TEXT 28

Tekst

Verš

tattva-vit tu mahā-bāho
guṇa-karma-vibhāgayoḥ
guṇā guṇeṣu vartanta
iti matvā na sajjate

Synonyms

Synonyma

tattva-vit — den, der kender den Absolutte Sandhed; tu — men; mahā- bāho — O du med de vældige arme; guṇa-karma — af handlinger under materiel indflydelse; vibhāgayoḥ — fra forskellene; guṇāḥ — sanserne; guṇeṣu — i sansenydelse; vartante — engageres; iti — således; matvā — idet han har forstået; na — aldrig; sajjate — han bindes.

tattva-vit — znalec Absolutní Pravdy; tu — ale; mahā-bāho — ó ty, který máš mocné paže; guṇa-karma — jednání pod hmotným vlivem; vibhāgayoḥ — rozdílů; guṇāḥ — smysly; guṇeṣu — získáváním smyslového požitku; vartante — zaměstnané; iti — takto; matvā — uvažující; na — nikdy; sajjate — ulpí.

Translation

Překlad

O stærkarmede Arjuna, den, der har viden om den Absolutte Sandhed, involverer sig ikke i sanserne og sansenydelse, for han kender meget vel forskellen på arbejde i hengivenhed og arbejde for frugtstræbende resultater.

Ó muži mocných paží! Ten, kdo zná Absolutní Pravdu, se neoddává smyslům a smyslovému požitku, jelikož dobře zná rozdíly mezi jednáním s oddaností a jednáním s touhou po jeho plodech.

Purport

Význam

FORKLARING: Den, der kender den Absolutte Sandhed, er overbevist om sin prekære situation i forbindelse med materien. Han ved, at han er en uadskillelig del af Guddommens Højeste Personlighed, Kṛṣṇa, og at han ikke burde være i den materielle skabelse. Han kender sin virkelige identitet som en uadskillelig del af den Højeste, der er evig lyksalighed og viden, og han kan forstå, at han på en eller anden måde er blevet fanget i den materielle livsopfattelse. I hans rene tilstand er det meningen, at han igennem hengiven tjeneste skal forbinde sine handlinger med Guddommens Højeste Personlighed, Kṛṣṇa. Han engagerer sig derfor i Kṛṣṇa-bevidste aktiviteter og bliver naturligt utilknyttet til de materielle sansers virksomhed, der altid er midlertidig og betinget af omstændighederne. Han er klar over, at hans materielle livsbetingelser er underlagt Herrens højeste kontrol. Følgelig lader han sig ikke gå på af alle mulige materielle reaktioner, som han blot betragter som Herrens nåde. I Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.7) kaldes den, der kender den Absolutte Sandhed i tre forskellige aspekter – Brahman, Paramātmā og Guddommens Højeste Personlighed – for tattva-vit, for han kender også sit eget virkelige forhold til den Højeste.

Znalec Absolutní Pravdy je dokonale přesvědčen, že jeho postavení ve styku s hmotou je zcela nepřirozené. Ví, že je nedílnou částí Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy, nikoliv částí hmotného stvoření. Zná svou pravou totožnost nedílné části Nejvyššího, jenž je podobou věčné blaženosti a poznání, a uvědomuje si, že se nějak ocitl v pasti hmotného pojetí života. Ve svém čistém stavu bytí má své činnosti zapojovat do oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇovi. Z toho důvodu se věnuje činnostem spojeným s vědomím Kṛṣṇy a přirozeně se tak odpoutá od činností hmotných smyslů, které jsou podružné a chvilkové. Ví, že jeho hmotné životní podmínky jsou pod svrchovanou kontrolou Pána, a proto ho neznepokojují žádné hmotné reakce — ty považuje za projevy Pánovy milosti. Śrīmad-Bhāgavatam učí, že ten, kdo zná Absolutní Pravdu ve třech různých aspektech — jimiž jsou Brahman, Paramātmā a Nejvyšší Osobnost Božství — je nazýván tattva-vit, neboť zná i své skutečné postavení ve vztahu s Nejvyšším.