TEXT 13

Tekst

Verš

sarva-karmāṇi manasā
sannyasyāste sukhaṁ vaśī
nava-dvāre pure dehī
naiva kurvan na kārayan

Synonyms

Synonyma

sarva — alle; karmāṇi — aktiviteter; manasā — ved hjælp af sindet; sannyasya — efter at have opgivet; āste — bor; sukham — lykkeligt; vaśī — den, som behersker sig; nava-dvāre — på stedet, hvor der er ni porte; pure — i byen; dehī — den legemliggjorte sjæl; na — aldrig; eva — afgjort; kurvan — idet han gør noget; na — (heller) ikke; kārayan — idet han forårsager handling.

sarva — všech; karmāṇi — činností; manasā — myslí; sannyasya — zříkající se; āste — setrvává; sukham — šťastně; vaśī — ten, kdo se ovládá; nava-dvāre — v místě s devíti branami; pure — ve městě; dehī — vtělená duše; na — nikdy; eva — jistě; kurvan — cokoliv koná; na — ne; kārayan — zapříčiňuje konání.

Translation

Překlad

Når det legemliggjorte levende væsen behersker sin natur og mentalt forsager alle handlinger, bor han lykkeligt i byen med de ni porte [den materielle krop] og hverken handler eller forårsager handling.

Když má vtělená živá bytost pod kontrolou svou povahu a v mysli se zříká všech činů, přebývá šťastně ve městě s devíti branami (hmotném těle); nic nekoná ani není příčinou konání nějaké práce.

Purport

Význam

FORKLARING: Den legemliggjorte sjæl bor i byen med de ni porte. Kroppens (eller den metaforiske kropslige bys) handlinger bliver automatisk styret af dens pågældende naturkvaliteter. Selv om sjælen har underkastet sig kroppens præmisser, kan han være hævet over disse betingelser, hvis han vil. Kun fordi sjælen har glemt sin højere natur, identificerer han sig med sin materielle krop og lider som følge deraf. Gennem Kṛṣṇa-bevidsthed kan han genvinde sin virkelige position og således undslippe sin legemliggørelse. Når man engagerer sig i Kṛṣṇa- bevidsthed, bliver man derfor omgående helt hævet over kropslige aktiviteter. I et sådant reguleret liv, hvor ens måde at tænke på er en anden, bor man lykkeligt i byen med de ni porte. De ni porte omtales som følger (Śvetāśvatara Upaniṣad 3.18):

Vtělená duše žije ve městě s devíti branami. Činnosti těla, či obrazného města v podobě těla, jsou automaticky řízeny příslušnými kvalitami přírody, které ho ovládají. Duše se podřizuje podmínkám těla, ale stejně tak je může překonat, jestliže si to přeje. Jedině následkem toho, že zapomněla na svou vyšší povahu, se s hmotným tělem ztotožňuje, a proto trpí. Vědomí Kṛṣṇy jí umožňuje obnovit její skutečné postavení a tak se zbavit podmínění, které tělo způsobuje. Jakmile tedy někdo začne rozvíjet vědomí Kṛṣṇy, ihned se zcela odpoutá od činností na úrovni těla. Když žije takto usměrněným životem, který znamená pouze změnu myšlení, pobývá šťastně ve městě s devíti branami. Těchto devět bran je popisováno následovně:

nava-dvāre pure dehī
haṁso lelāyate bahiḥ
vaśī sarvasya lokasya
sthāvarasya carasya ca

“Alle universets levende væsener bliver styret af Guddommens Højeste Personlighed, der bor inde i det levende væsens krop. Kroppen består af ni porte [to øjne, to næsebor, to ører, en mund, anus og kønsorganerne]. I sin betingede tilstand identificerer det levende væsen sig med kroppen, men når han identificerer sig med Herren inde i kroppen, bliver han lige så fri som Herren, selv mens han er i sin krop.”

“Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, který žije v těle živé bytosti, je vládcem všech živých bytostí ve vesmíru. Tělo má devět bran (dvě oči, dvě nosní dírky, dvě uši, ústa, konečník a genitálie). Živá bytost se v podmíněném stavu ztotožňuje s tělem, ale když se začne ztotožňovat s Pánem dlícím v jejím nitru, bude i v těle stejně svobodná jako Pán.” (Śvetāśvatara Upaniṣad 3.18)

En Kṛṣṇa-bevidst person er således frigjort fra den materielle krops ydre såvel som indre aktiviteter.

Osoba vědomá si Kṛṣṇy tedy není ovlivněna vnějšími ani vnitřními činnostmi hmotného těla.