Skip to main content

TEXT 3

TEXT 3

Tekst

Verš

śrī-bhagavān uvāca
loke ’smin dvi-vidhā niṣṭhā
purā proktā mayānagha
jñāna-yogena sāṅkhyānāṁ
karma-yogena yoginām
śrī-bhagavān uvāca
loke ’smin dvi-vidhā niṣṭhā
purā proktā mayānagha
jñāna-yogena sāṅkhyānāṁ
karma-yogena yoginām

Synonyms

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Guddommens Højeste Personlighed sagde; loke — i verden; asmin — i denne; dvi-vidhā — to slags; niṣṭhā — tro; purā — tidligere; proktā — blev beskrevet; mayā — af Mig; anagha — O du syndfrie; jñāna-yogena — gennem kundskabens sammenlænkende proces; sāṅkhyānām — for de empiriske filosoffer; karma-yogena — gennem hengivenhedens sammenlænkende metode; yoginām — for de hengivne.

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; loke — na světě; asmin — tomto; dvi-vidhā — dva druhy; niṣṭhā — víry; purā — dříve; proktā — řečené; mayā — Mnou; anagha — ó ty, na němž nelpí hřích; jñāna-yogena — spojením prostřednictvím poznání; sāṅkhyānām — empirických filozofů; karma-yogena — spojením prostřednictvím oddanosti; yoginām — oddaných.

Translation

Překlad

Guddommens Højeste Personlighed sagde: O du syndfrie Arjuna, Jeg har allerede forklaret, at to slags mennesker forsøger at erkende selvet. Nogle er tilbøjelige til at forstå selvet gennem empirisk filosofisk spekulation og andre gennem hengiven tjeneste.

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó Arjuno, jenž jsi prostý hříchu! Již jsem řekl, že jsou dva druhy lidí, kteří se snaží poznat vlastní já. Jedni ho chtějí poznat empirickou, filozofickou spekulací a druzí oddanou službou.

Purport

Význam

FORKLARING: I kapitel 2, vers 39, forklarede Herren to fremgangsmåder, nemlig sāṅkhya-yoga på den ene side og karma-yoga eller buddhi-yoga på den anden. I dette vers forklarer Herren det samme mere tydeligt. Sāṅkhya-yoga eller det analytiske studium af naturen af ånd og materie er emnet for personer, der er glade for at spekulere og forstå ting gennem eksperimentel viden og filosofi. Den anden gruppe af mennesker arbejder i Kṛṣṇa-bevidsthed, som det blev forklaret i vers 61 i kapitel 2. I vers 39 forklarede Herren også, at man ved at arbejde efter principperne i buddhi-yoga eller i Kṛṣṇa-bevidsthed kan blive udfriet fra bindingen til sine handlinger, og at dette er en fejlfri og risikofri metode. Det samme princip blev forklaret yderligere i vers 61: Buddhi-yoga betyder at være helt afhængig af den Højeste (eller mere konkret af Kṛṣṇa), og på den måde kan alle sanserne let blive bragt under kontrol. Begge yoga-former er derfor gensidigt afhængige af hinanden ligesom religion og filosofi. Religion uden filosofi er sentimentalisme og sommetider fanatisme, mens filosofi uden religion blot er intellektuel spekulation. Det endelige mål er Kṛṣṇa, for de filosoffer, der oprigtigt søger efter den Absolutte Sandhed, kommer også til sidst til Kṛṣṇa-bevidsthed. Dette bliver ligeledes fastslået i Bhagavad-gītā. Hele processen handler om at forstå selvets virkelige position i forhold til Oversjælen. Filosofisk spekulation er den indirekte metode, der gradvist kan lede én til Kṛṣṇa-bevidsthed, mens den anden metode går ud på at forbinde alt direkte med Kṛṣṇa i Kṛṣṇa-bevidsthed. Af disse to er den Kṛṣṇa-bevidste vej bedre, for den er ikke afhængig af, at sanserne først er blevet renset gennem en filosofisk proces. Kṛṣṇa-bevidsthed er i sig selv den rensende proces, der med den hengivne tjenestes direkte metode på samme tid er både nem og ophøjet.

Ve třicátém devátém verši druhé kapitoly hovořil Pán Kṛṣṇa o dvou procesech — sāṅkhya-yoze a karma-yoze neboli buddhi-yoze. Nyní totéž ještě více vyjasňuje. Sāṅkhya-yoga neboli analytické studium povahy duše a hmoty je určena lidem, kteří mají sklony ke spekulaci a k poznávání všeho pomocí experimentálního poznání a filozofie. Druhá skupina lidí jedná s vědomím Kṛṣṇy, což je vyloženo v šedesátém prvním verši druhé kapitoly. Rovněž v třicátém devátém verši Pán vysvětlil, že jednáním podle principů buddhi-yogy neboli procesu rozvíjení vědomí Kṛṣṇy se každý může zbavit pout svých činů, a v dalším verši prohlásil, že tento proces nemá žádné nedostatky. Ještě jasněji to líčí šedesátý první verš, buddhi-yoga znamená zcela záviset na Nejvyšším (konkrétněji řečeno na Kṛṣṇovi) a tímto způsobem je možné snadno ovládnout všechny smysly. Obě yogy na sobě závisí, stejně jako náboženství a filozofie. Náboženství bez filozofie je sentiment nebo někdy fanatismus, zatímco filozofie bez náboženství je myšlenková spekulace. Konečným cílem je Kṛṣṇa, protože filozofové, kteří upřímně hledají Absolutní Pravdu, také nakonec dospějí k vědomí Kṛṣṇy. To rovněž stojí v Bhagavad-gītě. Celý proces spočívá v poznání skutečného postavení vlastního já ve vztahu k Nejvyššímu Já. Filozofická spekulace, která umožňuje postupně dospět na úroveň vědomí Kṛṣṇy, je nepřímou metodou, a druhý postup přímo spojuje vše s vědomím Kṛṣṇy. Z těchto dvou cest je cesta vědomí Kṛṣṇy lepší, protože nezávisí na očištění smyslů filozofickou metodou. Proces rozvíjení vědomí Kṛṣṇy je očistný sám o sobě, a jelikož představuje přímou metodu oddané služby, je zároveň snadný a vznešený.