens Højeste Personlighed. Derfor glæder han sig ikke over at opnå noget i relation til sin krop eller beklager sig over at miste noget. Denne sindsligevægt kaldes sthira-buddhi eller selvintelligens. Han forvirres derfor aldrig til at forveksle den grove krop med sjælen, og han accepterer heller ikke kroppen som permanent og lader hånt om sjælens eksistens. Denne viden ophøjer ham til at kunne forstå hele videnskaben om den Absolutte Sandhed, nemlig Brahman, Paramātmā og Bhagavān. Han kender således sin naturlige position til fuldkommenhed uden fejlagtigt at forsøge at blive ét med den Højeste i enhver henseende. Dette kaldes Brahman-erkendelse eller selverkendelse. En sådan vedholdende bevidsthed betegnes som Kṛṣṇa-bevidsthed.

Zde jsou uvedeny znaky toho, kdo poznal sám sebe. První z nich je, že nepodléhá iluzi mylného ztotožňování těla se svým pravým já. Dobře ví, že není tímto tělem, ale dílčí částí Nejvyšší Osobnosti Božství. Proto se neraduje, když získá něco, co se týká těla, ani neběduje, když něco takového ztratí. Tato stálost mysli se nazývá sthira-buddhi neboli inteligence zakotvená ve vlastním já. Ten, kdo je na této úrovni, tedy není zmatený — neplete si hrubohmotné tělo s duší, ani nepokládá tělo za trvalé a nepřehlíží existenci duše. To mu umožňuje dosáhnout poznání celé vědy o Absolutní Pravdě — Brahmanu, Paramātmě a Bhagavānovi. Díky tomu dobře zná své přirozené postavení a nesnaží se nemístně vyrovnat Nejvyššímu ve všech směrech. To je realizace Brahmanu neboli seberealizace. Takové ustálené vědomí se nazývá vědomí Kṛṣṇy.