TEXT 2

Tekst

Verš

vyāmiśreṇeva vākyena
buddhiṁ mohayasīva me
tad ekaṁ vada niścitya
yena śreyo ’ham āpnuyām

Synonyms

Synonyma

vyāmiśreṇa — med tvetydige; iva — afgjort; vākyena — ord; buddhim — intelligens; mohayasi — Du forvirrer; iva — afgjort; me — min; tat — derfor; ekam — kun én; vada — vær god at fortælle; niścitya — efter at have fastslået; yena — hvorved; śreyaḥ — virkelig nytte; aham — jeg; āpnuyām — kan have.

vyāmiśreṇa — dvojsmyslnými; iva — jistě; vākyena — slovy; buddhim — inteligenci; mohayasi — mateš; iva — jistě; me — moji; tat — proto; ekam — jen jedno; vada — prosím řekni; niścitya — rozhodující; yena — čímž; śreyaḥ — skutečný prospěch; aham — já; āpnuyām — mohu mít.

Translation

Překlad

Min intelligens forvirres af Dine tvetydige instruktioner. Vil Du ikke derfor godt fortælle mig én gang for alle, hvad der er bedst for mig?

Má inteligence je zmatena Tvými dvojsmyslnými pokyny. Proto Tě prosím, řekni mi s konečnou platností, co pro mne bude nejprospěšnější.

Purport

Význam

FORKLARING: Som indledning til Bhagavad-gītā blev der i det foregående kapitel beskrevet mange veje såsom sāṅkhya-yoga, buddhi-yoga, beherskelse af sanserne gennem intelligensen, arbejde uden frugtstræbende ønsker og begynderens situation. Dette blev alt sammen forklaret, men ikke særlig systematisk. En mere struktureret fremlægning var nødvendig, hvis Arjuna skulle kunne forstå, hvordan han skulle handle. Han ville derfor gerne have disse tilsyneladende selvmodsigelser afklaret, så de kunne forstås af folk i almindelighed uden at blive misforstået. Skønt det ikke var Kṛṣṇas hensigt at forvirre Arjuna med ordkløverier, kunne Arjuna ikke følge den Kṛṣṇa-bevidste vej, hverken gennem uvirksomhed eller aktiv tjeneste. Med sit spørgsmål klarlægger han med andre ord Kṛṣṇa-bevidsthedens vej for alle elever, der er seriøse med hensyn til at forstå Bhagavad-gītās mysterium.

V předcházející kapitole bylo jako úvod k Bhagavad-gītě popsáno mnoho různých témat, jako je sāṅkhya-yoga, buddhi-yoga či ovládání smyslů pomocí inteligence, práce bez touhy po jejích plodech, jakož i postavení začátečníka. Nebylo to ovšem podáno systematicky. Pro jednání a porozumění by bylo zapotřebí uspořádanějšího přehledu. Arjuna chtěl tedy tento zdánlivě matoucí popis vyjasnit, aby ho každý obyčejný člověk mohl pojmout bez mylných závěrů. Kṛṣṇa neměl v úmyslu mást Arjunu slovními kejklemi, ale Arjuna nevěděl, jak následovat proces rozvíjení vědomí Kṛṣṇy — zda nečinností, nebo aktivní službou. Svými otázkami objasňuje cestu vědomí Kṛṣṇy všem studentům, kteří mají vážný zájem poznat tajemství Bhagavad-gīty.